V roce 1839 do Břeclavi přijel první vlak, Praha si na to musela ještě pár let počkat. Na španělském škuneru Amistad se vzbouřili otroci, kteří po soudním líčení v USA získali svobodu. Louis Daguerre vynalezl daguerrotypii a fotografie dělala své první krůčky. Egyptské hieroglyfy byly rozluštěné teprve krátkých 17 let.

Právě tou dobou cestoval po Svaté zemi a po Egyptě skotský malíř David Roberts. Se zápalem podobným jako u dnešních instagramerů zaznamenával všechno zajímavé, co viděl. Fotografie se tou dobou teprve rodila - takže nefotil, ale maloval. Jeho fotorealistické obrázky jsou neuvěřitelně zajímavým svědectvím o podobě Egypta před zhruba 180 lety.

Robertsova práce je navíc velmi cenná i proto, že zachycuje stav egyptských a blízkovýchodních památek v době ještě před vlnou archeologických výzkumů v druhé polovině 19. století.

Zajímavé je, že Roberts původně začínal jako malíř pokojů. Potom však začal komerčně malovat scény pro cirkusy a pro divadla a sám se věnoval také olejomalbě. Vypracoval se na skvělého malíře. V roce 1831 mu bylo 35 let a  Společnost britských umělců ho zvolila za svého prezidenta.

Proč si koncem 30. let 19. století vybral Roberts pro svou cestu zrovna Egypt a Blízký východ? Vysvětlení je jednoduché. Jeho záměrem bylo vytvořit skici sloužící jako základ pro obrazy a litografie, které by pak prodával veřejnosti. V tomto období byl Egypt hodně v módě, mířili tam cestovatelé, sběratelé a milovníci starožitností a lidé rádi kupovali díla inspirovaná Východem nebo zobrazující velké památky starého Egypta.

Robertsovy obrázky z cest po Svaté zemi, Blízkém východě a Egyptě vyšly v šesti knihách, v rozmezí let 1842 až 1849. Aby se daly Robertsovy skici tisknout, převáděl je na litografie belgický litograf a malíř akvarelů Louis Haghe.

Obrázky v této galerii jsou ze sbírek knihovny amerického Kongresu, kde zdigitalizovali stránky Robertsových knih. Zažloutlý tón je dán stárnutím papíru a vyblednutím barev.