Jmenuje se Marek Sovka, v Branišovicích nedaleko Brna si však vysloužil přezdívku Mladosta - v malé vesničce působí jako starosta a ve svých 27 letech tak patří k nejmladším představitelům obce na jižní Moravě. Mladistvou energii a nadšení využívá především ke zvelebování prostředí a záchraně kulturního dědictví - lokálních tradic a zvyků.
"Doba počítačů, mobilů a obecně moderních technologií nabízí lidem stále nové možnosti zábavy," vysvětluje Sovka, co podle něj stojí za postupným úpadkem folkloru. Část vesnického stylu života si podle něj vzala také konkurence v podobě velkých festivalů a koncertů. "Dnes je zachování tradic právě na lokálních patriotech, kteří je udržují a vracejí jedinečným akcím lesk," pokračuje s tím, že éra rodinných tancovaček zažívá pomalý návrat. Možná tak podle něj přijde čas, kdy budou starobylé vesnické tradice nový mainstream a lidé se o ně začnou více zajímat.
Na jižní Moravě mají mladí lidé k tradicím odjakživa daleko blíž než ve zbytku republiky. "Láska ke krojům, dechovce a lokální patriotství se ve mně probudily už v tanečním kroužku na základní škole," říká Marek Sovka, který se obnově folkloru začal intenzivně věnovat, když mu bylo 17 let. "S partou přátel jsme se pustili do toho, co nám v tu chvíli přišlo běžné a navíc nám to i dělalo radost," odkazuje například na krojované hody či hasičské plesy, které v Branišovicích pořádá.
Obec, která žije
Narodil se sice v sousedních Pohořelicích, celý život však dosud strávil právě ve vesnici Branišovice, která má jen něco málo přes 600 obyvatel. "Mám moc rád zdejší přírodu, zejména díky středověké rybniční síti, a také náš kostel, který vystupuje do všech stran a vzhlíží na obec z každého koutu," říká o svatostánku, který jeho přičiněním před nedávnem získal nové schodiště.
Novou podobu má díky jeho iniciativě také komunitní centrum, hasičská zbrojnice, autobusová zastávka, obecní mobiliář či pěší stezky. Marek Sovka nechal vysadit v alejích přes 300 nových stromů, které jsou typické pro zdejší krajinu, jako moruše či oskeruše. Přímo v obci se také nachází jeden řádek vinohradu. "Jsem pyšný, že jsme sice na vesnici, ale máme veškerou občanskou vybavenost a silnou komunitu," pokračuje starosta.
Společnost stmelují především vesnické akce, jako právě hody, gulášové festivaly a bály, které se konají pod záštitou spolku Branišovická chasa, který Sovka založil s přáteli v roce 2012. Kříšení tradic a zvyků je podle něj běh na dlouhou trať a neděje se ze dne na den. Ohlasy spoluobčanů jsou však pozitivní - lidé jsou prý rádi, že obec žije a že se stále něco děje.
Tůně i vysokorychlostní internet
Role starosty malé obce Marka Sovku naplňuje. "Starostování je řemeslo a řehole, je to ale zároveň poslání. Chci sloužit lidem s určitou noblesou i respektem k dodržování pravidel. Protože jsme na vesnici, mám, co se týče veškerých kroků, okamžitou zpětnou vazbu, co se povedlo a co ne. Svět je zkrátka ihned v rovnováze," pochvaluje si především blízký osobní kontakt s lidmi.
Novou zbrojnicí, stromy a lavičkami však inovátorský záměr starosty nekončí a s Branišovicemi má ještě velké plány. "Jen teď nepřepálit start. Chtěl bych, abychom se vybaveností přiblížili městečku. Rád bych vybudoval také sítě vysokorychlostního internetu, aby naši občané byli konkurenceschopní ve svém podnikání."
Rád by se také ještě více zaměřil na přírodu, vysázel stromy a zadržoval vodu v krajině pomocí přirozených tůní, v příštím roce Branišovice čeká rozšíření kapacity mateřské školy. "Důležité je však pracovat nejen na stránce materiální a majetkové, ale i na té duchovní. Tak, abychom v sobě měli dostatek pokory a úcty jeden k druhému," říká mladý starosta.
Za svou iniciativu nyní získal titul Laskavec.
Laskavec
Nominovat člověka, který by si zasloužil uznání a podporu, můžete i vy. Všichni ocenění Laskavci v rámci komorního setkání obdrží od Nadace Karla Janečka šek na 6⁶ (tedy 46 656) korun, který mohou využít pro libovolné účely.
