Olomouckému lékaři je 82 let a stále ordinuje. Už 12 roků slouží pro bezdomovce

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
19. 2. 2019 8:02
Psal se rok 2007, olomouckému praktickému lékaři a skautovi Liboru Kvapilovi bylo sedmdesát let, končil coby praktický lékař v olomoucké poliklinice a odcházel do důchodu. Jenže přišla prosba, zda by nechtěl v rámci Charity Olomouc rozjet první ordinaci pro lidi bez domova v Česku. Řekl si, že by jako správný skaut měl pomáhat bližnímu svému, a souhlasil. To ještě netušil, že si tímto rozhodnutím oddálí důchod o dalších dvanáct let.
Lékař Libor Kvapil (82) v olomoucké ordinaci pro lidi bez domova.
Lékař Libor Kvapil (82) v olomoucké ordinaci pro lidi bez domova. | Foto: Charita Olomouc

V pražské organizaci Naděje už v té době fungovala pohotovostní služba pro bezdomovce. Ta se však zaměřovala na akutní případy, záměrem Charity Olomouc bylo poskytovat klasické služby praktického lékaře v plném rozsahu.

Doktor Kvapil se tak stal českým průkopníkem praktického lékařství pro bezdomovce. "Bral jsem to jako výzvu k práci, kterou zde do té doby nikdo  nedělal. Sociální problematika pacientů mne vždy zajímala, patří to ostatně k mé práci," říká.

V roce 2007 začal ve skromných podmínkách v malé a prostě vybavené místnosti, nyní přijímá pacienty v prostorné a moderní ordinaci.

"Ze začátku byly potíže se smlouvami s pojišťovnami. Řada prací se nedá pro pojišťovnu vykázat. Ale o to se starala Charita a mě nechali ordinovat. Mnoho práce v zařizování padlo na sestru," popisuje složité začátky.

Podobně jako zázemí musel budovat i důvěru a kázeň svých netradičních pacientů. Třeba kožní choroby chtějí pravidelnou péči, aplikování mastí, složité převazy. Přimět lidi z ulice, aby za lékařem docházeli pravidelně, nebylo vždy jednoduché. Systematická dlouhodobá léčba navíc ani nejde v drsných podmínkách ulice dodržovat.

Seriál "Život začíná v sedmdesáti"

Atleti - veteráni - senioři

Článek je součástí velkého seriálu Aktuálně.cz "Život začíná v sedmdesáti". V něm vám představujeme pětasedmdesátileté dřevorubce či baletky, osmdesátileté spisovatelky a atletky, pětaosmdesátileté vědce nebo operní pěvce, zkrátka aktivní seniory, kteří zapomněli stárnout. Seriál se snaží rozbít zažitý stereotyp pasivního a rezignovaného důchodce.

"Vždy je smutné, když víte, jak pomoci, ale nepodaří se pacienta přimět ke spolupráci. Některé nemoci se k jejich způsobu života nehodí, například cukrovka. Protože jak zajistit aplikaci inzulinu a pravidelnou stravu odpovídající vhodné dietě?"

Původní dohoda zněla, že během pár měsíců pomůže ordinaci rozjet. "Těch pár měsíců se nakonec trochu protáhlo," konstatuje. Bylo mu přes sedmdesát let a chodil na náročné směny pět dnů v týdnu. Postupně ho nahrazovala paní doktorka Zedníková - nejdřív na dva dny v týdnu, pak na tři. "Říkal jsem tomu odvykačka - odvykačka od práce."

Dnes je panu Kvapilovi 83 let a stále ještě občas ordinuje. "V ordinaci ale figuruji už jen jako nouzový zástup, když doktorka Zedníková, která je tam nastálo, nemůže nebo čerpá nějaké volno," vysvětluje a dodává: "No, už bylo pomalu na čase."

Z jeho vyprávění to vypadá, že už je tedy skutečně v důchodu, ale při domluvě na termínu rozhovoru moc volných dnů nemá a zmiňuje, že ještě zaskakuje za praktika ve Fakultní nemocnici Olomouc. "Kdysi jsem ho připravoval k atestaci, a tak mne někdy ukecá, když potřebuje zastoupit. Ale je to už opravdu výjimečně a vždycky 'naposled'," usmívá se Libor Kvapil. A vlastně i občas učí. "Loni jsem ještě zaskakoval na fakultě při vedení semináře."

Když rozjížděl svou pravidelnou praxi pro bezdomovce, nejenže to nikdo v republice nedělal, ale ani po tom netoužil. Navíc lékaři a hlavně jejich pacienti neradi viděli, když lidé z ulice chodili do čekáren. Všem praktikům i olomoucké nemocnici tak jeho práce přišla vhod. A zase mu na oplátku vyhověli, když potřeboval nějakého svého pacienta dostat ke specialistovi či hospitalizovat.

"Nemocnice nás brala jako úlevu a odborníci většinou neodmítali naše pacienty, které jsem se snažil předem vyšetřit. Někdy u nás prošli očistou - sprchou a výměnou oblečení," popisuje.

Navíc ho všichni zdejší lékaři znají. Nejen z desítek let jeho působení v nemocnici či na poliklinice, ale i ze zdejší lékařské fakulty, kde přes dvacet let učil praktické lékařství a působil jako školitel absolventů v přípravě k atestaci. Dodnes zasedá v etické komisi fakultní nemocnice.

"Vztahy s odborníky a s nemocnicí se musely budovat, nakonec došlo k vzájemnému respektu. Zpočátku neměli představu, co mohou po ordinaci očekávat." Také prý používal slogan: "Co je to domácí léčba u lidí, co žádné doma nemají?"

Během svého dvanáctiletého ošetřování bezdomovců se setkal s nejrůznějšími parazitárními onemocněními, velmi rozvinutými kožními chorobami, bércovými vředy i popáleninami. A rovněž jeho sestřičky. "Obě sestry, které se v ordinaci vystřídaly, mají vynikající a empatický přístup a mají vynikající zkušenosti s ošetřováním kožních defektů, včetně těch způsobených parazity. Smekám před nimi."

Libor Kvapil ještě stále jezdí na skautské tábory jako rádce.
Libor Kvapil ještě stále jezdí na skautské tábory jako rádce. | Foto: Jesenická lesní škola

Jeho klienti za sebou leckdy měli i kriminální minulost a občas si k němu (marně) zkoušeli chodit pro návykové látky, které chtěli užívat jako drogu. Vycházeli prý ale spolu celkem dobře, protože ho vnímali jako někoho, kdo jim chce pomoci.

I přes svůj pokročilý věk je kromě zdravotnictví stále činný i ve skautu, do nějž vstoupil již v roce 1945. Je členem čestného Svojsíkova oddílu a již téměř třicet let působí jako instruktor Jesenické lesní školy. Zde si vysloužil přezdívku Sir. "Vžilo se to tak, že mě tu tak všichni oslovují a jako Sir jsem tam známější než pod svým jménem," podotýká.

Mladé skauty učí nejen myšlenkám hnutí, ale také nepřekvapivě i zdravovědě.

"Skauting je způsob života. Člověku to ovlivní život, pořadí hodnot, volbu přátel. Určitě se tak stalo i v mém případě," říká a vzpomíná, jak se scházeli i v době totality, kdy bylo hnutí zakázáno. "Neunikli jsme ani pozornosti StB. Došlo k vyšetřování, ale naštěstí bez postihu, přece jen se již psal rok 1986. Postihy už nebyly tak kruté, vnímali jsme to jako předzvěst, že se něco bude dít," dodává.

Video: Podívejte se na reportáž z dobročinných cest studenta Jakuba za bezdomovci

Kromě pomoci uprchlíkům a seniorům se Jakub Trefný (20) stará i o bezdomovce kolem Vltavské. Každý týden jim s kamarády nosí jídlo, pití a šaty. | Video: Jakub Plíhal, Zuzana Hronová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy