Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo. Unikátní fotky ukazují dobývání Měsíce

Foto: NASA, Slovart
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
16. 7. 2019 8:37
Snímky, které pořídili američtí astronauti v éře dobývání Měsíce (tedy mezi lety 1961 až 1969), a zvláště během prvního přistání na jeho povrchu, mají dodneška své neopakovatelné kouzlo. Americký spisovatel a publicista Piers Bizony se vydal hledat tyto fotografické unikáty do archivů NASA a našel opravdové skvosty.

Fotografie, které Bizony objevil, vydal v knize Měsíc na dosah - 50 let vesmírných letů NASA a výzkumu měsíce na snímcích z fotoaparátů Hasselblad, kterou v Česku vydalo nakladatelství Slovart. (Ve fotogalerii z ní přinášíme ukázky).

Fotoaparáty, které zachytily první krůčky člověka na Měsíci, se k dobývání vesmíru dostaly tak trochu náhodou. "Wally Schirra, člen jednoho z týmů astronautů NASA, si koupil fotoaparát Hasselblad na svitkový film, vyrobený ve Švédsku, a vzal si ho v říjnu 1962 při orbitálním letu na palubě jednomístné kabiny Mercury s sebou. Jeho snímky Země pořízené malým okénkem přesvědčily NASA, že Schirra objevil mocný nástroj nejen pro vědecký výzkum, ale i pro mediální prezentaci," píše Piers Bizony.

Přístroj fotil na film středního formátu, zachycoval tedy spoustu detailů, a přesto byl velmi kompaktní. "Nejlepší bylo, že v Hasselbladu bylo možné jednoduše vyměnit film. Běžné fotoaparáty bylo třeba otevřít, film pečlivě vyndat a umístit tam nový. Astronauti by to s rukavicemi u skafandru nikdy nedokázali. Hasselblad měl v sobě zabudované dvě kazety na filmy, mezi nimiž bylo možné okamžitě přepnout. Vypadalo to, jako by tyto fotoaparáty byly přímo navrženy s ohledem na vesmírné lety," uvádí Bizony.

Velký okamžik při dobývání vesmíru

Prezident J. F. Kennedy vyhlásil cíl dobýt Měsíc v květnu 1961. Podařilo se ho uskutečnit už o osm let později. A jak prohlásil astronaut Neil Armstrong, který se měsíčního prachu dotkl jako první, byl to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.

Posádka Apolla 11 (Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins) přistála na Měsíci 20. července 1969. Byl to právě Armstrong, který Hasselbladem pořídil unikátní snímky této události.

Na většině fotek tedy není on, ale jeho kolega Buzz Aldrin, který na Měsíc vystoupil až po něm. I slavný snímek stopy člověka v měsíčním prachu zachycuje otisk Aldrinovy boty. 

Už před Schirrou měl ve vesmíru fotoaparát John Glenn

Walter Schirra, který přivedl do vesmírného programu přístroje Hasselblad, později využité při fotografování na Měsíci, však nebyl první, kdo s sebou vzal do vesmíru fotoaparát. Měl ho tam už v únoru 1962 John Glenn (tedy zhruba půl roku před Schirrou).

Jak uvedla Jennifer Levasseurová z amerického Smithsonian National Air and Space Museum, jednalo se v jeho případě dokonce o fotoaparáty dva. Na oběžnou dráhu Země se s ním dostala Leica, kterou mu na misi přidělila NASA, a společně s ní i jeho osobní fotoaparát Ansco Autoset (což byla Minolta Hi-Matic prodávaná pod jinou obchodní značkou). Glenn však při své misi téměř neměl čas fotit.

Mimochodem, fotoaparát ve vesmíru, který patřil Walteru Schirrovi, se v roce 2014 vydražil v aukci za 280 tisíc dolarů (je to v přepočtu bezmála pět milionů korun).

NASA používala i speciální super tenké filmy

Měsíc na dosah

Program Apollo, snímky z knihy Měsíc na dosah k 50 letům vesmírných letů NASA
  • Název knihy: Měsíc na dosah, 50 let vesmírných letů NASA a výzkumu Měsíce na snímích z fotoaparátů Hasselblad
  • Autor: Piers Bizony
  • Vydal: Slovart, 2018
  • 240 stran, 999 Kč

Jakmile NASA díky Schirrovi začala používat Hasselblady, výroby filmů speciálně určených pro vesmírný program se ujala společnost Kodak. V kazetách připravených pro tyto fotoaparáty byl speciální velmi tenký film Ektachrome, na který se dalo vyfotografovat 160 barevných snímků, nebo černobílý Pantomic-X, kde se jich vešlo dokonce 200. 

Zajímavé je i to, kde se bere síť černých křížků, které jsou viditelné na snímcích NASA z té doby. "Mezi zásobníkem pro film a tělem přístroje byla namontována tenká skleněná destička, do které byly tyto značky vyryty. "Vědcům umožňovaly kalibrovat vzdálenosti a výšky objektů na políčkách filmu," uvádí Bizony.

Po éře Hasselbladů později do vesmírného programu nastoupila značka Nikon, a to od roku 1971, kdy pro tyto účely modifikovala svoji zrcadlovku Nikon F. Poprvé byla použita během letu Apolla 15.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izraelská armáda zneškodnila čtyři rakety vypálené ze Sýrie

Izraelská armáda v úterý zneškodnila čtyři rakety, které byly na izraelské území vypáleny ze Sýrie. Agentura AP oznámila, že kvůli raketovému útoku se rozezněly varovné sirény na Golanských výšinách. Syrská agentura SANA informovala o výbuchu, který byl slyšet poblíž damašského mezinárodního letiště. Bližší informace neposkytla.

Izrael v minulých měsících útočil na íránské cíle v Sýrii a minulý týden také izraelská raketa dopadla na dům jednoho z vůdce palestinské radikální organizace Islámský džihád v Damašku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy