Úžasné obrázky z cest. Egypt před 180 lety, krátce poté, co rozluštili hieroglyfy

Úžasné obrázky z cest. Egypt před 180 lety, krátce poté, co rozluštili hieroglyfy
Habešské otrokyně odpočívají u núbijského města Korti v údolí Nilu. (Habeš byla africký stát rozkládající se na území dnešní Etiopie a Eritreje, Korti dnes leží na území Súdánu.)
Velký chrám v Abú Simbelu. Chrám byl objeven v roce 1813, v době Robertsovy cesty po Egyptě to byl tedy objev starý jen něco přes pětadvacet let.
Písař dopisů, Káhira.
Velká sfinga v Gíze.
Foto: David Roberts a Louis Haghe, Library of Congress Prints and Photographs Division
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
13. 1. 2021 6:00
Fotografie se teprve rodila, když skotský malíř David Roberts vyrazil na velkou cestu do Egypta, Svaté země a na Blízký východ. Přivezl z ní mnoho fotorealistických skic, které zachycují podobu těchto zemí před 180 lety. Egyptské pyramidy a chrámy se mu podařilo zdokumentovat ještě předtím, než v nich začal rozsáhlý archeologický výzkum a než se staly cílem masové turistiky.

V roce 1839 do Břeclavi přijel první vlak, Praha si na to musela ještě pár let počkat. Na španělském škuneru Amistad se vzbouřili otroci, kteří po soudním líčení v USA získali svobodu. Louis Daguerre vynalezl daguerrotypii a fotografie dělala své první krůčky. Egyptské hieroglyfy byly rozluštěné teprve krátkých 17 let.

Právě tou dobou cestoval po Svaté zemi a po Egyptě skotský malíř David Roberts. Se zápalem podobným jako u dnešních instagramerů zaznamenával všechno zajímavé, co viděl. Fotografie se tou dobou teprve rodila - takže nefotil, ale maloval. Jeho fotorealistické obrázky jsou neuvěřitelně zajímavým svědectvím o podobě Egypta před zhruba 180 lety.

Robertsova práce je navíc velmi cenná i proto, že zachycuje stav egyptských a blízkovýchodních památek v době ještě před vlnou archeologických výzkumů v druhé polovině 19. století.

Zajímavé je, že Roberts původně začínal jako malíř pokojů. Potom však začal komerčně malovat scény pro cirkusy a pro divadla a sám se věnoval také olejomalbě. Vypracoval se na skvělého malíře. V roce 1831 mu bylo 35 let a  Společnost britských umělců ho zvolila za svého prezidenta.

Proč si koncem 30. let 19. století vybral Roberts pro svou cestu zrovna Egypt a Blízký východ? Vysvětlení je jednoduché. Jeho záměrem bylo vytvořit skici sloužící jako základ pro obrazy a litografie, které by pak prodával veřejnosti. V tomto období byl Egypt hodně v módě, mířili tam cestovatelé, sběratelé a milovníci starožitností a lidé rádi kupovali díla inspirovaná Východem nebo zobrazující velké památky starého Egypta.

Robertsovy obrázky z cest po Svaté zemi, Blízkém východě a Egyptě vyšly v šesti knihách, v rozmezí let 1842 až 1849. Aby se daly Robertsovy skici tisknout, převáděl je na litografie belgický litograf a malíř akvarelů Louis Haghe.

Obrázky v této galerii jsou ze sbírek knihovny amerického Kongresu, kde zdigitalizovali stránky Robertsových knih. Zažloutlý tón je dán stárnutím papíru a vyblednutím barev.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

U Tábora objevili veterináři ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže

Na Táborsku se potvrdilo první ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže. V chovu v obci Dlouhá Lhota bylo asi 30 ptáků, polovina během dvou dnů uhynula. Nákazu do chovu nejspíš zavlekly divoké kachny z blízkého rybníka, řekl v pátek mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Veterináři u uhynulé drůbeže potvrdili subtyp choroby H5N8, stejně jako u čtvrtečního případu uhynulých divokých labutí na Písecku.

Zbytek drůbeže v chovu bude utracen, veterináři vytyčí kolem chovu tříkilometrové a desetikilometrové pásmo, kde zavedou mimořádná opatření, například ohledně přepravy drůbeže. Viry ptačí chřipky jsou běžné u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný pro ptáky, lidem neublíží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy