


Vedro není jen okamžitý problém pro naše srdce, jak se ukazuje, nezvykle vysoké teploty v kombinaci s přidruženými jevy jako požáry a extrémní meteorologické jevy klidně na druhém konci světa ovlivňují i naši psychiku. Jenže co s tím?

Současné vlny veder se vymykají tomu, co známe. Ačkoliv se zdá, že teploty ani dnes na dříve avizované „čtyřicítky“ nevyšplhají, jsou náročné pro celou společnost.
A to nejen fyzicky pro děti či seniory, ale i psychicky pro podstatně širší část populace. Jak pro ČTK řekl Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR, mohou u části lidí zesilovat takzvanou klimatickou úzkost.
Francouzské a kanadské výzkumy podle Vlčka ukazují, že opakované vlny veder posilují především u mladých lidí pocity bezmoci, hněvu, paniky a zoufalství. Mohou se také objevit vtíravé katastrofické představy a problémy se soustředěním.
To, že úzkost související se změnou klimatu se nejčastěji projevuje u mladých lidí, osob s přirozenou náchylností k emoční nestabilitě nebo s levicovými politickými názory, potvrzuje i mezinárodní studie z minulého roku. Zúčastnilo se jí více než 170 tisíc dospělých z 27 zemí.
Podle jiné studie na podobné téma prováděné mezi 10 tisíci mladými lidmi mezi 16 a 25 lety prožívá extrémní úzkost 59 procent z nich a Americká asociace psychologů dokonce klimatickou změnu označila za jednu největších hrozeb pro duševní zdraví ve 21. století.
Následující opatření doporučuje online terapeutický portál Hedepy.cz:
Nezahlcujte se informacemi: přehnané sledování dalších zpráv o klimatické krizi k úzkosti jen přispívá. Dejte si také pozor na dezinformace.
Vnímejte i pozitivní změny: ve světě se stále děje i něco dobrého, věnujte tomu pozornost.
Zapojte se do komunity: v inciativách pro ochranu přírody atd. najdete pochopení a budete moct něco reálně změnit.
Žijte udržitelněji: změna začíná u každého z nás a vy můžete svým příkladem ovlivnit lidi ve svém okolí. Pamatujte ale, že není potřeba být ve všem stoprocentní.
Pečujte o své duševní zdraví: pomáhá pohyb, meditace, jóga, mindfullness, dechová cvičení, pobyt v přírodě nebo vedení deníku vděčnosti.
Nebojte se včas vyhledat odbornou pomoc!
Myslet si, že v Česku jsem odolnější, by v tomto kontextu bylo bláhové. Na webu Člověka v tísni jde najít prezentaci s výzkumem z roku 2021 právě v českém prostředí, kterou prováděla Katedra enviromentálních studií FSS MU ve spolupráci s Green Dock. Už tehdy dvě třetiny dotázaných mladých lidí považovaly dopady změny klimatu v České republice za závažný problém.
40 procent z nich cítilo extrémní nebo silnou bezmoc, téměř 30 procent strach, jen o něco málo méně také vztek. Z výsledků je zároveň jasné, že obavy ze změny klimatu prožívají přibližně tři čtvrtiny nejmladších Čechů. Právě oni totiž na současné klima neměli vliv, „jen“ se do složité doby narodili.
Podle mezinárodních výzkumů jsou ale klimatickou úzkostí ohroženi také ti, kdo jsou vystaveni důsledkům klimatických změn víc než jiní: lidé z nižších sociálních skupin, kteří nemají prostředky na svoje zabezpečení před ní, zemědělci nebo ti, kdo se o přírodu a klima intenzivně zajímají. Úzkost podle studie lidem narušuje pocit pohody, pozitivně ale souvisí s jejich větší motivovaností k opatřením na ochranu klimatu.
Lidé trpící klimatickou úzkostí mají tendenci vyhýbat se tématu klimatické změny nebo naopak nutkavě sledovat zprávy, které s ní souvisí, včetně přehnaného pozorování vlastní ekologické stopy.
„Důležité je, že se nejedná o psychiatrickou poruchu, ale z evolučního hlediska o přirozenou reakci na reálné nebezpečí,“ uvedl Vlček.
Světové ekonomické fórum (WEF) v roce 2024 upozornilo, že klimatická změna může do roku 2050 způsobit 14,5 milionu úmrtí a ekonomické ztráty ve výši 12,5 bilionu dolarů.
Mezi největší rizika pro člověka budou podle WEF patřit například záplavy, sucha či extrémní vedra spolu s nemocemi citlivými na klima, jako je malárie nebo horečka dengue.
Zdroj: ČTK, ScienceDirect, psychiatry.org, Člověk v tísni, hedepy.cz






Na více než 11 let do vězení poslal pskovský soud místopředsedu ruské liberální a protiválečné opoziční strany Jabloko Lva Šlosberga, jenž čelil obviněním z takzvané diskreditace armády a šíření nepravdivých zpráv o ruské válce proti Ukrajině.



Mezi německými politickými stranami zavládla neobvyklá shoda – zákon, který umožňuje trestat občany za urážky politiků, je potřeba změnit. Reagují tak na kontroverzní případy trestního vyšetřování lidí, kteří si například dovolili zesměšňovat kancléře Friedricha Merze a označovali ho za „Pinocchia“, „nafoukaného frajírka“ nebo „lživého Fricka“.



Premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koaliční rady požádá předsedu SPD a Sněmovny Tomia Okamuru, aby zařadil na jednání dolní komory plán na zmrazení platů politiků. Novinářům to řekl po zasedání vlády. Poslaneckou novelu předsedů koaličních ANO, SPD a Motoristů, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030, schválil Babišův kabinet na svém druhém zasedání loni v polovině prosince.



V Gaze by se měly provádět cílené akce, při nichž by každou noc bylo zabito 30 až 40 Palestinců, prohlásil podle agentury AP v neděli izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir.



Desítky lidí v pondělí zatkla ruská policie před budovou nejvyššího soudu, který v Moskvě projednává odvolání proti vyloučení ruské liberální a protiválečné opoziční strany Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Předseda moskevské pobočky Jabloka Kirill Gončarov informoval o nejméně 55 zadržených, server Mediazona píše, že policie zatkla přes 70 lidí a některé posléze propustila.