V rámci sousedských vztahů v Mělníce sdílejí slepice. Jejich projekt vyhrál soutěž

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
5. 1. 2019 18:23
Rodina z Mělníka chovala slepice, pro jejich domácí vajíčka si chodili i sousedi. Jenže pak přestali stíhat každodenní péči o drůbež, a přišli proto s projektem Sdílené slepice.
Foto: Kateřina Mičková

Sdílení je hitem dnešní doby. Lidé sdílejí bydlení, kanceláře, kola a v neposlední řadě i počítačové soubory. Ale sdílené slepice? To je novinka.

Projekt rodiny Mičkových z Mělníka je tak trochu ironickým poukazem na tento módní trend. Ale funguje v podstatě velmi podobně. Jen se místo bytu či dopravního prostředku sdílí drůbež.

Mičkovi na své zahradě v Mělníku chovali slepice. Sousední rodiny s dětmi se často chodily na "výpravy za slepičkami" a vejce odkupovaly. Mičkovi však již nestíhali o kury domácí každý den pečovat, a tak letos na podzim vymysleli koncept společné péče.

Kromě prostor a slepic zajistili krmivo a domluvili se s dalšími čtyřmi rodinami v sousedství. Ty přispívají na krmivo a mají své pravidelné dny v týdnu, kdy chodí o slepice pečovat. Za odměnu si odnášejí domácí vejce, které si rodiny  mezi sebe dělí rovným dílem. Ale nejen to.

Podle Kateřiny Mičkové jim kromě čerstvých vajec šlo o možnost propojit se zajímavým způsobem se sousedy a kamarády, sdílet společný zájem a v neposlední v řadě s dětmi ze zapojených rodin nenásilně a prakticky realizovat ekovýchovu, prohloubit jim smysl pro povinnost a ukázat, jakou hodnotu má potravina.

"Provoz probíhá na naší soukromé zahradě. Každá rodina si zvolila den v týdnu, ve který o slepice kompletně pečuje. Má zajištěn přístup a krmení na místě. Slepice nakrmí, napojí, provede kontrolu výběhu a sebere si vejce. Na krmení za příslušný den přispívá," popisuje Kateřina Mičková projekt. 

Zatím prý vše klape zcela bezchybně dle domluvených podmínek. Rodiny se dostanou poměrně snadno k ekoproduktům, a přitom nejsou zatíženy každodenní péčí o zvířata. "Sdílení mohu vřele doporučit, budete překvapeni, s jakým zájmem se vaše myšlenka setká," usmívá se Kateřina.

Nemůže si vynachválit i sousedské sblížení, které prostřednictvím péče o drůbež získali. "Jakožto starousedlíci jsme se díky slepicím, jejich chovu a produkci seznámili s rodinami nově přistěhovanými a díky tomu dnes nejsme jen sousedé, ale známí, či dokonce přátelé, se kterými sdílíme již mnohem více."

Poté, co se jejich další sousedé a přátelé o projektu dozvěděli, toužili se také zapojit. "Bohužel, momentálně je kapacita naplněna a nemůžeme přijímat další zájemce," vzkazuje Kateřina.

Uvažují ale o rozšíření chovu, což v zimě není aktuální. A také o případném sdílení dalších hospodářských zvířat. "O jaký druh by se mělo jednat, bychom se pravděpodobně dohodli předem s potenciálními spoluchovateli," říká. 

Jejich nápad přihlásila Kateřina do ankety Nadace Via. Zaujal natolik, že celou soutěž vyhráli. Ústředním mottem ankety totiž bylo "dobré sousedství". Nadace hledala jednotlivce, skupiny, podnikatele a menší firmy, kterým záleží na tom, jak se žije v jejich okolí.

Znáte dobrodince ve vašem sousedství?

Cena Via Bona 2018

 Znáte někoho, kdo koná dobro ve svém sousedství? Nominujte ho na Ceny Via Bona 2019 v kategorii Srdcař, Mladý srdcař nebo Dobrá firma.

Také Katka Mičková považuje aktivní sousedské soužití za velmi důležité a nenahraditelné, zvláště v době protkané sociálními sítěmi.

"Setkávat se, budovat přátelství, pomáhat si nebo společně postupovat při řešení věcí veřejného zájmu na lokální úrovni jsou přesně ty benefity, které lze v rámci sousedských vztahů pěstovat a čerpat z nich," říká, ale dodává, že by měl být respektován prvek absolutní dobrovolnosti bez jakýchkoliv odsudků.

Když přijde v závěru řeč na Vánoce a na slavný verš z Erbenovy básně Štědrý den "kohoutovi česneku, hrachu jeho družce", Katka to se smíchem hodnotí: "Hrách slepičkám určitě, raději převařený, stejně jako všechny ostatní kompostovatelné zbytky. Takže tuším, že ani česnečkou by nepohrdli. Ale česnekem tedy šetříme."

Video: Tak vypadají dobročinné cesty studenta Kuby mezi pražské bezdomovce

Kromě pomoci uprchlíkům a seniorům se Jakub Trefný (20) stará i o bezdomovce kolem Vltavské. Každý týden jim s kamarády nosí jídlo, pití a šaty. | Video: Jakub Plíhal, Zuzana Hronová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy