Svět se začal opravdu bát rychlého vývoje AI. Experti věští velký problém

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Bouřlivá diskuse kolem využití umělé inteligence zvýraznila slabiny starého kontinentu. Ačkoliv má Evropa špičkový výzkum a nespočet talentovaných pracovníků, na poli AI a technologií spíše kouká na záda USA a asijským lídrům. Navíc nejde jen o samotnou umělou inteligenci, ale i o to, co vyžaduje pro své fungování – od datacenter po energetickou síť. AI totiž „žere“ čím dál víc.

Největší emoce nyní vyvolává model umělé inteligence Claude od společnosti Anthropic. Ta ve své zprávě přiznala, že zablokovala přístupy některým účtům, které AI zneužívaly například k vývoji autonomního roje vojenských dronů či různých druhů zbraní – včetně biologických.

Šéf vývojářů Dario Amodei pak o víkendu apeloval na firmy zabývající se AI, aby zpomalily tempo, jímž rozšiřují schopnosti svých modelů.

Jindy by se taková debata rozvířila jen mezi nadšenci do světa technologií, svět se ale výrazně změnil s širokou dostupností nástrojů umělé inteligence.

Právě masivní využití AI modelů Claude, ChatGPT, Gemini, Perplexity a celé řady dalších nasvítilo rizika, která přicházejí z úplně jiného směru – jestli je na tak rychlý vývoj svět připraven.

Starý kontinent na tomto poli spíše ztrácí. „Evropa má špičkový výzkum a talenty, ale prohrává v kapitálu a škálování. USA dominují hlavním AI modelům – mají přístup k výpočetnímu výkonu a investicím, o kterých si Evropa může nechat zdát. Asie zase exceluje v hardwaru a rychlosti nasazení a čínské modely ukázaly, že umí i efektivní vývoj,“ popsal pro Aktuálně.cz technologický ředitel OKIN Facility Martin Polepil.

Unijní mantinely brzdí vývoj

Ze všech evropských modelů umělé inteligence vyčnívá francouzský Mistral, který podle experta má silnou aplikační vrstvu.

„Hrozí jí ale role zákazníka, ne tvůrce. Evropský AI Act přináší důvěru a předvídatelnost, zároveň ale zpomaluje tempo, které si v globálním závodě nemůžeme dovolit,“ upozornil na unijní mantinely, které boj s konkurencí spíše komplikují.

Pozice asijských lídrů se navíc znatelně posiluje. Sice ne na úrovni vývoje AI, ale z hlediska hardwaru, bez kterého se vývoj a provoz umělé inteligence zkrátka neobejde.

Obzvlášť u Tchaj-wanu platí, že kdo vyrábí čipy, sedí přímo u zdroje. Výroba a vývoj pevných disků, grafických karet, procesorů, polovodičů a chytrých technologií zajišťují asijskému regionu esa v rukávu.

„Vývoj AI modelů ale táhne kapitál, talent a výpočetní výkon, kde stále vedou USA. Čekám multipolární svět: USA budou mít modely umělé inteligence, Asie hardware a fyzickou AI, Evropa pak aplikace a integraci. Z praxe ale vím, že nerozhoduje, kde AI vznikne, ale kdo ji nejrychleji promění v reálnou službu. A tam se teprve hraje o všechno,“ konstatoval Polepil z OKIN Facility.

Datacentra pod náporem

Trend je nicméně evidentní. Ačkoliv se v éteru objevují prosby o zpomalení vývoje umělé inteligence, technologická obec na ně zřejmě neuslyší.

Masivní užívání AI nástrojů se tak odráží i na cenách veškerého hardwaru, což dělá vrásky na čele i lidem, kteří si chtějí zkrátka jen koupit nový mobil nebo poskládat herní počítač. Vše je výrazně dražší než kdy dříve.

„Pochopitelně tu poptávku silně pociťujeme. Sami integrujeme umělou inteligenci do našeho hardwaru, tedy jak do domácích úložišť, tak velkých datacenter a dalších produktů. Řekla bych, že zájem o zálohování, velkokapacitní disky i efektivní chlazení serverů se za poslední roky snad i znásobil,“ řekla redakci Elsa Chang, zástupkyně tchajwanské společnosti QNAP, která se věnuje vývoji i výrobě úložišť a síťových technologií.

To vše se podle ní nejvíce odráží právě v datacentrech – jazykové modely AI vyžadují nejen obří diskovou kapacitu, ale také spoustu energie, prakticky nepřetržitý chod a v neposlední řadě také efektivní chlazení a vytváření záloh pro případ, že by došlo k poruše.

„Skloubit všechno, aby to fungovalo 24/7, samozřejmě není tak jednoduché a nároky se zvyšují,“ doplnila za QNAP.

Podobně zvýšenou poptávku pociťuje i Simon Kao, šéf společnosti Liverage, která vyrábí optická vlákna. Ta jsou pro přenos obřího množství dat zcela klíčová, než přijdou nové bezdrátové satelitní technologie – jmenovitě 6G sítě, které dovolí ještě rychlejší komunikaci s obřími objemy dat.

„Ale to je píseň budoucnosti, byť možná velice blízké. V tuto chvíli rychlý a bezpečný přenos dat stojí na optických vláknech, a jak je vidno, zájem o ně je enormní,“ poznamenal Kao, jehož bratr Sommer je mimochodem velký fanoušek České republiky a autor průvodce, jehož předmluvu napsal první český prezident Václav Havel.

Velké nebezpečí? Kolosální spotřeba energie

Skokový nárůst v popularitě AI se podepsal nejen na cenách hardwaru, ale i ve spotřebě energie. Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt minulý rok uvedl, že narůstající energetické nároky by mohly ochromit americkou elektrickou síť, pokud se nezačne s její modernizací.

Obdobně mluvil vývojář a technologický expert June Paik. „Spotřeba energie globálních datových center se zdvojnásobí mezi lety 2024 a 2030, a to především kvůli hojnému využívání umělé inteligence,“ upozornil loni ve své úvodní řeči na Invest KOREA Summitu 2025.

Na takovou nálož ale podle něj není svět připraven. „Musíme navýšit produkci obnovitelné nebo čisté energie, tedy jak vodíkové, tak jaderné. Jinak už na tuto spotřebu, kterou si umělá inteligence vyžádá, nebudeme stačit,“ konstatoval Paik.