Past zázračných injekcí. Zhubly 20 kilo, teď čelí hrozbě, o které se dřív nemluvilo

Když Jana tlačila kočárek, zadýchávala se a měla pocit, že se její tělo změnilo v něco cizího. Po porodu vážila víc než před těhotenstvím a věci jako pravidelné stravování či cvičení jí s péčí o dítě přišly jako sci-fi. Anežka s váhou bojovala od školy a po dětech to bylo ještě horší. Obě proto vsadily na léky jako Mounjaro a zhubly. Nová studie ale ukazuje, že o nové tělo mohou snadno přijít.

„Byla jsem zpocená, zadýchaná a psychicky na dně. A přitom jsem celý život sportovala,“ vypráví Jana, která se dostala do začarovaného kruhu, z nějž jí mělo pomoci až Mounjaro. V podobné pasti se cítila i Anežka, která se problémy s váhou a vlastním tělem dlouho snažila vyřešit především kompulzivním nakupováním. „Kupovala jsem si pořád nové oblečení a doufala, že se budu cítit lépe. Nepomohlo nic. Když člověk není spokojený sám se sebou, nepomůže mu ani Versace,“ popisuje.

Když Anežce lékař před plánovanou operací doporučil zhubnout a zároveň viděla, že injekce na hubnutí pomohly i lidem, u kterých by to nečekala, rozhodla se zkusit „odbornější cestu“. „Říkala jsem si: když to zvládl i člověk, který se živí jako řidič a celý den jí koblihy v autě, tak to musím zvládnout i já,“ vzpomíná.

Obě dvě patří mezi statisíce lidí, kteří vsadily na moderní léky na hubnutí - jedna na Mounjaro, druhá na Saxendu. A obě zároveň přiznávají stejné obavy: co se stane, až léčbu vysadí? Celá jména obou žen redakce zná. S ohledem na citlivost jejich osobních příběhů se však rozhodla zveřejnit pouze jejich křestní jména.

Rychlé hubnutí = rychlejší návrat?

Jejich obavy přiživuje i nová rozsáhlá analýza publikovaná v British Medical Journal. Výzkumníci analyzovali 37 studií s více než devíti tisíci pacienty a porovnávali účinky takzvaných „hubnoucích injekcí“ s klasickým dietním režimem.

Výsledek je na první pohled paradoxní: lidé užívající moderní léky jako Wegovy nebo Mounjaro sice zhubnou výrazně víc – v průměru kolem 20 procent tělesné hmotnosti, ale po vysazení přibírají zpět až čtyřikrát rychleji než ti, kteří hubli „jen“ dietou a pohybem. Podle odhadů se pak váha po ukončení léčby zvyšuje zhruba o 0,8 kilogramu měsíčně, takže návrat na původní hmotnost může přijít už za rok a půl.

Kolik stojí „nové tělo“?

Všechny moderní léky na hubnutí jsou v Česku vázány na lékařský předpis. V současné době si pacienti bez diabetu hradí léčbu sami.

Lék (Účinná látka)	Frekvence aplikace	Orientační cena (měsíčně)	Charakteristika
Mounjaro (tirzepatid)	1x týdně	5 500 – 11 000 Kč	Aktuálně považován za nejúčinnější (úbytek až 20+ % váhy). Cena roste se sílou dávky.
Wegovy (semaglutid)	1x týdně	4 500 – 6 500 Kč	Lék vyvinutý přímo pro léčbu obezity. Stejná látka jako u známého Ozempicu.
Saxenda (liraglutid)	1x denně	2 500 – 3 500 Kč	Starší generace léků. Vyžaduje každodenní aplikaci, je však cenově nejdostupnější.

„Lidé, kteří si tyto léky pořizují, by měli být na riziko rychlého návratu váhy připraveni,“ upozorňuje doktorka Susan Jebbová z Oxfordské univerzity, hlavní autorka studie. Zároveň ale zdůrazňuje, že data pocházejí z klinických studií, nikoli z běžného života, a dlouhodobé dopady zatím nejsou dostatečně prozkoumané.

Přepnutí v hlavě

To, co popisují čísla, znají mnozí pacienti velmi konkrétně. Někteří z těch, již injekce vysadili, mluví o náhlém a drtivém hladu. „Je to jako přepínač – najednou máte pocit, že musíte sníst všechno,“ popisuje jedna z žen ve studii.

A podle odborníka na výživu Adama Collinse to dává biologický smysl. Léky totiž napodobují hormon GLP-1, který v těle reguluje hlad. „Když ho dlouhodobě dodáváme v několikanásobně vyšších dávkách, tělo může omezit vlastní produkci a snížit citlivost na jeho účinky. Jakmile lék vysadíte, přirozená kontrola chuti k jídlu chybí a přejídání je mnohem pravděpodobnější,“ vysvětluje.

Problém je však podle něj ještě větší u lidí, kteří se během léčby nesnažili měnit jídelníček ani životní styl. „Pokud lék dělá veškerou práci za vás, návrat do reality bývá tvrdý,“ doplňuje.

„Zhubla jsem 20 kilo. Ale zdravější nejsem“

Jana užívá Mounjaro sedm měsíců. Výsledek? Minus 20 kilogramů. „Účinek byl okamžitý. Přestala jsem mít chutě na sladké. Do té doby jsem dokázala při noční práci sníst celou tabulku čokolády. Najednou jsem neměla vůbec hlad,“ popisuje. Jana si lék aplikuje jednou týdně injekčně a vedlejší účinky prý nemá prakticky žádné. Jde však o výraznou finanční zátěž – zhruba 10 tisíc korun měsíčně.

A o svém hubnutí netradiční cestou mluví zcela otevřeně: „Moje tělo je hubenější, ale rozhodně ne zdravější.“ Sama přiznává, že si od začátku měla víc hlídat návrat k pravidelnému jídlu a pohybu, aby snížila riziko jojo efektu. A bojí se chvíle, kdy by měla léčbu ukončit.

Anežka má zkušenost jinou, ale v něčem podobnou. Se Saxendou zhubla od října 2024 zhruba 28 kilo, část váhy ale tvořila i odstraněná přebytečná kůže po operacích. A překvapilo ji, jak moc se změnil její vztah k jídlu.

„Přestala jsem zajídat stres. Jídlo už není středem vesmíru, spíš provozní věc,“ říká. Zároveň ale ví, že bez dlouhodobé změny návyků by se kila mohla vrátit. „Je úplně jedno, jestli zhubnete injekcemi, dietou nebo posilovnou. Když s tím přestanete, váha se může vrátit,“ říká.

Chronická nemoc, nikoli selhání vůle

Podle profesora Martina Haluzíka, přednosty Centra diabetologie IKEM, není tento vývoj překvapivý. „Obezita je chronické onemocnění, podobně jako vysoký krevní tlak. Když vysadíte léky na tlak, také se zvýší. U mnoha pacientů bude kromě změny životního stylu nutná i dlouhodobá farmakologická léčba,“ říká.

Semaglutid (účinná látka léků typu Wegovy) podle něj u lidí bez cukrovky vede k úbytku hmotnosti o 15 procent i více a má řadu dalších benefitů – od snížení krevního tlaku přes zlepšení tukového profilu až po nižší riziko kardiovaskulárních komplikací. „Pokud jsou léky vysazeny, prakticky nehrozí žádná nová zdravotní rizika – jen se ztratí jejich pozitivní účinky na váhu, tlak a tuky v krvi,“ říká. A lidem, kteří se bojí jojo efektu, radí jasně: „Pokud je to finančně možné, doporučuji léky užívat dlouhodobě. Pokud jsou vysazeny, je klíčové zachovat stejně zdravou stravu a fyzickou aktivitu jako během léčby.“

Pro koho jsou injekce skutečně určené?

Podle odborníků by podobné léky měli dostávat především lidé s BMI nad 30 nebo s BMI nad 27, pokud mají další onemocnění související s váhou (např. vysoký tlak). Specialisté zároveň zdůrazňují, že nejde o prostředek pro „rychlé shození pěti kilo do plavek“. Přesto zájem roste – odhady z Británie mluví o 1,6 milionu lidí, kteří injekce v posledním roce vyzkoušeli, a dalších 3,3 milionu, kteří o nich uvažují. A to častěji ženy, hlavně ve středním věku.

Farmaceutické firmy jako Eli Lilly a Novo Nordisk se shodují, že návrat váhy po vysazení není selháním pacienta, ale odrazem biologické podstaty obezity – a že léčba by měla jít ruku v ruce se změnou životního stylu.

Pomoc, ne zázrak

Příběhy Jany a Anežky ukazují, že tyto léky nejsou ani ďábelské, ani nefungují jako zázračná hůlka. Pro někoho mohou být zásadní pomocí, úlevou pro hlavu i tělo, zároveň ale jejich užívání otevírá otázky, na které zatím neexistují jednoduché odpovědi: kdo si je může dovolit dlouhodobě, měli by lidé podobné léky brát pouze kvůli hubnutí, kde je hranice mezi léčbou a zkratkou – a jak se naučit žít bez injekce, pokud jednou zmizí.

Jak uzavírá Jana: „Lék mi pomohl zhubnout. Ale zdravé tělo si budu muset vybudovat sama.“