


Zažít během jediného letu dva východy a dva západy slunce, překonat tři kontinenty a strávit celý den v kovovém trupu letadla. Společnost Airbus v úterý úspěšně dokončila rekordní 24hodinový testovací přelet z Austrálie do Francie. Je to klíčový krok pro australské aerolinky Qantas, které chtějí od příštího roku spustit nejdelší přímou linku světa ze Sydney do Londýna.

Aby však cestující tento mamutí skok přes časová pásma vůbec zvládli, museli vědci přepsat dosavadní pravidla létání.
Když speciálně upravený letoun Airbus A350-1000ULR v úterý po 24 hodinách a 24 minutách ve vzduchu přistál ve francouzském Toulouse, zapsal se do historie. Na trase dlouhé přes 23 tisíc kilometrů přelétl dva oceány a jeho postup na serveru Flightradar24 v jednu chvíli sledovalo přes 3,6 milionu lidí.
Pro společnost Qantas šlo o ostrou zkoušku v rámci monumentálního projektu Project Sunrise (Projekt Východ slunce). Od roku 2027 chce létat přímo ze Sydney do Londýna či New Yorku za přibližně 20 až 22 hodin – úplně bez mezipřistání.
Není to ale jen technická výzva pro motory a palivové nádrže. Je to především biologický experiment na lidech.
Jak oklamat lidský mozek, když vás zavřou do trupu na celý jeden den? Australský dopravce sází na to, že s pomocí vědy udělá z nejdelšího letu světa snesitelný zážitek. Do letadel plánuje instalovat speciální „wellness zóny“, zvětšit prostor pro nohy, servírovat jídlo v přesně vypočítaných časových intervalech a kabinu vybavit animovaným osvětlením, které simuluje denní dobu.
„Překonat tolik časových pásem – sedm až devět do Londýna a čtrnáct až šestnáct do New Yorku – představuje pro tělo obrovskou biologickou zátěž,“ vysvětluje Peter Cistulli, profesor spánkové medicíny z Univerzity v Sydney, který se na vědeckém výzkumu pro Projekt Sunrise podílel.
Vědci a designéři studovali do nejmenších detailů všechno: od ergonomie a pohybu po palubě až po výživu. Klíčem se však ukázalo být světlo – nejsilnější impuls pro naše vnitřní hodiny.
Díky optimalizaci časů jídel (například vynechání těžkého jídla ihned po startu) a vytvoření takzvaného „chráněného spánkového okna“ pomocí speciálního osvětlení vykazovali cestující během testů výrazně vyšší bdělost a menší únavu než při běžném letu.
Kabinový designér David Caon přiznává, že úkol nedostal jako estetické zadání, ale jako zdravotnický a vědecký projekt. „Když máte cestujícího na palubě v podstatě celý den, nutí vás to k úplně novému přemýšlení,“ říká.
Caon zpočátku koketoval s poměrně divokými nápady – do letadla chtěl umístit rotopedy nebo podložky na jógu. Ty nakonec neprošly, ale vyhrazená „wellness zóna“ v letadle zůstala. Je zalitá tlumeným, pulzujícím světlem. „Chtěl jsem na palubě navodit pocit, jako když ležíte u bazénu,“ popisuje designér.



V ostatních částech kabiny bude chytré osvětlení věrně simulovat východ a západ slunce. Vývojářům trvalo několik týdnů, než naprogramovali 14 různých světelných scénářů inspirovaných australskou krajinou.
Představa 22 hodin v nebi ale vyvolává u cestujících i praktické otázky. Když se novináři ptali častých australských cestovatelů, co je pro ně při volbě takového letu nejdůležitější, odpovídali jednoznačně: pohodlí sedadla, možnost se protáhnout a cena.
Sam Davies, který pracuje v marketingu a pravidelně létá z Paříže do Austrálie, přímé spojení vítá: „Je fantastické probudit se v Austrálii a nemuset nikde vystupovat, procházet znovu kontrolami a zabíjet tři hodiny na letišti. Ale se svými 193 centimetry potřebuji prostor. Pokud bude sedadlo v ekonomické třídě malé, nepůjdu do toho.“
Qantas proto musel upravit i samotnou kapacitu. Běžně se do Airbusu A350 vejde přes 300 lidí, ale verze pro extrémně dlouhé lety jich převeze jen 238. Důvodem je váha paliva – do přídavné nádrže se vejde dalších 20 tisíc litrů kerosinu.
Díky menšímu počtu lidí bude v ekonomické třídě více místa. Standardní rozteč mezi sedadly bude 84 centimetrů (o něco více, než bývá zvykem), část kabiny se bude prodávat jako Economy Plus s ještě větším prostorem pro nohy. V přední části letadla pak vzniknou uzavřené prvořadé suity se skutečnou pevnou postelí.
Otázkou zůstává, kolik budou lidé ochotni za takový komfort zaplatit. Qantas počítá s tím, že si za úsporu času a bezproblémový let účtuje přibližně o 20 procent vyšší ceny oproti letům s mezipřistáním.
„Ušetřit čtyři hodiny času je skvělé a vyhnete se organizačnímu stresu na přestupních letištích. Vzdálenost se sice nezmění, ale cesta najednou působí o dost menší,“ přemítá Mark Levine, strategický poradce žijící mezi New Yorkem a Sydney.
Zda vědecky navržená kabina, světelné scénáře a wellness zóna skutečně dokážou porazit obávaný jet lag, se ukáže na podzim 2027, kdy na trasu z Austrálie do Evropy poprvé vyrazí cestující s běžnými letenkami. Zkušební 24hodinový přelet do Francie ale ukázal, že technicky už lidstvu v cestě nic nestojí.
Zdroj: ČTK, Reuters



Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln je už devátý měsíc na moři a její posádka za tu dobu strávila 200 dní bez jediné návštěvy přístavu. Extrémně dlouhé nasazení kvůli válce s Íránem a náročné podmínky si podle rodin námořníků začínají vybírat svou daň. Několik členů posádky se dokonce pokusilo o sebevraždu skokem přes palubu.



Téměř čtyři dny po ničivém zemětřesení v Kolumbii se záchranáři stále snaží najít přeživší ve zřícených budovách. Naději v pátek posílil nález živého muže pod troskami hotelu ve městě Pereira, informovala agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně si podle úřadů vyžádalo nejméně 285 mrtvých a téměř 4 000 zraněných. Dalších téměř 400 lidí je stále pohřešováno.



Bylo to ve středu večer naprosto suverénní představení Emmy Zapletalové. Slovenská atletka potvrdila na mistrovství Evropy v Birminghamu pozici největší favoritky běhu na 400 metrů překážek a získala pro svou zemi historické zlato. Ale v širším kontextu k němu došla doslova navzdory osudu.



Jak udržet 80letého Donalda Trumpa během oficiálních akcí vzhůru? To je otázka, kterou musí poradci amerického prezidenta řešit stále častěji. Internet teď ale přišel s vlastní, poněkud bizarní teorií. Podle ní má Trumpovi pomáhat žena, která má na břiše tajné tlačítko, jímž ho probouzí. Celá teorie má však mnohem jednodušší vysvětlení.



Nábor jde skvěle, vojáků jsme za osm měsíců přijali více, než kolik se povedlo minulé vládě za celé čtyři roky. Tím se mimo jiné pochlubil na sociální síti Facebook premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže podle zástupců armády pomohl náboru růst platů vojáků. A ten schválila právě předchozí vláda Petra Fialy (ODS).