El Niño láme rekordy. Česko může čekat teplá zima, ale i náhlé arktické vpády

V rovníkové části Tichého oceánu se odehrává jev, který může ovlivnit počasí na několika kontinentech. El Niño dál sílí a teploty povrchu moře v rovníkové oblasti Pacifiku dosahují mimořádných hodnot. Ve druhé polovině září tam podle meteoroložky Dagmar Honsové denní odchylky od průměru přesáhly tři stupně Celsia. Dosavadní rekord z roku 2015 tak podle ní padl.

Nejde přitom o krátkodobou událost, jakou známe například z přívalových dešťů nebo silných bouří. El Niño se rozvíjí pomalu, v řádu týdnů až měsíců, a jeho následky se mohou projevit na rozsáhlých územích. „Jde o plošně rozsáhlý, postupně a pomalu se rozvíjející jev, jehož projevy nabíhají týdny až měsíce,“ vysvětluje klimatolog Radim Tolasz.

Související

Horko, které mělo přijít až za 20 let, je tady. Rekordní El Niño může připravit o život statisíce lidí

Zatímco v některých oblastech světa už meteorologové očekávají výrazné změny počasí, v Evropě je situace podstatně méně jednoznačná. Ačkoli silné El Niño obvykle zvyšuje globální teplotu, z jeho intenzity nelze jednoduše odvodit, zda bude letošní česká zima teplá, nebo mrazivá.

V jedné části světa povodně, v jiné sucho

El Niño je přirozený klimatický jev, při němž se mění rozložení teplé vody v rovníkové části Tichého oceánu. Následně se mění také proudění a rozložení srážek v okolních oblastech. Nejde tedy o samotné oteplování planety, ale o přirozené kolísání klimatického systému, které může mít v různých částech světa zcela odlišné následky.

„Jev El Niño je zcela přirozený velkoprostorový klimatický jev, který ovlivňuje přesun teplé vody na povrchu oceánu – množství i směr,“ popisuje Tolasz. V některých oblastech pak přináší nezvykle teplé a vlhké počasí, jinde naopak chladnější a sušší podmínky.

Související

Dagmar Honsová: Nejtěžší je předat předpověď počasí ostatním

V současné fázi El Niña zůstává podle Tolasze teplejší část oceánu u západních pobřeží Jižní Ameriky. Tam lze očekávat extrémní deště a povodně. Opačná situace by měla panovat v Austrálii a Oceánii, kde se očekává chladnější a sušší počasí.

Oba extrémy mohou zasáhnout také zemědělství. Nedostatek vody ohrožuje úrodu, zatímco intenzivní deště mohou ničit pole a infrastrukturu. Následky se přitom nemusí zastavit na hranicích postižených zemí. Výpadky produkce mohou ovlivnit ceny zemědělských komodit na světových trzích, a tedy i evropské spotřebitele.

Čeká nás teplejší zima?

El Niño ovlivňuje nejen regionální počasí, ale také průměrnou teplotu celé planety. V letech 2023 a 2024 se jeho silná fáze podílela na mimořádně vysokých globálních teplotách. Podobný příspěvek může mít i současný jev. Tolasz proto považuje za oprávněné mluvit o riziku dalšího rekordně teplého roku. Současné El Niño ale podle něj pravděpodobně zasáhne dva kalendářní roky.

„Musíme mít na paměti, že jev bude pravděpodobně rozdělen do části dvou let (2026 a 2027) a tím se roční globální teplota zvýší o něco méně,“ říká. Podmínkou podle něj je, že nejpozději na jaře 2027 začne El Niño slábnout.

Přirozený klimatický jev navíc působí v prostředí, které se už samo o sobě otepluje. Podle Tolasze globální změna klimatu zesiluje projevy El Niña v oblastech s teplým a vlhkým počasím, zatímco v oblastech s chladnějšími a suššími podmínkami je zeslabuje. To však neznamená, že se vyšší globální teplota automaticky promítne do každého regionu. V Česku totiž o počasí rozhoduje především aktuální rozložení tlakových útvarů a směr proudění.

Zima může překvapit i mrazem

Právě střední Evropa patří k oblastem, kde se vliv El Niña předpovídá obtížně. Zatímco v některých částech světa se jeho projevy dají poměrně dobře spojit s konkrétními změnami počasí, nad Evropou do hry vstupuje také Atlantik a další atmosférické procesy.

„Vliv na počasí je natolik malý, že ho zpravidla nelze přímo zaznamenat,“ říká Tolasz. Přesto podle něj můžeme v zimě a na jaře zaznamenat příspěvek El Niña ke globální teplotě, který dosahuje několika desetin stupně Celsia. Meteoroložka Dagmar Honsová je při odhadu konkrétní české zimy ještě opatrnější. Záleží podle ní především na tom, jak se rozloží tlakové útvary a odkud k nám bude proudit vzduch.

Pokud se vytvoří hluboké tlakové níže a převládne zonální proudění, může se jejich vliv projevit také ve střední Evropě. „Dobře bychom to poznali na větrném počasí – utvořil by se výrazný tlakový gradient nad starým kontinentem,“ vysvětluje Honsová. Takový scénář ale není jistý. Vliv tlakových níží může zablokovat oblast vysokého tlaku vzduchu, která zabrání jejich postupu do střední Evropy.

Silné El Niño neznamená zimu bez mrazu

Historie navíc ukazuje, že ani při velmi silném El Niñu nemusí česká zima probíhat podle jednoduchého scénáře. Honsová připomíná silná El Niño z let 1982–1983, 1997–1998 a 2015–2016. Všechny tyto zimy podle ní začínaly výrazně nadprůměrnými teplotami. V průběhu zimy sice teploty místy zůstávaly nadprůměrné, zároveň ale byly srážky poměrně vydatné. Na horách mohlo sněžit, v nižších polohách často padal déšť.

Ani v těchto zimách ale mráz úplně nezmizel. „A ani u těchto zim v lednu nechybělo na pár dnů arktické proudění – došlo k narušení polárního vortexu, což může být také dopad El Niño – na pár dnů se tak dostane sněhová pokrývka i do nížin,“ říká Honsová. Jinými slovy: i pokud bude celá zima v průměru teplá, nemusí být bez sněhu a mrazů. Krátká výrazná epizoda může přijít i během jinak nadprůměrně teplého období.

Klimatická změna je zásadní

Ještě méně opodstatněné by podle Honsové bylo spojovat El Niño s očekávanými českými teplotními rekordy. „Nelze takový závěr pro Česko udělat – u nás záleží na rozložení tlakových útvarů a tím pádem na směru proudění,“ říká. A přidává ještě jeden důležitý faktor: „A stále tady převládá nad El Niño vliv klimatické změny.“

Teplotní rekordy se podle ní v posledních letech objevují i v zimách, kdy El Niño nepůsobí. Podobně opatrně je třeba zacházet i s představou, že El Niño samo o sobě přinese Česku více sucha, povodní nebo extrémních bouří. „Jednoznačný vliv není prokázán,“ říká Honsová. S rostoucí globální teplotou se ale mohou zvyšovat dopady některých extrémů počasí. Záleží opět na konkrétní situaci a na tom, jak se spojí jednotlivé atmosférické faktory.

Na předpověď celé zimy je ještě brzy

Prognózy na několik měsíců dopředu mají své limity. Zvlášť ve střední Evropě, kde se střídají vlivy Atlantiku, kontinentálního proudění a tlakových výší. Ani mimořádně silné El Niño proto neposkytuje dostatečný podklad k tomu, aby meteorologové mohli s jistotou určit, kolik napadne sněhu nebo jaké teploty přinese leden a únor.

„Výhled počasí na zimní období musíme brát velmi s reservou,“ zdůrazňuje Honsová. Podle ní má smysl sledovat především týdenní odchylky teplot a srážek. Konkrétní předpovědi na jednotlivé dny ztrácejí na delší období než deset dní spolehlivost.

Tolasz zároveň připomíná, že evropské země by se měly soustředit nejen na samotné počasí, ale také na možné ekonomické důsledky. Ty se mohou projevit až na konci zimy a na jaře, například prostřednictvím cen zemědělských produktů.

Pro české domácnosti tak může mít El Niño nepřímý význam i v případě, že se jeho vliv na místní počasí téměř neprojeví. Zda ale přinese mírnou zimu, nebo několik výrazných mrazivých epizod, zůstává otevřenou otázkou.

Zdroj: autorský článek