Zelenskyj mě štval, teď je z něj velký státník. Brno je pro mě nový domov, říká Olga

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
28. 3. 2023 10:00
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
"V den výročí začátku války na Ukrajině jsem přemýšlela nad tím, jaký by byl můj život, kdyby se tohle všechno nestalo," přiznává Olga Žmurko.
"V den výročí začátku války na Ukrajině jsem přemýšlela nad tím, jaký by byl můj život, kdyby se tohle všechno nestalo," přiznává Olga Žmurko. | Foto: Osobní archiv Olgy Žmurko

S Olgou se redakce Aktuálně.cz poprvé sešla několik dní po jejím příjezdu do Brna. Zvykala si na nové prostředí i status uprchlice. Rok poté v kavárně nedaleko jejího nového působiště, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, sedí o něco sebevědomější žena, která se snaží na své situaci hledat to pozitivní a začlenit se do české společnosti.

"Chodím do kurzů češtiny a brzy mě čeká zkouška z úrovně A2. Taky jsem začala studovat pracovat na své Ph.D. práci a učím," oznamuje novinky rodačka z přístavního města Berďansk v Záporoží.

Posledních 17 let žila pohodový život v Kyjevě se svým přítelem, který působí jako kameraman, a domácími zvířaty. Stejně jako milionům dalších Ukrajinců se také jim od základů změnil život po napadení země Ruskem. Rok po vypuknutí konfliktu zůstává Olga stále v moravské metropoli, zatímco její přítel Žeňa nesmí opustit Ukrajinu.

Na Ukrajině v okupačním pásu zůstává také Olžina sestra s rodinou. "Na jednu stranu jsem ráda za všechny příležitosti, které se mi za poslední roky naskytly, na druhou stranu mě mrzí, že se nemohu vrátit," říká.

Střecha nad hlavou neznamená domov

Olze se podařilo najít nájemní byt, a přestěhovala se tak do dočasného domova. "Mít střechu nad hlavou ještě neznamená, že máte domov. My Ukrajinci jsme teď často bezdomovci, ačkoliv máme kde bydlet," přesvědčuje. Jak navíc přiznává, najít byt bylo složité. "Myslím, že jsem byla na deseti různých prohlídkách, než něco konečně vyšlo. Řekla jsem si, že půjdu ještě na jednu prohlídku a pak se na to vykašlu. A poslední vyšla, majitelka byla velmi milá, neměla žádné předsudky vůči Ukrajincům," vypráví.

"Je to pro mě velmi důležitá část osamostatnění se. Zároveň to ale svědčí o tom, že tady asi ještě nějakou dobu budu, ačkoliv jsem doufala, že se brzy vrátím zpět na Ukrajinu. Ale nejde to, konflikt stále trvá a v mé zemi pořád není bezpečno," dodává.

Socioložka poslední roky vedla vlastní společnost Vox Populi a pomáhala také různým neziskovým organizacím. Díky programu Masarykovy univerzity může v oboru pokračovat také v Česku, kromě toho navázala spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, kde se zabývá výzkumem ukrajinských uprchlíků.

Po roce v Brně se Olga snaží trávit dny nejen prací, ale i kulturním vyžitím.
Po roce v Brně se Olga snaží trávit dny nejen prací, ale i kulturním vyžitím. | Foto: Osobní archiv Olgy Žmurko

Na to, že je jednou z nich, si ze začátku těžce zvykala. Před časem se však rozhodla, že migrace Ukrajinců bude také tématem její disertační práce na Masarykově univerzitě.

"Podle oficiálních dokumentů a názvosloví nejsme uprchlíci v pravém slova smyslu. Označování nás uprchlíků z Ukrajiny se teď v odborných kruzích diskutuje. Svou práci píšu o nucené migraci a transformaci identit migrantů a jejich záměrech v hostitelské zemi. Někteří se chtějí stát součástí společnosti, ve které dočasně žijí, chtějí se zcela integrovat, někteří se chtějí vrátit zpět do domovské země… A já se budu snažit přijít na to, proč to tak je a jak vypadají jejich životy a jak je to mění. A taky se budu snažit najít nějaké obecné závěry z jednotlivých příběhů lidí, se kterými budu pracovat ve svém výzkumu," popisuje Olga.

Studium češtiny a vztahy na dálku

Kromě studia se věnuje také výuce studentů a udržuje kontakt i se svými kolegy na Ukrajině. "Chci udržovat svou společnost, které jsem toho hodně obětovala a vložila do ní spoustu energie, při životě. Není snadné skloubit všechny moje práce, ale nechci svou společnost pouštět k vodě," říká.

Ukrajinská socioložka se snaží o částečnou integraci do české společnosti i tím, že navštěvuje pravidelné kurzy češtiny pro cizince a brzy ji čeká jazyková zkouška na úrovni A2.

"Čím déle češtinu studuji, tím víc podobností s ukrajinštinou nacházím, což je nesmírně zajímavé. Navíc je super chvíli myslet na něco jiného a zapojovat jinak mozek. Kromě toho je to alespoň jedna z mála věcí, kterou mohu udělat pro to, abych se víc zapojila do místního života a dorozuměla se s Čechy. Přestože neplánuji zůstat v Česku poté, co válka na Ukrajině skončí, alespoň nějaká úroveň češtiny mi pomáhá, aby mi lidé rozuměli," přemítá.

Svůj vztah s přítelem, rodinou i přáteli udržuje již více než rok na dálku, na Ukrajinu se v posledních 365 dnech dostala celkem čtyřikrát autem, z toho jednou přímo do Kyjeva. "Bylo pro mě důležité navštívit svoje město, spát ve své posteli. Byla jsem tak dojatá, když jsem se zase sešla se svými sousedy. Když jsem v Kyjevě dřív bydlela, nebyli jsme si tak blízcí, teď jsem ale byla šťastná, že je zase vidím," popisuje své dojmy z návštěvy hlavního města Ukrajiny.

Olga se svým přítelem Žeňou.
Olga se svým přítelem Žeňou. | Foto: Osobní archiv Olgy Žmurko

"Některé ukrajinské rodiny odloučení nepřekonají"

Její vztah s přítelem se i přes náročné období změnil k lepšímu. "Na Ukrajině jsme žili jako dva samostatní lidé a Žeňa byl často velmi pracovně vytížený. Bylo to v pohodě, protože i já jsem měla spoustu práce a trávila dost času s přáteli. Ještě když jsem kdysi studovala, dělala jsem si legraci, že pro mě bude nejlepší volné manželství. No a vidíte, bohužel se mi to splnilo," říká Olga.

"Když se vidíme po dlouhé době, musíme si na sebe znovu zvykat a trvá to. Ale myslím, že až zase budeme spolu každý den, až skončí válka, najdeme k sobě znovu cestu a bude nám spolu dobře," věří.

Její sestra s rodinou však i nadále zůstává na jihu Ukrajiny v okupované oblasti a odejít ze země neplánuje. Osobně ji tak neviděla již více než rok. A přiznává, že je to pro ni nesmírně psychicky náročné.

"Moje sestra nechce opustit svůj domov a manžela. Jsou v relativním bezpečí, respektive jsou teď na místě, kde neprobíhají vojenské operace. Ale úplně v bezpečí samozřejmě nejsou," říká s tím, že dále o ní z opatrnosti mluvit nechce.

Jako socioložka si láme hlavu i nad tím, jak budou vypadat ukrajinské rodiny po dlouhé separaci a vztazích udržovaných na dálku. "Jak budeme pokračovat v našich životech, až se vrátíme zpátky? Naši přátelé, muži zůstávají sami v Kyjevě a jejich ženy a rodiny jsou v Itálii, nebo dokonce až v Severním Irsku. Myslím, že dopad této separace na vztahy bude obrovský a ne všechny rodiny to ustojí a možná se rozpadnou. Lidi navíc projdou obrovskou transformací sami sebe," přemítá.

"Měla jsem štěstí"

"V den výročí začátku války na Ukrajině jsem přemýšlela nad tím, jaký by byl můj život, kdyby se tohle všechno nestalo," přiznává. S depresí a překonáváním úzkosti jí pomáhá nejen práce, plány a spojení s přáteli, ale také pravidelné procházky se psem i psychoterapie. Olga využívá služeb psychoterapeutky, ke které docházela již před válkou. Nyní je s ní ve spojení online.

I po roce má Olga Žmurko většinou pozitivní zkušenosti s Čechy. Výjimkou je pouze příhoda s rozčileným starším mužem, který sprostě komentoval její parkování a ukrajinskou poznávací značku.

"Víte, měla jsem štěstí. Dostala jsem se mezi inteligentní lidi, do univerzitního prostředí. Kdybych bydlela někde na ubytovně, v jiném městě a dělala práci, která neodpovídá mému vzdělání, měla bych úplně jinou zkušenost a cítila bych se jinak," uvědomuje si. "Žiju si v přátelské bublině," dodává.

"Opravdový problém by byl, kdyby měli všichni stejný názor"

Se svým návratem na Ukrajinu stále počítá. Kdy přesně to bude, ale zatím netuší. Přiznává však, že její rozhodnutí nemusí ovlivňovat jen probíhající válka, ale také pocity nostalgie a smutku po domově. "Je možné, že mi Ukrajina a moje rodina budou tak chybět, že se vrátím do Kyjeva ještě před koncem války," říká.

Olga přiznává, že je příjemně překvapena z toho, jak se ukrajinská společnost, která nikdy nebyla názorově jednotná, semkla v jedné myšlence, co je důležité a jak si zachovat důstojnost.

"Vidím také velmi pozitivní transformaci našeho prezidenta. Před válkou jsem nepatřila mezi jeho fanoušky, ani jsem jej nevolila, trochu mě štval svým pohodářským přístupem. Ale teď se chová jako opravdový státník. Jsem s ním i s politiky kolem něj spokojená, s tím, jaká dělají rozhodnutí a jak komunikují. Jasně, jsou tam pořád nějaké problémy, jako je korupce. Ale myslím a cítím, že ukrajinská společnost se za ten rok velmi proměnila k lepšímu," tvrdí.

Dodává, že se občanské války neobává. "Je potřeba říct, že ukrajinský národní sport jsou hádky a hlasité diskuse všeho druhu. Mezi politiky, na sociálních sítích… všude. Může to vypadat divně, ale je to prostě náš způsob demokratické diskuse. Opravdový problém by byl, kdyby společnost mlčela a neměla názor nebo měla na všechno stejný názor. To by značilo problém," přesvědčuje socioložka.

Video: Ukrajinské nálety na krymské nádraží (21. 3. 2023)

V noci z pondělí na úterý zasáhly ukrajinské drony město Džankoj na Krymu. | Video: Aktuálně.cz/Twitter
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

České dráhy zahájily prodej lístků na noční vlaky k Baltskému moři

České dráhy zahájily prodej lístků na noční sezonní vlaky do Polska k Baltskému moři. Vlaky budou jezdit z Bohumína do mořských letovisek od 23. června do 3. září. Společnost to uvedla v tiskové zprávě. Ceny začínají na 578 korunách za jednosměrnou jízdenku. Do Polska k Baltskému moři jezdí z Prahy také autobusy FlixBus.

Noční vlaky Českých drah budou vyjíždět z Bohumína do Polska každý den. Do Kolobřehu pojede spoj Pirat v 21:18 s příjezdem po osmé ranní. V tomto vlaku nebude lůžkový vůz, lze zakoupit lístky pouze do klasických vozů první a druhé třídy. Dva lůžkové vozy nabídne druhý spoj Wydmy, který pojede z Bohumína do mořských letovisek Hel a Leba přes města Gdaňsk a Gdyně. Vyjíždět bude v 19:14, v Gdaňsku bude před pátou ráno, v poslední zastávce Leba zhruba v půl osmé ráno.

Cena jednosměrné jízdenky začíná na 578 korunách. Do prvního spoje do Kolobřehu 23. června lze podle dnešní nabídky e-shopu Českých drah zakoupit lístek za 699 Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy