Mezinárodní výzkumný tým složený z akademiků z Kalifornské univerzity a z irských University College Dublin a University College Cork týden před loňským irským referendem o legalizaci potratů provedl průzkum mezi 3140 respondenty.
Vybraným účastníkům pak předložil šest zpravodajských reportáží, z nichž dvě byly smyšlené zprávy o aktivistech z obou názorových spekter pojednávající o jejich nelegálním nebo nevhodném chování. Po jejich přečtení měli odpovědět na to, zda o události slyšeli, a pokud ano, co si z ní pamatují.
Téměř polovina zúčastněných tvrdila, že si na některou z událostí pamatovala. Někteří si dokonce vybavovali detaily událostí, které se ve falešných zprávách vůbec neobjevily. A za svým si stáli i poté, co tazatelé všem zkoumaným prozradili, že šlo o smyšlenky.
Výzkumníci také zjistili, že lidé inklinovali více k utváření falešných vzpomínek v situacích, kdy vymyšlené reportáže lhaly v neprospěch protinázoru.
"Paměť je rekonstrukční proces a my jsme nevědomě náchylní ke zkreslování našich vzpomínek," citoval britský zpravodajský web BBC výzkumnici Gillian Murphyovou z irské University College Cork.
Někteří lidé jsou ke svým předsudkům kritičtější
Tuto hypotézu rozvíjely už i dřívější studie, poprvé však byla otestována v reálném čase před určitým politickým referendem. Celý průzkum byl zveřejněn v časopise Psychological Science.
Vyplynulo z něj také to, že lidé vykazující vyšší poznávací schopnosti jsou kritičtější ke svým předsudkům a zdrojům zpráv než ti s nižšími rozlišovacími schopnostmi.
Podle Murphyové jsou výsledky studie jasným poučením pro další volby či referenda s tím, že voliči jsou náchylní nejen k tomu, uvěřit falešnému příběhu, ale i k tomu, si vzpomenout, že se vymyšlená událost skutečně stala.
Amy Sippittová z britské organizace Full Fact, jež se zabývá faktografickou kontrolou, tvrdí, že průzkum doplňuje a potvrzuje starší studie na podobné téma. Proto je podle ní zásadní, aby se vymyšlené zprávy k lidem ani nedostaly a přesvědčení o tom, že se staly, se tak nešířilo.
Výzkumníci by teď rádi do studie přidali vliv falešných vzpomínek na referendum o brexitu a hnutí #MeToo.
