Praha – Jezdí do hor, do lesů, k zapadlým historickým památkám, tráví tu víkendy, někdy i týdny dovolené. Ovšem nikoli lelkováním a pasivním odpočinkem, ale prací. Opravují ruiny, sázejí stromky, tahají dřevo, sečou a hrabou horské louky. Řeč je o dobrovolnictví, které je stále populárnější.
Práce na bázi dobrovolnictví se začala více rozvíjet před deseti až patnácti lety poté, co z lidí odchovaných v povinných brigádách či "akcích zet" komunistického režimu opadla počáteční nedůvěra.
Kdo je dobrovolník?
- Dobrovolník je člověk, který se ze své vůle rozhodne věnovat čas, znalosti a zkušenosti potřebným lidem nebo činnostem bez nároku na odměnu.
- Dobrovolníky se stávají obyčejní lidé, kteří se rozhodli věnovat část svého nadšení, energie a času světu, ve kterém žijí.
- Pomáhají v nejrůznějších oblastech našeho života: ve zdravotnictví, sociální oblasti, kultuře, ekologii, sportu, výchově dětí a mládeže, ale také třeba při mimořádných událostech, jako třeba při živelných katastrofách.
- Dobrovolníkem se mohou stát lidé různých profesí. V naprosté většině nemusí mít žádné speciální vzdělání, většinou stačí rychlé proškolení.
- Zájemcům o dobrovolnictví slouží rozcestníky na www.dobrovolnik.cz a www.adra.cz
Dnes práce zdarma a ve volném čase dávno není ani o nepříjemné "buzeraci", ale ani o "zašívání se" s cigaretou a pivem. Právě naopak.
Na brigádě s filharmonikem
Lidé berou dobrovolnictví jako smysluplný a nekonvenční způsob trávení volného času, které může člověku mnohé přinést.
"Občas míváme tak šikovné dobrovolníky, že zvládnou práci připravenou na celý týden dříve a řeknou si o nášup. Takže se pustí do toho, co je připraveno pro další skupinu a pak prostě zaimprovizujeme. Byli by prostě nešťastní, že by už jen odpočívali. Pomoc přírodě je pro ně odpočinek, odměna, zábava," líčí Eliška Kvitová, koordinátorka Týdnů pro les a divočinu.
Její slova potvrzuje také Vratislav Vozník z ekologického sdružení Arnika. Podle něj člověk zažije na dobrovolnických pobytech věci, které by v běžném životě nezažil, protože se jinak pohybuje jen v určité skupině lidí.
"Já třeba jsem se od pana houslisty z filharmonie dozvěděl spoustu věcí o hudebním světě, od slečny z reklamní agentury, jak to chodí ve světě PR a managementu, s paní z knihovny jsme se bavili o knížkách, od lesních dělníků jsem zase načerpal praktické zkušenosti a stal jsem se díky nim zručnější," vysvětluje.
Nejatraktivnější je práce v přírodě, táhne ale i kancelář
Bez dobrovolnictví by mnohé neziskovky neměly šanci fungovat. Dobrovolníky využívají také nemocnice, domovy pro seniory či organizace pro zdravotně postižené. Na této bázi funguje i práce v nízkoprahových klubech nebo doučování romských dětí.
Nejatraktivnější podobou dobrovolnictví bývá například práce v horách, lesích, na zchátralých historických památkách, na kulturních či charitativních akcích, kdy jde činnost pojmout jako aktivní dovolenou.
"Z přírody načerpáte spoustu sil a díky tomu, že na mnoha místech není elektřina ani signál, tak se zkrátka chtě nechtě odtrhnete od svého každodenního světa," popisuje Eliška Kvitová.
Mnozí však nemají možnost vyjet na týden či jen víkend na druhou stranu republiky, proto raději pomáhají v kancelářích neziskovek s administrativou či balíčkováním, popřípadě doma po večerech překládají jejich materiály do cizích jazyků.
Cítí, že mohou měnit svět, a jdou do toho
Dobrovolnictví je stále více "trendy", stále více se o něm mluví a je také více vidět než v minulosti. Částečně je to dáno odlišným stylem života dnešních dvacátníků a třicátníků, nicméně jak potvrzují účastníci podobných akcí, jezdí tam s nimi často i padesátníci a šedesátníci.
"Cítí, že mohou měnit svět, a jdou do toho. Vzniká velká spousta neformálních skupin lidí, které zajímá nějaké společné téma nebo je naopak trápí, že se děje nějaká nepravost a rozhodnou se ji řešit," říká o takto angažovaných lidech Kvitová.
Zdá se, že už je pryč doba, kdy Češi razili spíše heslo "Zadarmo ani kuře nehrabe." Dnes už není práce zdarma tak nepochopitelná. "Lidé už dnes chápou, že to není nějaké dření zadarmo, jako spíše jiný způsob trávení volného času. Někdo chodí do posilovny, někdo chodí lézt na stěnu, někdo chodí pomáhat do lesa," říká Vratislav Vozník.
Zisk není jen o penězích
Kdyby dobrovolnictví někdo přepočítával pouze na peníze, ocitl by se v minusu. Účastníci si často hradí dopravu, někdy i ubytování a stravu, popřípadě symbolický účastnický poplatek.
"Na našich akcích je to tak, že dopravu si hradí člověk sám, vaří se hromadně a suroviny hradí organizátor, bydlí se většinou zdarma u lesní správy, zemědělců nebo pod stanem či pod širákem," líčí Vozník.
Dobrovolnických akcí se nicméně účastní lidé, kteří zisk chápou jinak než z hlediska financí. Ziskem či přínosem jsou pro ně nevšední zážitky, setkávání se zajímavými lidmi, nové kontakty a v neposlední řadě i dobrý pocit.
"Poté, co jsme se jednou vrátili ztrhaní z tahání klád v lese u Kralického Sněžníku, tak jsme se o tom bavili a došli k závěru, že je to i tom přesahu, o vyšším principu mravním. Je určitě dobrý pocit, když člověk vidí, co po něm zůstalo za práci," vypráví Vratislav Vozník.
Dobrovolnictví ozdobí profesní životopis
Účastníci mohou své dobrovolnictví využít v profesním životopisu. Firmy vnímají takovéto zmínky pozitivně, je to pro ně známka toho, že člověk není orientován čistě jen na kariéru a peníze.
"U člověka, který je aktivním dobrovolníkem, se dá předpokládat, že dokáže spolupracovat s lidmi, plnit samostatně zadané úkoly, je kreativní a akční. V České republice to zatím není zcela běžné, ale lepší se to. Vždyť i personální agentury svým klientům doporučují, aby dobrovolnou práci vykonávali a pochlubili se jí v CV," potvrzuje Eliška Kvitová.
