Falešné vzpomínky lidí podporují šíření falešných zpráv, tvrdí mezinárodní průzkum

Magazín Magazín
25. 8. 2019 20:46
K šíření dezinformací na sociálních sítích může podle průzkumu přispívat sklon lidí vytvářet si falešné vzpomínky podporující vlastní názor. "Paměť je rekonstrukční proces a jsme nevědomě náchylní ke zkreslování našich vzpomínek," říká výzkumnice Gillian Murphyová z irské University College Cork.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Mezinárodní výzkumný tým složený z akademiků z Kalifornské univerzity a z irských University College Dublin a University College Cork týden před loňským irským referendem o legalizaci potratů provedl průzkum mezi 3140 respondenty.

Vybraným účastníkům pak předložil šest zpravodajských reportáží, z nichž dvě byly smyšlené zprávy o aktivistech z obou názorových spekter pojednávající o jejich nelegálním nebo nevhodném chování. Po jejich přečtení měli odpovědět na to, zda o události slyšeli, a pokud ano, co si z ní pamatují. 

Téměř polovina zúčastněných tvrdila, že si na některou z událostí pamatovala. Někteří si dokonce vybavovali detaily událostí, které se ve falešných zprávách vůbec neobjevily. A za svým si stáli i poté, co tazatelé všem zkoumaným prozradili, že šlo o smyšlenky.

Výzkumníci také zjistili, že lidé inklinovali více k utváření falešných vzpomínek v situacích, kdy vymyšlené reportáže lhaly v neprospěch protinázoru.

"Paměť je rekonstrukční proces a my jsme nevědomě náchylní ke zkreslování našich vzpomínek," citoval britský zpravodajský web BBC výzkumnici Gillian Murphyovou z irské University College Cork. 

Někteří lidé jsou ke svým předsudkům kritičtější

Tuto hypotézu rozvíjely už i dřívější studie, poprvé však byla otestována v reálném čase před určitým politickým referendem. Celý průzkum byl zveřejněn v časopise Psychological Science. 

Vyplynulo z něj také to, že lidé vykazující vyšší poznávací schopnosti jsou kritičtější ke svým předsudkům a zdrojům zpráv než ti s nižšími rozlišovacími schopnostmi. 

Podle Murphyové jsou výsledky studie jasným poučením pro další volby či referenda s tím, že voliči jsou náchylní nejen k tomu, uvěřit falešnému příběhu, ale i k tomu, si vzpomenout, že se vymyšlená událost skutečně stala. 

Amy Sippittová z britské organizace Full Fact, jež se zabývá faktografickou kontrolou, tvrdí, že průzkum doplňuje a potvrzuje starší studie na podobné téma. Proto je podle ní zásadní, aby se vymyšlené zprávy k lidem ani nedostaly a přesvědčení o tom, že se staly, se tak nešířilo. 

Výzkumníci by teď rádi do studie přidali vliv falešných vzpomínek na referendum o brexitu a hnutí #MeToo. 

Diváky pobavíme i poučíme, říká moderátor pořadu ČT o dezinformacích:

Budeme diváky bavit a přitom je trochu poučíme, určitě jim ale řekneme, co je pravda a co ne, tvrdí moderátor nové show To se ví Tomáš Měcháček. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 40 minutami

Slovenští autodopravci oznámili ukončení blokád hranic

Unie autodopravců Slovenska ve středu večer oznámila, že ukončila protestní shromáždění na hraničních přechodech. Uvedla, že tak učinila po zákroku policie. Dopravci od úterý znovu blokovali mimo jiné některé hraniční přechody s Českem. Jejich protesty na hranicích zkomplikovaly například výrobu ve slovenské továrně francouzské automobilky PSA, které vázly dodávky ze zahraničí.

Slovenská vláda nepřistoupila v plné míře na požadavky unie ohledně výrazného snížení silniční daně a také zvýšení slev z mýtného. V obou těchto oblastech ale učinila ústupky, na nichž se dnes zástupci ministerstev dopravy a financí dohodli s větší organizací autodopravců Česmad Slovakia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy