Obří brouci na dálkové ovládání nahradí drony. Poslouží k odposlechům i při záchranných akcích

jaz
Aktualizováno 30. 3. 2016 21:05
Vědci přišli na způsob, jak ovládat na dálku brouky. Umístili jim na tělo batůžek plný elektrod, který zaručí, že poletí tam, kam jim bude nařízeno. Odborníci si slibují široké využití. Technologicky vylepšení brouci se dostanou do míst, kam drony již nemůžou. Uplatnění tak najdou při hledání přeživších během katastrof nebo jako odposlouchávací zařízení.
Foto: Nanyang Technological University

Drony v budoucnu nahradí na dálku ovládaní brouci, které mohou využívat záchranáři při hledání pohřešovaných osob během živelních katastrof nebo špionážní služby k odposlechům.

Inženýři z univerzity v Singapuru a americké univerzity v Berkeley testují hmyz vybavený elektrickým zařízením, které na dálku ovládá člověk. Výsledky jsou zatím velmi optimistické.

Brouk se pohybuje a letí směrem, který mu byl určen. Svým rozměrem a nenáročným provozem se dostane například do skulin v sutinách, kde může lokalizovat zraněné přeživší osoby. Informoval o tom server Telegraph.

Vědci ze spolupracujících univerzit využili k sestrojení technické části takzvaný elektronický batoh, který má brouk připevněný na zádech neškodným včelím voskem. Odtud vedou drátky ke svalům na nohách a mezi křídly. Radiový signál pak prostřednictvím letových svalů směřuje hmyz, kam je třeba.

Člověk, který takového brouka řídí na dálku, může měnit jeho směr i rychlost. Podle vědců je tento způsob mnohem levnější a flexibilnější, než je tomu v případě dronů. Bezpilotní letouny potřebují více zásahů inženýrů a nejsou na rozdíl od hmyzu schopny samy udržet dráhu letu.

Pro výzkum použili odborníci brouka mecynorrhina torquata, také známého jako zlatohlávek, hlavně kvůli schopnosti nést těžší zařízení. Zlatohlávek měří zhruba 7,5 centimetrů a váží osm gramů. Je tak možné mu na záda připevnit elektronický batoh s mikročipem i teplotním čidlem, které slouží pro vyhledávání zavalených osob.

Pokusy přežili všichni testovaní brouci

Malé zařízení vyjde na zhruba pět liber (v přepočtu cca 170 korun) a vědci tvrdí, že během pokusů nestrádal žádný z využitých brouků a všichni se dožili kolem pěti až šesti měsíců, což je běžná délka života tohoto druhu hmyzu ve volné přírodě.

"Naší dlouhodobou vizí je ukázat, že můžeme přimět hmyz létat, kontrolovat jeho pohyby a v případě potřeby ho i zastavit, když dosáhne svého cíle," vysvětluje jeden z amerických vědců s tím, že cílem do budoucna je najít alternativní zdroj energie, než je prozatím 3,9 voltová mikro lithiová baterie. 

Česká pošta by se mohla inspirovat. Její finský protějšek začal testovat bezpilotní stroje, které by doručovaly balíky přímo na lince odesílatel a adresát. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy