V rámci sousedských vztahů v Mělníce sdílejí slepice. Jejich projekt vyhrál soutěž

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
5. 1. 2019 18:23
Rodina z Mělníka chovala slepice, pro jejich domácí vajíčka si chodili i sousedi. Jenže pak přestali stíhat každodenní péči o drůbež, a přišli proto s projektem Sdílené slepice.
Foto: Kateřina Mičková

Sdílení je hitem dnešní doby. Lidé sdílejí bydlení, kanceláře, kola a v neposlední řadě i počítačové soubory. Ale sdílené slepice? To je novinka.

Projekt rodiny Mičkových z Mělníka je tak trochu ironickým poukazem na tento módní trend. Ale funguje v podstatě velmi podobně. Jen se místo bytu či dopravního prostředku sdílí drůbež.

Mičkovi na své zahradě v Mělníku chovali slepice. Sousední rodiny s dětmi se často chodily na "výpravy za slepičkami" a vejce odkupovaly. Mičkovi však již nestíhali o kury domácí každý den pečovat, a tak letos na podzim vymysleli koncept společné péče.

Kromě prostor a slepic zajistili krmivo a domluvili se s dalšími čtyřmi rodinami v sousedství. Ty přispívají na krmivo a mají své pravidelné dny v týdnu, kdy chodí o slepice pečovat. Za odměnu si odnášejí domácí vejce, které si rodiny  mezi sebe dělí rovným dílem. Ale nejen to.

Podle Kateřiny Mičkové jim kromě čerstvých vajec šlo o možnost propojit se zajímavým způsobem se sousedy a kamarády, sdílet společný zájem a v neposlední v řadě s dětmi ze zapojených rodin nenásilně a prakticky realizovat ekovýchovu, prohloubit jim smysl pro povinnost a ukázat, jakou hodnotu má potravina.

"Provoz probíhá na naší soukromé zahradě. Každá rodina si zvolila den v týdnu, ve který o slepice kompletně pečuje. Má zajištěn přístup a krmení na místě. Slepice nakrmí, napojí, provede kontrolu výběhu a sebere si vejce. Na krmení za příslušný den přispívá," popisuje Kateřina Mičková projekt. 

Zatím prý vše klape zcela bezchybně dle domluvených podmínek. Rodiny se dostanou poměrně snadno k ekoproduktům, a přitom nejsou zatíženy každodenní péčí o zvířata. "Sdílení mohu vřele doporučit, budete překvapeni, s jakým zájmem se vaše myšlenka setká," usmívá se Kateřina.

Nemůže si vynachválit i sousedské sblížení, které prostřednictvím péče o drůbež získali. "Jakožto starousedlíci jsme se díky slepicím, jejich chovu a produkci seznámili s rodinami nově přistěhovanými a díky tomu dnes nejsme jen sousedé, ale známí, či dokonce přátelé, se kterými sdílíme již mnohem více."

Poté, co se jejich další sousedé a přátelé o projektu dozvěděli, toužili se také zapojit. "Bohužel, momentálně je kapacita naplněna a nemůžeme přijímat další zájemce," vzkazuje Kateřina.

Uvažují ale o rozšíření chovu, což v zimě není aktuální. A také o případném sdílení dalších hospodářských zvířat. "O jaký druh by se mělo jednat, bychom se pravděpodobně dohodli předem s potenciálními spoluchovateli," říká. 

Jejich nápad přihlásila Kateřina do ankety Nadace Via. Zaujal natolik, že celou soutěž vyhráli. Ústředním mottem ankety totiž bylo "dobré sousedství". Nadace hledala jednotlivce, skupiny, podnikatele a menší firmy, kterým záleží na tom, jak se žije v jejich okolí.

Znáte dobrodince ve vašem sousedství?

Cena Via Bona 2018

 Znáte někoho, kdo koná dobro ve svém sousedství? Nominujte ho na Ceny Via Bona 2019 v kategorii Srdcař, Mladý srdcař nebo Dobrá firma.

Také Katka Mičková považuje aktivní sousedské soužití za velmi důležité a nenahraditelné, zvláště v době protkané sociálními sítěmi.

"Setkávat se, budovat přátelství, pomáhat si nebo společně postupovat při řešení věcí veřejného zájmu na lokální úrovni jsou přesně ty benefity, které lze v rámci sousedských vztahů pěstovat a čerpat z nich," říká, ale dodává, že by měl být respektován prvek absolutní dobrovolnosti bez jakýchkoliv odsudků.

Když přijde v závěru řeč na Vánoce a na slavný verš z Erbenovy básně Štědrý den "kohoutovi česneku, hrachu jeho družce", Katka to se smíchem hodnotí: "Hrách slepičkám určitě, raději převařený, stejně jako všechny ostatní kompostovatelné zbytky. Takže tuším, že ani česnečkou by nepohrdli. Ale česnekem tedy šetříme."

Video: Tak vypadají dobročinné cesty studenta Kuby mezi pražské bezdomovce

Kromě pomoci uprchlíkům a seniorům se Jakub Trefný (20) stará i o bezdomovce kolem Vltavské. Každý týden jim s kamarády nosí jídlo, pití a šaty. | Video: Jakub Plíhal, Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 21 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy