Dušičky: Ateistické Česko volá po duchovním prožitku

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
31. 10. 2014 7:00
Začátkem listopadu přichází období jednoho z nejdodržovanějších svátků v České republice. Proč přitáhne na hřbitovy tolik lidí a proč u nás nemá zábavnější Halloween místo?
Foto: Thinkstock

Praha – Jen málo svátků nepodlehlo komerčnímu vlivu a dokázalo si zachovat svou podobu. Dušičky nebo také Památka všech věrných zemřelých se v naší zemi ujaly pevně.

Dokládají to i statistiky, které dlouhá léta hovoří o 70 až 80 procentech české populace, která buď v soukromí domova, nebo při návštěvě hřbitova vzpomíná na své zesnulé. Rozjímání a bohoslužbám se ale nevěnují jen starší ročníky, jak by se mohlo zdát.

Mladí touží po náležitém uctění památky člověka

"U mladé generace je patrné, jak zcela spontánně volá po nějakém symbolickém duchovním prožitku, jaký se například dostaví v průběhu slavení svátků. Důkazem jsou nikým neorganizované a nepodněcované pietní události, ke kterým dochází opakovaně v posledních dvaceti letech. V souvislosti s úmrtím Václava Havla, smrtí oněch několika sportovců i velmi tragickými zločiny, kdy došlo k usmrcení nějakého dítěte. V tu chvíli spontánně vznikají pietní místa, což vlastně souvisí s obsahem dušiček,“ říká religionista Pavel Hošek.

Psychologové na druhou stranu upozorňují na vliv, jaký mají takovéto rituály na lidské prožívání. Podle psycholožky Ivy Smolové jsou Dušičky příležitostí ke vzpomínání, ale i možností rozloučení se s blízkými, kteří v poslední době častěji umírají v nemocnicích, a ne v domácím prostředí, jak tomu bylo dříve.

"Pro lidi může být velkým problémem odpoutat se od blízkého, který zemře. Bráníme se přijmout přirozený konec, z čehož pak mohou plynout nejrůznější psychické problémy. Smutky, deprese, ale i problémy s navazováním vztahů.“

Pečivo ve tvaru kosti a pití studeného mléka

České Dušičky stojí na křesťanských základech, přesto se k nim hlásí řada nevěřících, kteří každý rok přijdou na hřbitov položit svíčku a drobné dárky; děti pak kreslené obrázky s doprovodným textem. Jak ale uvádí religionista Pavel Hošek, květiny symbolizující vítězství života nad smrtí a svíce jako věčný život za prahem smrti nejsou jedinými symboly Svátku zesnulých.

V některých částech republiky se například dosud připravuje zvláštní pečivo z bílé nebo tmavé mouky ve tvaru lidských kostí. K zanikajícím folklórním tradicím patří i pití zvláště ledového mléka, které má symbolicky ulehčit zesnulému od plamenů očistce. Do lamp se dříve také přidávalo máslo, aby si zesnulí, kteří mají z očistce den volna, mohli pomazat popáleniny.

"Někde je ale znát i vliv Halloweenu. Z dýní se vyrábějí lucerny a české děti v kostýmech koledují. Většina znalců naší kultury ale konstatuje, že je to velmi vzácné a tyto novoty se většinou nesetkávají s pochopením. Některé děti tak narážejí na chladný nezájem až odpor domácností, u kterých koledují,“ říká Pavel Hošek, který se domnívá, že hlavním důvodem, proč se u nás Halloween neujal, je právě popularita Dušiček.

"Do české atmosféry Dušiček, kdy se smutkem vzpomínáme na drahé zesnulé, se taškařice spojená s halloweenským slavením jednoduše nehodí, tím pádem se neprosadila ani halloweenská symbolika.“

Trendem dnešní doby je kremace

Ne každý má ale v den Dušiček možnost položit svíčku přímo na hrob svého blízkého. Velké procento pohřbů v České republice je totiž prováděno kremací. Jak uvádí ředitel Pohřebního ústavu hl. města Prahy Julius Mlčoch, jen zde je 98 procent zemřelých zpopelněno.

"Řada lidí v současnosti využívá rozptylovou louku, kde odpadá hrobové místo, o které by se museli starat. Během dušiček pak stačí u louky zapálit svíčku a zavzpomínat. Volbu kremace bych ale nevysvětloval tím, že lidé nechtějí mít starosti s péčí o hroby,“ říká Mlčoch s tím, že svědomitost lidí se liší region od regionu. V Praze je například více hrobů, o které nejeví nikdo zájem nebo jsou navštěvovány pouze jednou do roka. To se ale nedá srovnat s jižní Moravou, kde lidé o hroby viditelně pečují.

Zloději se nezastaví, kradou i urny

Se Svátkem zemřelých a masou lidí, která se vydá na hřbitovy, přicházejí zvýšená opatření policie i samotných hřbitovů. 

"Hřbitov se nedá zcela ohlídat, přestože čas od času jím prochází hlídka městské policie. Kontrole brání nejen velký nápor návštěvníků v období svátků, ale i hustá vegetace. Když pak někdo položí kabelku na hrob nebo odejde vyhodit odpad, může ke krádeži snadno dojít. Záleží tak na každém jednotlivci, aby si své věci ohlídal," varuje ředitel pražského pohřebního ústavu.

Zloděje ale nelákají během svátků jen osobní věci, smuteční vazby, svícny a sošky, nezdráhají se také poničit či ukrást ozdobné obaly schránek s popelem zesnulých. Často totiž příbuzní vkládají do uren i cenné věci, a jak informovala v loňském roce Policie České republiky, zloději si toho jsou velmi dobře vědomi.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy