Extrémní vedra neničí jen tělo. Klimatická změna je i největším strašákem psychologů

Vedro není jen okamžitý problém pro naše srdce, jak se ukazuje, nezvykle vysoké teploty v kombinaci s přidruženými jevy jako požáry a extrémní meteorologické jevy klidně na druhém konci světa ovlivňují i naši psychiku. Jenže co s tím?

Současné vlny veder se vymykají tomu, co známe. Ačkoliv se zdá, že teploty ani dnes na dříve avizované „čtyřicítky“ nevyšplhají, jsou náročné pro celou společnost.

A to nejen fyzicky pro děti či seniory, ale i psychicky pro podstatně širší část populace. Jak pro ČTK řekl Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR, mohou u části lidí zesilovat takzvanou klimatickou úzkost.

Francouzské a kanadské výzkumy podle Vlčka ukazují, že opakované vlny veder posilují především u mladých lidí pocity bezmoci, hněvu, paniky a zoufalství. Mohou se také objevit vtíravé katastrofické představy a problémy se soustředěním.

Problém v Česku i ve světě

To, že úzkost související se změnou klimatu se nejčastěji projevuje u mladých lidí, osob s přirozenou náchylností k emoční nestabilitě nebo s levicovými politickými názory, potvrzuje i mezinárodní studie z minulého roku. Zúčastnilo se jí více než 170 tisíc dospělých z 27 zemí.

Podle jiné studie na podobné téma prováděné mezi 10 tisíci mladými lidmi mezi 16 a 25 lety prožívá extrémní úzkost 59 procent z nich a Americká asociace psychologů dokonce klimatickou změnu označila za jednu největších hrozeb pro duševní zdraví ve 21. století.

Co dělat proti klimatické úzkosti?

Následující opatření doporučuje online terapeutický portál Hedepy.cz:

Nezahlcujte se informacemi: přehnané sledování dalších zpráv o klimatické krizi k úzkosti jen přispívá. Dejte si také pozor na dezinformace.
Vnímejte i pozitivní změny: ve světě se stále děje i něco dobrého, věnujte tomu pozornost.
Zapojte se do komunity: v inciativách pro ochranu přírody atd. najdete pochopení a budete moct něco reálně změnit.
Žijte udržitelněji: změna začíná u každého z nás a vy můžete svým příkladem ovlivnit lidi ve svém okolí. Pamatujte ale, že není potřeba být ve všem stoprocentní.
Pečujte o své duševní zdraví: pomáhá pohyb, meditace, jóga, mindfullness, dechová cvičení, pobyt v přírodě nebo vedení deníku vděčnosti.
Nebojte se včas vyhledat odbornou pomoc!

Myslet si, že v Česku jsem odolnější, by v tomto kontextu bylo bláhové. Na webu Člověka v tísni jde najít prezentaci s výzkumem z roku 2021 právě v českém prostředí, kterou prováděla Katedra enviromentálních studií FSS MU ve spolupráci s Green Dock. Už tehdy dvě třetiny dotázaných mladých lidí považovaly dopady změny klimatu v České republice za závažný problém.

40 procent z nich cítilo extrémní nebo silnou bezmoc, téměř 30 procent strach, jen o něco málo méně také vztek. Z výsledků je zároveň jasné, že obavy ze změny klimatu prožívají přibližně tři čtvrtiny nejmladších Čechů. Právě oni totiž na současné klima neměli vliv, „jen“ se do složité doby narodili.

Ohroženi jsou nejen mladí

Podle mezinárodních výzkumů jsou ale klimatickou úzkostí ohroženi také ti, kdo jsou vystaveni důsledkům klimatických změn víc než jiní: lidé z nižších sociálních skupin, kteří nemají prostředky na svoje zabezpečení před ní, zemědělci nebo ti, kdo se o přírodu a klima intenzivně zajímají. Úzkost podle studie lidem narušuje pocit pohody, pozitivně ale souvisí s jejich větší motivovaností k opatřením na ochranu klimatu.

Lidé trpící klimatickou úzkostí mají tendenci vyhýbat se tématu klimatické změny nebo naopak nutkavě sledovat zprávy, které s ní souvisí, včetně přehnaného pozorování vlastní ekologické stopy.

„Důležité je, že se nejedná o psychiatrickou poruchu, ale z evolučního hlediska o přirozenou reakci na reálné nebezpečí,“ uvedl Vlček.

Světové ekonomické fórum (WEF) v roce 2024 upozornilo, že klimatická změna může do roku 2050 způsobit 14,5 milionu úmrtí a ekonomické ztráty ve výši 12,5 bilionu dolarů.

Mezi největší rizika pro člověka budou podle WEF patřit například záplavy, sucha či extrémní vedra spolu s nemocemi citlivými na klima, jako je malárie nebo horečka dengue.