Úžasné obrázky z cest. Egypt před 180 lety, krátce poté, co rozluštili hieroglyfy

Úžasné obrázky z cest. Egypt před 180 lety, krátce poté, co rozluštili hieroglyfy
Habešské otrokyně odpočívají u núbijského města Korti v údolí Nilu. (Habeš byla africký stát rozkládající se na území dnešní Etiopie a Eritreje, Korti dnes leží na území Súdánu.)
Velký chrám v Abú Simbelu. Chrám byl objeven v roce 1813, v době Robertsovy cesty po Egyptě to byl tedy objev starý jen něco přes pětadvacet let.
Písař dopisů, Káhira.
Velká sfinga v Gíze.
Foto: David Roberts a Louis Haghe, Library of Congress Prints and Photographs Division
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
13. 1. 2021 6:00
Fotografie se teprve rodila, když skotský malíř David Roberts vyrazil na velkou cestu do Egypta, Svaté země a na Blízký východ. Přivezl z ní mnoho fotorealistických skic, které zachycují podobu těchto zemí před 180 lety. Egyptské pyramidy a chrámy se mu podařilo zdokumentovat ještě předtím, než v nich začal rozsáhlý archeologický výzkum a než se staly cílem masové turistiky.

V roce 1839 do Břeclavi přijel první vlak, Praha si na to musela ještě pár let počkat. Na španělském škuneru Amistad se vzbouřili otroci, kteří po soudním líčení v USA získali svobodu. Louis Daguerre vynalezl daguerrotypii a fotografie dělala své první krůčky. Egyptské hieroglyfy byly rozluštěné teprve krátkých 17 let.

Právě tou dobou cestoval po Svaté zemi a po Egyptě skotský malíř David Roberts. Se zápalem podobným jako u dnešních instagramerů zaznamenával všechno zajímavé, co viděl. Fotografie se tou dobou teprve rodila - takže nefotil, ale maloval. Jeho fotorealistické obrázky jsou neuvěřitelně zajímavým svědectvím o podobě Egypta před zhruba 180 lety.

Robertsova práce je navíc velmi cenná i proto, že zachycuje stav egyptských a blízkovýchodních památek v době ještě před vlnou archeologických výzkumů v druhé polovině 19. století.

Zajímavé je, že Roberts původně začínal jako malíř pokojů. Potom však začal komerčně malovat scény pro cirkusy a pro divadla a sám se věnoval také olejomalbě. Vypracoval se na skvělého malíře. V roce 1831 mu bylo 35 let a  Společnost britských umělců ho zvolila za svého prezidenta.

Proč si koncem 30. let 19. století vybral Roberts pro svou cestu zrovna Egypt a Blízký východ? Vysvětlení je jednoduché. Jeho záměrem bylo vytvořit skici sloužící jako základ pro obrazy a litografie, které by pak prodával veřejnosti. V tomto období byl Egypt hodně v módě, mířili tam cestovatelé, sběratelé a milovníci starožitností a lidé rádi kupovali díla inspirovaná Východem nebo zobrazující velké památky starého Egypta.

Robertsovy obrázky z cest po Svaté zemi, Blízkém východě a Egyptě vyšly v šesti knihách, v rozmezí let 1842 až 1849. Aby se daly Robertsovy skici tisknout, převáděl je na litografie belgický litograf a malíř akvarelů Louis Haghe.

Obrázky v této galerii jsou ze sbírek knihovny amerického Kongresu, kde zdigitalizovali stránky Robertsových knih. Zažloutlý tón je dán stárnutím papíru a vyblednutím barev.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy