33 zjevení strašlivých strašidel pražských. Temné fotky z magické noci duchů

Foto: Tomáš Vocelka
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
5. 11. 2019 7:28
Každý rok v předvečer Dušiček vystupují z temnoty pražští raraši, vodníci, čarodějnice, duchové zavražděných čeledínů, a dokonce i Golem. V průvodu se vydají od Prašné brány přes Karlův most na Malou stranu. Akce pražského Muzea pověstí a strašidel bývá označována za jakýsi antihalloween. Letos byl průvod zvláště magický, a to díky deštivému temnému večeru, během kterého se odehrával.

Pochod pražských běsů, každoročně pořádaný Muzeem pověstí a strašidel, chce připomenout obyvatelům metropole i turistům pražské legendy a přispět k zachování pražského genia loci. Jde o akci, která se snaží být místní protiváhou importovaného halloweenu a je podporována z městských grantů.

Průvod vychází z lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku, podle kterých prý duše jednou za rok, v předvečer Dušiček, vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. 

Průvod vychází vždy od Prašné brány a nejrůznější duchové, čerti, vodníci a další pražská strašidla pochodují přes Staroměstské náměstí ke Karlovu mostu a končí na Malostranském náměstí nebo v jeho blízkosti.

Letos pomohl atmosféře průvodu temný deštivý večer, který byl vskutku mystický.

Z pohledu fotografa: jak se fotí téměř ve tmě?

Byla pravá podzimní pochmurná tma, a Praha navíc nepatří k velkoměstům, která jsou extrémně osvětlená. Přesto se s moderními fotoaparáty dá fotit i za takových podmínek - za existujícího pouličního světla, bez použití blesku nebo lamp.

Hodně jsem využíval světla vycházejícího z výloh obchodů, a dokonce i toho, když více diváků kolem fotilo mobilem s použitím přisvětlovací diody. Několik zároveň fotografujících lidí s mobilními telefony dokázalo dostatečně osvítit i velký skupinový portrét na poměrně tmavém večerním Karlově mostě. 

Je však pravda, že podmínky fotografování byly poměrně extrémní. S plnoformátovou bezzrcadlovkou Sony A7 III jsem exponoval v rozmezí citlivosti ISO 6400 až 8000. Ještě před pár lety by něco takového bylo nepředstavitelné, na fotkách by byl neúnosný digitální šum. 

Clona na standardním zoomu 28-70mm byla obvykle nastavena někde v rozmezí f/3,5 a f/4 a časy expozice se pohybovaly od 1/15 do 1/200 vteřiny. Při fotografování za takových podmínek pomáhala mimo jiné i stabilizace obrazu, která umožňuje i relativně dlouhé expozice fotografovat "z ruky", bez použití stativu.

 

Právě se děje

Další zprávy