Juliane Koepckeová

Rodiče Juliane pracovali jako biologové. Když jí bylo 14 let, založili v Peru výzkumnou stanici a zkoumali amazonský deštný prales. Její znalosti a otcovy rady, jak se v pralese chovat a přežít, jí později nejspíš zachránily život. Na Štědrý den roku 1971 Juliane se svou matkou cestovala pravidelnou linkou 508 společnosti LANSA z mezinárodního letiště v Limě do peruánského Iquitosu.

Stroj se však dostal do bouřky a zhruba ve výšce tří tisíc metrů ho do křídla zasáhl blesk. Letoun se rozlomil a Juliane připoutaná k sedadlu padala volným pádem neuvěřitelné tři kilometry. Byla jediná, kdo přežil. Její trápení však nebylo u konce. Dopadla do pralesa a musela za svou záchranou putovat nekonečných 11 dní, které jí navíc komplikoval fakt, že přišla při nehodě o brýle a velmi špatně viděla. Její osud se stal námětem několika filmových zpracování. Českému divákovi mohl v paměti zůstat snímek Zázraky se dějí z roku 1974, který vysílala i československá televize. Za dnes už legendární lze považovat scénu, kde si filmová Juliane vymačkává z těla červy.