Vědci objevili černou díru mimo Mléčnou dráhu. Leží 160 tisíc světelných let od nás

ČTK ČTK
11. 11. 2021 22:02
Astronomové z evropské observatoře v Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Nově objevená černá díra je jedenáctkrát hmotnější než Slunce. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku.
Umělecké ztvárnění nově objevené černé díry, která je 11x hmotnější než Slunce. Astronomové ji objevili ve hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd.
Umělecké ztvárnění nově objevené černé díry, která je 11x hmotnější než Slunce. Astronomové ji objevili ve hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd. | Foto: Evropská jižní observatoř (ESO)

O objevu nové černé díry, která je jedenáctkrát hmotnější než Slunce, informovala Evropská jižní observatoř (ESO). Podle jejích výpočtů leží zhruba 160 tisíc světelných let od nás v malé sousední galaxii, Velkém Magellanově oblaku, ve hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd.

Černé díry pohlcují vše ve svém okolí, včetně světla, a je proto velmi obtížné je objevit. Jejich gravitační působení ale ovlivňuje pohyb blízkých objektů a právě díky tomu je možné je najít, přestože jsou "neviditelné". Astrofyzička Sara Saracinová z univerzity v Liverpoolu, spoluautorka objevu, přirovnává hledání černých děr k "pátrání Sherlocka Holmese po zločincích na základě chyb, kterých se dopustili". Černé díry sice vědci nevidí, ale mohou pozorovat jevy, které způsobily.

Video: Evropská jižní observatoř (ESO)

Pro odhalení existence černých děr existují v zásadě tři postupy. Obvykle astronomové zaznamenají takto malé černé díry na základě sledování rentgenového záření, které vydává hmota padající do černé díry, nebo prostřednictvím gravitačních vln vznikajících při srážce dvou černých děr. Vědecký tým Sary Saracinové ale jako první pracoval s dynamickou metodou, která by mohla přispět k objevu mnoha dalších černých děr.

Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace 16 evropských států, včetně Česka, které přistoupilo v roce 2007. ESO provozuje tři observatoře ve vysokých nadmořských výškách v Chile.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Lukašenko vyřeší problém s migranty na polských hranicích do konce roku, slíbil

Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy