Královna Viktorie usedla na britský trůn jako osmnáctiletá. Její vláda trvala impozantních 63 let. Druhá polovina 19. století v britském království dostala přízvisko viktoriánská, a to zejména pro rozsáhlý průmyslový, politický, vědecký a vojenský rozvoj britských území. Měla devět dětí, které provdala (a oženila) za různé šlechtice z celé Evropy, pro což se jí přezdívalo babička Evropy.
Před 125 lety, 22. ledna 1901, zemřela královna Viktorie, panovnice Velké Británie a později i první císařovna Indie. U moci byla 63 let, což z ní činí druhou nejdéle vládnoucí ženu na britském trůnu, kterou až o více než století později překonala její prapravnučka Alžběta II., která vládla 70 let. Viktorie panovala po většinu 19. století, během její vlády Británie prosperovala a měla mezi ostatními zeměmi světa silné postavení.
Říše, kde slunce nezapadá
Koloniální říše za Viktoriiny éry zahrnovala téměř čtvrtinu světa. Mimo jiné Indii, Kanadu, Austrálii, Malajsii nebo a Egypt. Daní za velikost říše byly války, které Londýn svádět s porobenými národy či konkurenčními mocnostmi. Zisky z kolonií však měly obrovský vliv na rozvoj britského hospodářství, země vzkvétala i průmyslově.
Viktorie se stala královnou roku 1837 v pouhých 18 letech a jako první z britských panovníků si zvolila za sídlo Buckinghamský palác. V roce 1840 se provdala za svého bratrance Alberta, společně měli devět dětí, které jim daly dvaačtyřicet vnoučat. I proto bývá Viktorie označována za „babičku Evropy“.
Její potomci usedli na trůny v Německu, Norsku, Švédsku, Španělsku, Rumunsku, Řecku a Rusku. Po tom, co po 21 letech manželství v roce 1861 Albert zemřel, se Viktorie ponořila do smutku a po zbytek svého života chodila oblečená pouze v černé barvě.
Viktorie je dnes vnímána jako budovatelka britské říše, na počátku své vlády se však netěšila příliš velké popularitě. Respekt si zprvu nezkušená panovnice získávala postupně. Zemřela po krátké nemoci ve věku 81 let. Po Viktorii usedl na trůn její syn Eduard VII., praděd dnešního krále Karla III.
Mohlo by vás zajímat
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
"Nebylo by to fér." Outsider upustil od kontroverzní zbraně, těší ho ale systém OH
Nemít jako domácí tým automatickou vstupenku, hokejový turnaj na olympiádě v Miláně by nejspíš vůbec nehráli. A nakonec nevyužijí zvažovaný trumf. I tak ale Italové pomýšlejí na úspěch. Pod vedením trenérské hvězdy vyhlížejí hlavně jeden zápas. Může být i proti Česku.
Na obzoru je nový tygr, který má euro. Mělo by jej Česko také zavést?
Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Turisté, obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že východoevropská země má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.
Česká stopa v Trumpově arktickém tažení. Kdo je muž, který ho „naočkoval“ Grónskem?
Donald Trump obhajuje své neutuchající snahy získat Grónsko národní bezpečností. Podle jeho bývalého spolupracovníka však původní myšlenka nevzešla z Bílého domu, ale od miliardáře Ronalda Laudera. Prezidentova dlouholetého přítele, mecenáše republikánů a muže, který si v Arktidě buduje vlastní obchodní zájmy. A také člověka známého i z českého mediálního trhu.
ŽIVĚUkrajinský ministr děkuje Česku. Lidé posílali tolik, až padala platební brána
Mimořádnou vlnu solidarity vyvolala aktuální situace na válkou sužované Ukrajině, která po sérii ruských útoků na energetickou infrastrukturu čelí v mrazech dlouhým výpadkům tepla a elektřiny. Češi v uplynulých dnech poslali na sbírkové účty miliony korun.