Nejmenší narozený chlapec na světě opustí nemocnici. Vážil pouhých 258 gramů

ČTK / BBC News
20. 4. 2019 22:07
Když se Rjusuke Sekino loni v říjnu narodil, jeho matka měla obavy, že i dotknout se ho by pro jeho tělíčko mohlo mít fatální následky. Vážil totiž pouhých 258 gramů. Téměř o sedm měsíců později je malý Rjusuke, považovaný za nejmenšího narozeného chlapce na světě, připravený poznat i svět mimo nemocnici. Propustí ho domů, napsal list The Japan Times.
Rjusuke Sekino, nejmenší narozený chlapec
Rjusuke Sekino, nejmenší narozený chlapec | Foto: ČTK

Rjusuke Sekino se narodil císařským řezem, když byla jeho matka zhruba ve 24. týdnu těhotenství a měla problémy s vysokým tlakem. Na svět přišel 1. října a měřil 22 centimetrů. Nyní váží přes tři kilogramy.

Předchozí nejmenší chlapec na světě se narodil rovněž v Japonsku o dva měsíce dříve a vážil 268 gramů. Z nemocnice v Tokiu byl propuštěn v únoru.

Malý Rjusuke pobýval dlouhé měsíce na jednotce intenzivní péče nemocnice v Naganu, kde se ho snažili nitrožilně vyživovat. Zároveň mu podávali například na vatových tyčinkách i mateřské mléko matky, popsal list The Guardian.

Rjusukeova matka Tošiko se ho po narození bála i dotknout, aby mu neublížila. "Měla jsem takový strach," svěřila se novinářům. "Nyní ale již pije mléko. Můžeme ho vykoupat. Jsem šťastná, že ho vidím den po dni vyrůstat díky speciální péči, které se nám tady dostalo," dodala.

Velkou radost z úspěšné léčby malého chlapce vyjádřil i jeho lékař Takehiko Hiroma. "Ze začátku jsme v léčbě museli řešit problémy, protože po narození měl tak úzké cévy, že bylo náročné začít ho nitrožilně vyživovat," uvedl Hiroma.

Vůbec nejmenší narozené dítě, které přežilo, byla německá dívka vážící 252 gramů. Narodila se v roce 2015. Uvedla to univerzita v Iowě, která sleduje statistiky týkající se předčasně narozených dětí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy