Reklama
Reklama
Magazín

Doplňky stravy nejsou cesta k nesmrtelnosti. U některých může vysoká dávka škodit, varuje odborník

Jana Harmáčková
Jana Harmáčková
Jana Harmáčková

Touha žít déle a hlavně lépe nikdy nebyla silnější. Kolem longevity ale zároveň vzniká záplava rad, doplňků a zaručených triků. Co z toho má skutečný smysl a kde už začíná spíš dobře prodaný marketing než cesta ke zdravějšímu stáří?

Longevity
Touha žít déle žene lidi k biohackingu a doplňkům, odborník ale upozorňuje, že ne všechno, co se dnes prodává pod značkou longevity, má skutečně oporu ve vědě.Foto: Shutterstock – Julien Tromeur
Reklama

Dlouhověkost se v posledních letech stala téměř módním slovem. Nabízí se doplňky stravy slibující pomalejší stárnutí, chytré hodinky sledují každou noc spánku a sociální sítě chrlí nové návody, jak žít déle. Podle Františka Knoblocha, který vystudoval práva a později také molekulární biologii a biochemii, je ale základní myšlenka longevity mnohem prostší.

„Pokud se snažíme prodloužit si život, tak bychom se to měli snažit dělat skrze prodloužení si zdraví,“ říká. Představa vysokého věku totiž ztrácí půvab ve chvíli, kdy poslední desítky let provázejí chronické nemoci a závislost na pomoci druhých.

Ne vše máme ve svých rukou

Ani perfektní jídelníček a pravidelný pohyb samozřejmě nezaručí život bez nemocí. Do hry vstupuje genetika, prostředí i obyčejná náhoda. Smyslem prevence proto podle Knoblocha není získat pocit absolutní kontroly.

„Já se akorát snažím si co nejvíc snížit ten rizikový profil,“ vysvětluje. Jinými slovy, člověk nemůže rozhodnout o všem, může ale ovlivňovat řadu faktorů, které souvisejí například s kardiovaskulárními, metabolickými nebo neurodegenerativními nemocemi.

Reklama
Reklama

A právě tady se podle něj často ztrácí podstata longevity. Místo komplikovaných biohacků mají stále největší význam poměrně obyčejné věci: pohyb, svalová síla, kvalitní strava, spánek, zvládání stresu nebo mezilidské vztahy.

František Knobloch
František KnoblochFoto: František Knobloch via Facebook – František Knobloch

František Knobloch se věnuje tématům dlouhověkosti, prevence a vlivu životního stylu na zdraví. Vystudoval práva, zájem o fungování lidského organismu ho ale přivedl také ke studiu molekulární biologie a biochemie. Při popularizaci zdravotních témat klade důraz na vědecké studie, kvalitu dostupných důkazů a kritické hodnocení tvrzení o výživě, pohybu či doplňcích stravy.

Spánek patří k nejrychlejším varováním

Dobrým příkladem je spánek. Většina lidí podle Knoblocha potřebuje přibližně sedm až devět hodin a představa, že lze dlouhodobě fungovat třeba se čtyřmi nebo pěti hodinami bez následků, platí jen pro velmi vzácné genetické výjimky.

„Málo co se projeví tak rychle, jako je spánková deprivace,“ upozorňuje. Nedostatek spánku se podle něj může rychle podepsat na fyzickém i mentálním výkonu, náladě nebo metabolickém zdraví.

Reklama
Reklama

Ani ze zdravého životního stylu by se ale neměla stát disciplína, která člověka stresuje víc než samotné riziko nemoci. Číslo na hodinkách nebo horší noc nejsou samy o sobě katastrofou. Důležité je především to, co člověk dělá dlouhodobě.

Doplňky stravy nejsou zkratka k dlouhověkosti

Právě touha po jednoduchém řešení podle Knoblocha často vede k bezmyšlenkovitému užívání doplňků stravy. Sociální sítě jsou plné produktů slibujících větší vitalitu, lepší spánek nebo zpomalení buněčného stárnutí. U podobných tvrzení doporučuje začínat pochybností.

„Je určitě fajn skepse na začátku, protože ten dezinformační chaos je dneska poměrně rozsáhlý,“ říká. Základní otázkou by podle něj mělo být, zda pro konkrétní účinek existuje skutečně kvalitní důkaz.

Příkladem může být oblíbený hořčík. „Hořčík zlepšuje spánek jenom lidem, kteří nemají dostatek hořčíku. Takže pokud já mám dostatek hořčíku a beru hořčík, žádný efekt,“ vysvětluje.

Reklama
Reklama

Více vitamínů automaticky neznamená více zdraví

Ještě větším omylem je přesvědčení, že vitamíny a minerály nemohou škodit, protože je organismus přirozeně potřebuje. Na otázku, zda mohou doplňky člověka ovlivnit negativně, odpovídá Knobloch jednoznačně: „Rozhodně můžou.“

Rozhodující je totiž dávka. „Málo vitamínu E je samozřejmě špatně, ale moc je taky špatně,“ připomíná. Opatrnost doporučuje také u kombinování různých přípravků a vysokých dávek multivitaminů.

Podobně přistupuje k vitamínu D. Jeho nedostatek může být problém, ale ani tady podle něj neplatí, že čím více, tím lépe. „Tady je potřeba individualizovat a měřit reálnou hladinu prostřednictvím krevního testu,“ říká.

Recept na longevity je překvapivě obyčejný

Moderní longevity tak může působit jako svět sofistikovaných měření, drahých doplňků a stále nových metod, základ se ale příliš nemění. Pravidelně se hýbat, udržovat svalovou sílu, dobře spát, rozumně jíst, pečovat o psychiku a nezanedbávat vztahy.

Reklama
Reklama

Právě každodenní návyky mohou mít nakonec větší význam než hledání jediné látky, která údajně zpomalí stárnutí. Smyslem dlouhověkosti totiž není jen přidat další číslo k věku. Jde především o to, aby co největší část těch let stála za to.

VIDEO: Průvodce klíčovými cviky. Pro koho jsou sklapovačky, kdo má vynechat plank a proč zařadit roll outy?

Zdroj: FACE TO FACE


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama