Einstein nevyvíjel atomovku a nepálil spisy. Mýtům kolem génia stále věříme

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
22. 4. 2015 15:05
Proslulý fyzik nevyvíjel atomovku ani nepálil své spisy. A Nobelovu cenu nedostal za teorii relativity. Rozhovor se specialistou na teorii relativity a Einsteinovu osobnost Lukášem Richterkem.
Albert Einstein.
Albert Einstein. | Foto: Wikimedia Commons

Praha - Jeho fotku s rozevlátými vlasy a vyplazeným jazykem i slavnou rovnici E=mc² zná asi každý. Přesto toho o Albertovi Einsteinovi, od jehož smrti uplynulo 60 let, víme celkem málo a neumíme rozlišovat fakta od mýtů.

Jak připomíná Lukáš Richterek z Univerzity Palackého, specialista na teorii relativity, astrofyziku a exaktní řešení Einsteinových rovnic, slavný vědec se nepodílel na vývoji atomové bomby, nespálil část svých převratných objevů a nezískal Nobelovu cenu za teorii relativity.

"Pro mne je asi nejvíce symbolem síly lidského intelektu. Řada velkých fyziků vyjádřila svůj obdiv slovy, k nimž se nelze než připojit," říká Lukáš Richterek. "Podle nositele Nobelovy ceny Paula Diraca v případě obecné teorie relativity 'jde pravděpodobně o největší vědecký objev v dějinách' a fyzik Max Born ji označil za 'nejúžasnější výkon lidského uvažování o přírodě'."

Aktuálně.cz: Albert Einstein je znám hlavně díky obecné teorii relativity. Jak byla tato revoluční teorie přijímána jeho vrstevníky v době svého zformulování, tedy roku 1915?

Albert Einstein se svou manželkou Elsou.
Albert Einstein se svou manželkou Elsou. | Foto: Wikimedia Commons

Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.: Teorie relativity se dotýká představ o prostoru a času, tedy otázek, o nichž si většina lidí vytváří nějakou, byť intuitivní představu. Zároveň ale studuje chování za podmínek, s nimiž většina z nás nemá bezprostřední zkušenost - ať už s pohybem rychlostmi blízkými rychlosti světla, nebo s pohybem v silných gravitačních polích, například v okolí černých děr. Jsme tak nuceni více se opírat o výpočty a matematický aparát a výchozí principy. Z tohoto důvodu se i dnes mezi laiky setkáváme s lidmi, kteří se snaží teorii relativity vyvrátit, většinou právě proto, že nevyhovuje jejich "klasické" zkušenosti s prostorem a časem. Svým způsobem jde o otázky, které se lidí dotýkají a nejsou jim lhostejné.

A.cz: Jak přijali teorii relativity tehdejší fyzikové?

Řada fyziků si od počátku uvědomovala sílu koncepční jednoduchosti teorie relativity - jedním z Einsteinových cílů bylo najít takový tvar fyzikálních zákonů, který bude stejný pro všechny pozorovatele pohybující se libovolným způsobem, a navíc se mu podařilo do tohoto rámce zahrnout i popis gravitace, kterou ovšem vysvětluje nikoli newtonovsky jako sílu, ale jako důsledek zakřivení prostoru a času s řadou měřitelných a experimentálně potvrzených důsledků.

A.cz: Nicméně Nobelovu cenu nedostal Albert Einstein za teorii relativity, nýbrž za "objev zákona fotoelektrického jevu". Proč?

Na Nobelovu cenu byl Einstein nominován opakovaně od roku 1910, ale svou roli sehrálo několik faktorů. Jednak ve výboru rozhodujícím o jmenování laureátů měli výrazné zastoupení experimentální fyzikové, později se projevilo rozporuplné přijetí obrovské Einsteinovy popularity a nástup antisemitismu v Německu po první světové válce.

Tyto záležitosti zašly tak daleko, že v roce 1921, kdy Einstein získal celkem 14 nominací, mnohem více než kterýkoli z dalších kandidátů, Královská švédská akademie věd nenominovala raději nikoho. Až v roce 1922 nově jmenovaný člen výboru Carl Wilhem Oseen pochopil, že otázka ocenění teorie relativity je příliš zanesena spory, a navrhl zdůraznit právě Einsteinův přínos k vysvětlení a teoretickému popisu fotoefektu.     

A.cz: Mohl byste laikům osvětlit, o co přesně jde?

Stručně řečeno, jde o uvolňování elektronů z látky (tzv. vnější fotoelektrický jev) nebo uvnitř látky (tzv. vnitřní fotoelektrický jev) při dopadu elektromagnetického záření. Na počátku 20. století byl zájem fyziků upřen především na vnější fotoelektrický jev, jenž byl již v té době experimentálně studován, a rovnice odvozená Einsteinem popisovala závislost energie uvolněných elektronů na frekvenci dopadajícího záření. Einstein se tak spolu s Maxem Planckem řadí k zakladatelům kvantové fyziky. Vnitřní fotoelektrický jev dnes využíváme například u fotovoltaických panelů i CCD čipů v digitálních fotoaparátech, kamerách a podobně.

A.cz: Jak byl ve své době Albert Einstein populární?

Bouřlivé přijetí Einsteina při jeho prvním příjezdu do USA v roce 1921.
Bouřlivé přijetí Einsteina při jeho prvním příjezdu do USA v roce 1921. | Foto: Wikimedia Commons

Podle dochovaných svědectví byla Einsteinova popularita obrovská a na jeho přednáškových turné lidé stáli fronty, aby se na přednášky dostali. Jeho veřejná popularita dosáhla vrcholu po první světové válce, přispěly k ní bezpochyby i články v Timesech oznamující výsledky měření potvrzující odchylku světelných paprsků v gravitačním poli Slunce podle předpovědi obecné teorie relativity.

Pro svět unavený zničující válkou znamenalo pozorování pod vedením vynikajícího britského astrofyzika a předního znalce relativity Arthura Eddingtona, jak prameny uvádějí, anglického kvakera, jenž výrazně přispěl k potvrzení teorie zformulované německým Židem, možná nadějný příběh o síle lidského rozumu a intelektu. Znamenalo to také ostrý kontrast se strádáním předchozích válečných let.

A.cz: Je známo, že Einstein byl i mediální celebrita. Dnes jsou mediálními celebritami trochu jiní lidé než teoretičtí fyzikové, tedy snad s výjimkou Stephena Hawkinga. Čím si to vysvětlujete?

Einsteinův vztah k médiím a publicitě byl specifický. Na publicitu si rád stěžoval, ale především ve dvacátých a třicátých letech si ji svým způsobem i užíval. Jeden z jeho životopisců Walter Isaacson soudí, že jedním z důvodů bylo i to, že na génia od přírody vypadal a dokázal se této role ujmout - vcelku ochotně udílel rozhovory a kořenil je zábavnými aforismy.

Podle mého názoru bylo důležité také to, že Einstein se po většinu života zajímal o věci veřejné a v řadě záležitostí se osobně angažoval. Jen ve vztahu k naší zemi můžeme zmínit podporu nominace TGM na Nobelovu cenu za mír, žádost o milost pro humanistu a pacifistu Přemysla Pittera, který byl ve třicátých letech vězněn pro odpírání vojenské služby, nebo telegram Klementu Gottwaldovi, v němž 14. 6. 1950 žádal o milost pro odsouzené v procesu s Miladou Horákovou.

Asi nejznámější Einsteinovou veřejnou aktivitou je dopis prezidentu Rooseveltovi z roku 1939, v němž varuje před nebezpečím, že by nacistické Německo mohlo vyvinout ničivé bomby na bázi štěpení uranu. Stal se impulsem k zahájení projektu Manhattan a k vývoji americké jaderné bomby. Po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki se však Einstein výrazně zasazoval o jaderné odzbrojení a mezinárodní kontrolu.       

A.cz: Albert Einstein se dlouhodobě obával zneužití svých objevů pro lidstvo neblahým způsobem. Vyčítal si i své přispění ke zkonstruování atomové bomby. Jaký byl jeho podíl na vývoji atomové bomby?

Již jsem zmínil Einsteinův dopis prezidentu Rooseveltovi, jemuž předcházely Einsteinovy diskuse s dalšími uprchlíky před německým nacismem - např. Leo Szilárdem a Eugenem Wignerem. Samotného projektu Manhattan se však Einstein nezúčastnil, FBI jej vzhledem k jeho pacifistickým aktivitám v minulosti a některým politickým postojům nepovažovala za spolehlivého, v některých spisech je prý označen dokonce jako "extrémní radikál". Jeho podíl se tedy omezil pouze na podpis dopisu, na druhé straně podpora osobnosti Einsteinova formátu bezpochyby dodala tomuto dokumentu na váze a významu.   

A.cz: Důležité kroky ve formulování obecné teorie relativity učinil Einstein v době, kdy učil na univerzitě v Praze. Během pražského období vzniklo jedenáct jeho publikací. Čím to bylo? Měl tady v Praze nějaké mimořádné pracovní zázemí, skvělé podmínky pro bádání či silný tým kolegů?

Faktorů je více. V Praze na německé části univerzity získal místo řádného profesora a přednosty ústavu teoretické fyziky. V Curychu, kde pobýval předtím a kam se z Prahy v roce 1912 opět vrátil, měl před odchodem jako mimořádný profesor skoro poloviční plat. V situaci po narození druhého syna i taková skutečnost měla svou váhu. Pokud bychom ocitovali samotného Einsteina z předmluvy k českému vydání jeho učebnice relativity, v roce 1923 napsal: "Těší mě, že tato malá knížka (…) vychází nyní v národní řeči oné země, v níž nalezl jsem soustředění nutné k tomu, abych základní myšlenku obecné theorie relativity, kterou jsem pojal již v roce 1908, ponenáhlu přiodíval určitější formou."

Po příjezdu si rovněž chválil podmínky v dnešní budově Přírodovědecké fakulty UK ve Viničné ulici, zmiňoval krásný ústav a bohatou knihovnu a "možnost hovět si ve vědeckém dumání nerušen". Bezpochyby ale šlo o důležitou tvůrčí část jeho života, během níž se jednoznačně etabloval mezi světovou vědeckou elitu.

A.cz: Bude podle vás někdy obecná teorie relativity vyvrácena, zpochybněna či zkorigována?

Vzhledem k řadě experimentů, které potvrdily předpovědi teorie relativity, si lze těžko představit úplné vyvrácení nebo zásadní zpochybnění. Bez korekcí předpovězených obecnou teorií relativity by nefungoval ani navigační systém GPS. Na druhé straně dnes víme, že i když tato teorie je nejlepším nástrojem pro popis silných gravitačních polí v okolí černých děr a neutronových hvězd, má své limity. Chápe totiž prostor i čas jako spojité. V prostoru pod horizontem černé díry nebo v prvních zlomcích sekundy po velkém třesku ale musí přijít ke slovu i kvantová fyzika, podle níž má smysl prostor i čas dělit jen po určitou mez, tzv. Planckův režim.

A.cz: Co je pravdy na tom, že Einstein spálil některé své výpočty a říkal, že tak učinil proto, neboť lidstvo ještě není plně připraveno na jejich důsledky? A pakliže to je pravda, tuší se, co mezi těmi spálenými spisy mohlo být? Slyšela jsem například divoké spekulace o stroji času…

V žádném oficiálním životopise jsem se s touto příhodou označovanou také někdy jako "Filadelfský experiment" nesetkal, a pokud je mi známo, je považován za hoax. Jak to často bývá, kromě stejnojmenného filmu se na životaschopnosti "příběhu" podílí i "drobečky" pravdivých informací - Einstein se v posledních letech zabýval prací na sjednocení teorie gravitace a elektromagnetického pole. Jeho snaha však nebyla úspěšná, takže žádný hotový výsledek skutečně nemáme. Po jistou dobu také skutečně spolupracoval s americkým námořnictvem na analýze o účinnosti munice.  

A.cz: Co říkáte zplošťování této mimořádné osobnosti do obrázku šílence s vyplazeným jazykem a rovnice E=mc²?

Fotografie pořízená Arthurem Sassem na oslavě Einsteinových 72. narozenin 14. března 1951 vznikla údajně jako uvolněná reakce oslavence, jenž byl ten den o úsměv pro fotografii požádán mnohokrát. Einsteinovi samotnému se prý celkem líbila, a od United Press International si dokonce vyžádal devět kopií pro osobní použití. Vnímám ji jako osobitý příklad Einsteinova zacházení s médii. Věřím, že snad všichni lidé vědí, že jeho odkaz nespočívá jen v této uvolněné a humorné fotografii.

A.cz: Co vy jako vysokoškolský pedagog na katedře experimentální fyziky nejvíce oceňujete na Albertu Einsteinovi?

I pro mne je asi nejvíce symbolem síly lidského intelektu. Řada velkých fyziků vyjádřila svůj obdiv slovy, k nimž se nelze než připojit. Podle nositele Nobelovy ceny Paula Diraca v případě obecné teorie relativity "jde pravděpodobně o největší vědecký objev v dějinách" a Max Born ji označil za "nejúžasnější výkon lidského uvažování o přírodě, nejobdivuhodnější kombinací filozofické pronikavosti, fyzikální intuice a matematických dovedností". Sám si rád připomínám dva Einsteinovy citáty: "Není to tím, že jsem chytřejší, ale tím, že se problémy zabývám déle." a "Jenom život, který žijeme pro ostatní, stojí za to." 

 

Právě se děje

Další zprávy