Královna Viktorie usedla na britský trůn jako osmnáctiletá. Její vláda trvala impozantních 63 let. Druhá polovina 19. století v britském království dostala přízvisko viktoriánská, a to zejména pro rozsáhlý průmyslový, politický, vědecký a vojenský rozvoj britských území. Měla devět dětí, které provdala (a oženila) za různé šlechtice z celé Evropy, pro což se jí přezdívalo babička Evropy.
Před 125 lety, 22. ledna 1901, zemřela královna Viktorie, panovnice Velké Británie a později i první císařovna Indie. U moci byla 63 let, což z ní činí druhou nejdéle vládnoucí ženu na britském trůnu, kterou až o více než století později překonala její prapravnučka Alžběta II., která vládla 70 let. Viktorie panovala po většinu 19. století, během její vlády Británie prosperovala a měla mezi ostatními zeměmi světa silné postavení.
Říše, kde slunce nezapadá
Koloniální říše za Viktoriiny éry zahrnovala téměř čtvrtinu světa. Mimo jiné Indii, Kanadu, Austrálii, Malajsii nebo a Egypt. Daní za velikost říše byly války, které Londýn svádět s porobenými národy či konkurenčními mocnostmi. Zisky z kolonií však měly obrovský vliv na rozvoj britského hospodářství, země vzkvétala i průmyslově.
Viktorie se stala královnou roku 1837 v pouhých 18 letech a jako první z britských panovníků si zvolila za sídlo Buckinghamský palác. V roce 1840 se provdala za svého bratrance Alberta, společně měli devět dětí, které jim daly dvaačtyřicet vnoučat. I proto bývá Viktorie označována za „babičku Evropy“.
Její potomci usedli na trůny v Německu, Norsku, Švédsku, Španělsku, Rumunsku, Řecku a Rusku. Po tom, co po 21 letech manželství v roce 1861 Albert zemřel, se Viktorie ponořila do smutku a po zbytek svého života chodila oblečená pouze v černé barvě.
Viktorie je dnes vnímána jako budovatelka britské říše, na počátku své vlády se však netěšila příliš velké popularitě. Respekt si zprvu nezkušená panovnice získávala postupně. Zemřela po krátké nemoci ve věku 81 let. Po Viktorii usedl na trůn její syn Eduard VII., praděd dnešního krále Karla III.
Mohlo by vás zajímat
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚUkrajinci dobyli náhle 200 km čtverečních. Může za to problém Rusů se Starlinkem?
Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to v pondělí agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.
ŽIVĚMotoristé mají nového adepta na životní prostředí, ekologové se nad ním mračí
Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.
FBI odmítl sdílet důkazy s Minnesotou v případu zastřelení zdravotníka
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámil minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat.
Legenda Dánů vypráví: Plekymu dlužím odvetu. Na Čechy si věří, zažil s nimi obří metu
Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz a Hokej.cz.
ŽIVĚ11. den ZOH: Medaili nevrátím, dušuje se biatlonista z ruské dopingové štafety
Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.