reklama
 
 

České moderní gymnastce je 12 let. Usiluje o olympiádu a pomáhá dětem i Romům na Ukrajině

26. 7. 2016
Foto: Progym pro media
Brněnské moderní gymnastce je teprve dvanáct let a soutěží většinou se závodnicemi o více jak dva roky staršími. Přesto vyhrává a vozí medaile. Když dá nahlédnout do sportu, považovaného mnohými laiky za spíše umělecký než fyzicky náročný, objeví se dlouhé hodiny posilování, tanců, gymnastiky, akrobacie či baletu. Její cíl je jasný: olympiáda v Tokiu v roce 2020. Zbytek svého času věnuje charitě. "Myslím, že bychom si měli všichni navzájem pomáhat. I když se může člověku zdát, že sám toho moc nedokáže, ve skutečnosti může právě jeho pomoc někomu udělat obrovskou radost nebo mu i změnit život," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

S moderní gymnastikou začínala Gabriela Trnková ve čtyřech letech. Z té doby si pamatuje pouze na svou úplně první trenérku Michaelu Jančíkovou a na první závodní dres - bílý s oranžovými kytičkami. Od začátku je věrná jedinému klubu - SKP MG Brno, jenž sídlí na Králově Poli.

Z Čechy trochu opomíjeného sportu se jí brzy stala vášeň, jíž je ochotna obětovat většinu svého volného času.

České naděje

České naděje

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

"Nejvíce mě na gymnastice baví její různorodost. Je potřeba umět manipulovat s náčiním, mít skvělé základy baletu, hudební sluch, pružnost a sílu ve svalech a spoustu dalších věcí. U společných skladeb je potom potřeba také dobrá týmová spolupráce a sehranost."

Závody pro ni neznamenají stres, naopak se těší, až bude moci předvádět své sestavy a choreografie. "Každá sestava je jiná – jedna je ladnější na pomalejší hudbu, druhá zase více tanečnější a dynamická třeba na latinskoamerické rytmy, zkrátka nádhera,“ líčí nadšeně.

Její nadání je mimořádné. Ačkoliv soutěží s dívkami až o dva a půl roku staršími, vyhrává. Nejprve vítězila v rámci Jihomoravského kraje, neboť dál postoupit nešlo. V roce 2013 se účastnila svého prvního mistrovství ČR a hned ho ovládla. A letos, v pouhých dvanácti letech, pronikla do juniorské reprezentace a zastupovala Česko na mistrovství Evropy v izraelském Holonu. Činovníci si jí všimli, když si navzdory věku zkusila český juniorský šampionát a získala tu třetí místo ve víceboji.

Rozhodně si nemyslí, že by byla nějak daleko před ostatními vrstevníky. „Gymnastka se pořád učí nové věci a je potřeba trénovat pořád co nejlépe. Celý můj klub patří k české špičce, takže i moje kolegyně z klubu jsou velmi úspěšné a výborné gymnastky. Myslím, že část mého úspěchu spočívá právě v tom, že nemohu usnout na vavřínech a že se navzájem motivujeme,“ vysvětluje Gabriela.

Velkou výhodou oproti některým kamarádkám spatřuje od malička v tom, že ji maminka mohla vozit na tréninky dle jejích potřeb a ambicí. "Mohla jsem se tak zlepšovat na individuálních trénincích i ranních hodinách baletu," dodává.

V roce 2020 chci na olympiádu do Tokia

Dává si postupné, avšak smělé cíle – v roce 2018 chce závodit na juniorském mistrovství světa, v roce 2020 na letní olympiádě v Tokiu. Čeští fanoušci moderní gymnastiky by se tak po dlouhých letech půstu konečně mohli dočkat závodnice, která obstojí ve světové konkurenci.

"Podmínky v Česku jsou bohužel pro vychovávání gymnastek, které by mohly dosáhnout na finálová umístění na vrcholných mezinárodních soutěžích, dost nepříznivé. Je velká škoda, že Česká republika zase nemá zastoupení na letošních hrách. Doufám ale, že se nám podaří tuto sérii neúspěchů prolomit. Ráda bych navázala na skvělé úspěchy například sester Machatových, které mě také dříve trénovaly a ke kterým mám velkou úctu,“ říká odhodlaně Gábina.

Moderní gymnastky musejí snášet dřinu a zvládat všestrannost

Někteří laici se domnívají, že moderní gymnastika je spíše umění než sport, a tudíž se nejedná o žádnou velkou fyzickou dřinu. Opak je pravdou. Kromě nesmírné fyzičky musí být závodnice i velmi všestranné. Odvětví totiž kombinuje gymnastiku s baletem, tancem, akrobacií a ovládáním náčiní, jako jsou kužele, obruč, míč, stuha či švihadlo.

"Trénink je velmi náročný a mám často pocit, že většina lidí si neuvědomuje, kolik dřiny a hodin v tělocvičnách musíme zvládnout. Na koberci totiž cvičíme s lehkostí a úsměvem, a tak to má být, ale spousta diváků a laiků si potom neuvědomuje, že se jedná o velmi těžký sport. Podle mě je kvůli svým různorodým požadavkům jeden z nejnáročnějších vůbec," domnívá se dvanáctiletá česká reprezentantka.

Nyní se dostala na víceleté sportovní gymnázium v Brně, kromě toho musí zvládnout baletní tréninky, posilování, hodiny různých druhů tance a choreografie, protahování svalů a zvětšování rozsahů v nohách i zádech, kondiční cvičení, trénování technicky správné manipulace s náčiním a v neposlední řadě musí stihnout i nezbytné hodiny fyzioterapie.

Pomáhá českým dětem i Romům na Ukrajině

Na svých stránkách Gábina píše: "Kromě moderní gymnastiky dávám celé své srdce i do pomoci lidem a zejména dětem." A nezůstává jen u slov, i přes nabitý program se snaží pomáhat znevýhodněným dětem a přispívat na charitu.

"Vím, že ne každý má takovou super rodinu jako já, která ho ve všem podporuje, seč může. Proto se snažím těmto dětem pomáhat, jak nejlépe dovedu. Mám prostě děti ráda, ráda se jim věnuji a pomáhám jim," říká.

Ráda by, aby se pomoc druhým později stala jejím povoláním. Chce proto vystudovat speciální pedagogiku se zaměřením na nevidomé a hluchoněmé, případně také dětskou psychologii.

Nedávno zorganizovala sbírku pro děti z brněnského Klokánku, s níž jí pomohla maminka. Také jela předat dárky malé Márii na Ukrajinu v rámci projektu Mária a Mária známého ze stejnojmenného dokumentu České televize. Společně s týmem českých dobrovolníků se vypravila do ukrajinské osady Svaljava, kde žije romská žena Mária se svou dcerkou Márií v neutěšených podmínkách a v sociální izolaci. "Bylo super vidět, jakou má z dárků radost," usmívá se gymnastka. Letos se Gabriela chystá za oběma Máriami znovu.

Také vystupuje na různých benefičních akcích. Po prázdninách by ráda uskutečnila finanční sbírku pro malého handicapovaného Lukáška. "Poznala jsem ho, když mi on sám chtěl finančně pomoct při mé přípravě na mistrovství Evropy," líčí.

Nerozumí pohodlnému názoru většiny lidí "Ať se o ně postará stát, od čeho by pak tady byl?"

"Myslím, že bychom si měli všichni navzájem pomáhat. I když se může člověku zdát, že sám toho moc nedokáže, ve skutečnosti může právě jeho pomoc někomu udělat obrovskou radost nebo mu i změnit život. Stát se sice stará, ale vidí věci spíš celkově, a tak se může přihodit, že na některé konkrétní lidi zapomene, nebo jim nedá všechno, co potřebují a nedokážou si zařídit sami. A krom toho, člověk nikdy neví, kdy bude pomoc potřebovat on," dodává Gabriela Trnková.

Dvanáctiletá česká naděje, která se chce dostat na příští olympiádu. A také holka, které není lhostejný osud dětí, jež neměly takové štěstí jako ona. | Video: JV Production |  03:13

autor: Zuzana Hronová | 26. 7. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama