Dnes je první jarní den, Slunce vstoupilo do znamení Berana

ČTK ČTK
20. 3. 2016 7:30
Protože noc a den jsou první jarní den přibližně stejně dlouhé, označuje se jako jarní rovnodennost. Okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o pět hodin a 49 minut. Astronomické jaro nastává obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Dnes je první jarní den. Astronomické jaro nastalo v 5:30, kdy Slunce vstoupilo do znamení Berana. Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se začne prodlužovat až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Protože noc a den jsou první jarní den přibližně stejně dlouhé, označuje se jako jarní rovnodennost.

Astronomické jaro začíná v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Nastává obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března.

V letech na počátku minulého století začínalo výhradně 21. března. V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března, poté se začalo vyskytovat stále častěji, až nabylo vrchu. V roce 2048 bude první jarní den dokonce už 19. března a ke konci století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365, přestupný 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut.

Zařazováním přestupných roků se opoždění "předbíhá", proto je v současném řehořském kalendáři zaveden čtyřsetletý cyklus, který "předbíhání" vyrovnává. Rokem 2000 začal nový cyklus a na jeho začátku budou největší rozdíly.

Velký význam přikládaly jarní rovnodennosti národy ve starověku. Začátek jara slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané, ale i američtí Májové. Staří Sumerové a Babyloňané ve druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem začínali rok právě jarní rovnodenností. Dnešní Evropan tomuto datu nepřikládá příliš velký význam a více se soustřeďuje na Velikonoce.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Richmond odstraní památníky konfederační armády, podle města jsou připomínkou rasismu

Město Richmond, někdejší hlavní město Konfederovaných států amerických, odstraní památníky připomínající konfederační armádu. Podle radnice města ve státě Virginie jsou tyto pomníky mnohými pokládány za symboly oslavování rasistického dědictví Spojených států.

Radnice v prohlášení oznámila, že starosta Levar Stoney "nařídil okamžité odstranění četných soch ve městě", včetně těch připomínajících konfederační historii. 

Odstraňování symbolů otrokářství navazuje na vlnu protestů proti rasové nerovnosti v USA. Manifestace proti rasismu a policejní brutalitě reagovaly na počínání bělošského strážníka, který neozbrojenému černochovi Floydovi při zatýkání v Minneapolisu několik minut klečel na krku a usmrtil jej.

Zdroj: ČTK
Další zprávy