


Touha žít déle a hlavně lépe nikdy nebyla silnější. Kolem longevity ale zároveň vzniká záplava rad, doplňků a zaručených triků. Co z toho má skutečný smysl a kde už začíná spíš dobře prodaný marketing než cesta ke zdravějšímu stáří?

Dlouhověkost se v posledních letech stala téměř módním slovem. Nabízí se doplňky stravy slibující pomalejší stárnutí, chytré hodinky sledují každou noc spánku a sociální sítě chrlí nové návody, jak žít déle. Podle Františka Knoblocha, který vystudoval práva a později také molekulární biologii a biochemii, je ale základní myšlenka longevity mnohem prostší.
„Pokud se snažíme prodloužit si život, tak bychom se to měli snažit dělat skrze prodloužení si zdraví,“ říká. Představa vysokého věku totiž ztrácí půvab ve chvíli, kdy poslední desítky let provázejí chronické nemoci a závislost na pomoci druhých.
Ani perfektní jídelníček a pravidelný pohyb samozřejmě nezaručí život bez nemocí. Do hry vstupuje genetika, prostředí i obyčejná náhoda. Smyslem prevence proto podle Knoblocha není získat pocit absolutní kontroly.
„Já se akorát snažím si co nejvíc snížit ten rizikový profil,“ vysvětluje. Jinými slovy, člověk nemůže rozhodnout o všem, může ale ovlivňovat řadu faktorů, které souvisejí například s kardiovaskulárními, metabolickými nebo neurodegenerativními nemocemi.
A právě tady se podle něj často ztrácí podstata longevity. Místo komplikovaných biohacků mají stále největší význam poměrně obyčejné věci: pohyb, svalová síla, kvalitní strava, spánek, zvládání stresu nebo mezilidské vztahy.

František Knobloch se věnuje tématům dlouhověkosti, prevence a vlivu životního stylu na zdraví. Vystudoval práva, zájem o fungování lidského organismu ho ale přivedl také ke studiu molekulární biologie a biochemie. Při popularizaci zdravotních témat klade důraz na vědecké studie, kvalitu dostupných důkazů a kritické hodnocení tvrzení o výživě, pohybu či doplňcích stravy.
Dobrým příkladem je spánek. Většina lidí podle Knoblocha potřebuje přibližně sedm až devět hodin a představa, že lze dlouhodobě fungovat třeba se čtyřmi nebo pěti hodinami bez následků, platí jen pro velmi vzácné genetické výjimky.
„Málo co se projeví tak rychle, jako je spánková deprivace,“ upozorňuje. Nedostatek spánku se podle něj může rychle podepsat na fyzickém i mentálním výkonu, náladě nebo metabolickém zdraví.
Ani ze zdravého životního stylu by se ale neměla stát disciplína, která člověka stresuje víc než samotné riziko nemoci. Číslo na hodinkách nebo horší noc nejsou samy o sobě katastrofou. Důležité je především to, co člověk dělá dlouhodobě.
Právě touha po jednoduchém řešení podle Knoblocha často vede k bezmyšlenkovitému užívání doplňků stravy. Sociální sítě jsou plné produktů slibujících větší vitalitu, lepší spánek nebo zpomalení buněčného stárnutí. U podobných tvrzení doporučuje začínat pochybností.
„Je určitě fajn skepse na začátku, protože ten dezinformační chaos je dneska poměrně rozsáhlý,“ říká. Základní otázkou by podle něj mělo být, zda pro konkrétní účinek existuje skutečně kvalitní důkaz.
Příkladem může být oblíbený hořčík. „Hořčík zlepšuje spánek jenom lidem, kteří nemají dostatek hořčíku. Takže pokud já mám dostatek hořčíku a beru hořčík, žádný efekt,“ vysvětluje.
Ještě větším omylem je přesvědčení, že vitamíny a minerály nemohou škodit, protože je organismus přirozeně potřebuje. Na otázku, zda mohou doplňky člověka ovlivnit negativně, odpovídá Knobloch jednoznačně: „Rozhodně můžou.“
Rozhodující je totiž dávka. „Málo vitamínu E je samozřejmě špatně, ale moc je taky špatně,“ připomíná. Opatrnost doporučuje také u kombinování různých přípravků a vysokých dávek multivitaminů.
Podobně přistupuje k vitamínu D. Jeho nedostatek může být problém, ale ani tady podle něj neplatí, že čím více, tím lépe. „Tady je potřeba individualizovat a měřit reálnou hladinu prostřednictvím krevního testu,“ říká.
Moderní longevity tak může působit jako svět sofistikovaných měření, drahých doplňků a stále nových metod, základ se ale příliš nemění. Pravidelně se hýbat, udržovat svalovou sílu, dobře spát, rozumně jíst, pečovat o psychiku a nezanedbávat vztahy.
Právě každodenní návyky mohou mít nakonec větší význam než hledání jediné látky, která údajně zpomalí stárnutí. Smyslem dlouhověkosti totiž není jen přidat další číslo k věku. Jde především o to, aby co největší část těch let stála za to.
Zdroj: FACE TO FACE




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.



Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek. Na dotaz ČTK to v úterý potvrdil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, na které je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).



Tisíce lidí si v úterý v Praze na Národní třídě připomínají výročí sametové revoluce, která v roce 1989 vyústila v pád komunistického režimu. Vzpomínkové akce připomínají i perzekuci studentů za nacistické okupace o 50 let dříve. Politici na pietním místě vyzdvihli význam svobody a demokracie i péči o ně. Akcí se letos nezúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který je na služební cestě v Izraeli.



Ruská protivzdušná obrana zničila v noci na úterý 1441 ukrajinských dronů, oznámilo ráno to na síti Telegram ruské ministerstvo obrany. Jde zřejmě o nejvyšší počet od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin mezitím informoval o 800 zneškodněných dronech, které mířily na region hlavního ruského města.



Česko oslavuje 37 let svobody. Svou roli při sametové revoluci v listopadu 1989 sehráli také extraligoví hokejisté, pražská Sparta a její kapitán Jan Reindl.



Úřady v Severní Makedonii v úterý uvedly, že překazily atentát na osobu v sousedním Řecku a rozbily síť spojenou s Íránem. Informovala o tom agentura AFP.