Když se člověk dívá na fotky Daniela Řeřichy, mohl by si říci: To snad ani není možné, byl jsem tam a vypadalo to docela obyčejně. Jenže okamžiky, kdy krajina odhaluje svůj půvab v plné kráse, nejsou zadarmo. Musí se na ně čekat, je třeba předvídat, kdy nastanou. A navíc to většinou bývá časně ráno za úsvitu, a to se málokdo ocitne uprostřed luk či kopců.

„Je potřeba, aby člověk do krajiny rád chodil, aby se uměl vracet na jedno místo, aby sledoval změny světla,“ vysvětluje fotograf, který se nedávno dokázal prosadit mezi nejlepší ve velké mezinárodní fotosoutěži Siena International Photo Awards.

Každopádně, nechte se inspirovat – jeho snímky mohou být námětem, kam vyrazit na výlet nebo na dovolenou. Jsou na nich jak místa v Česku, jako je třeba České Švýcarsko, České středohoří nebo Krušné hory, tak i různé destinace v cizině – třeba italské Dolomity, pohádkový hrad Neuschweinstein v Bavorsku nebo slunečné Toskánsko. Možná při tom propadnete podobné vášni pro krajinářskou fotografii, protože když něco podobného uvidíte, budete to chtít nejspíš i vyfotit.

Rozhovor s Danielem Řeřichou o tom, jak se z amatéra stal profesionálním fotografem, i o tom, jak jeho vášeň snáší rodina, si můžete přečíst v rubrice Foto.