Příliš velké kedlubny, příliš malé kedlubny, příliš křivé mrkve, nevzhledné ředkvičky. Tak všechny tyhle plodiny mají smůlu a zůstanou na poli, protože supermarkety se řídí podivně striktními estetickými hledisky a od zemědělců by je nevykoupili. Buď se vyhodí, nebo zpátky zaorají.
Jak paběrkovat
- Zavoláme zemědělci, jestli má přebytky, pro které si lze přijet.
- Zavoláme potravinové bance, kdy bude mít čas jet s námi na pole.
- Potvrdíme výjezd zemědělci, dohodneme se na přesný čas.
- Seženeme dobrovolníky, třeba pomocí sociálních sítích. Domluvíme sraz, seženeme si vybavení (rukavice, nože, rýčky).
- U zemědělce se setkáme s dodávkou potravinové banky, která má sebou přepravky, do nichž budeme sbírat.
- Zemědělec nám ukáže přebytky a určí, na jakém prostoru se můžeme pohybovat.
- Potravinová banka si zeleninu odveze do skladu a zváží. Později dostaneme zpětnou vazbu, kolik jsme toho nasbírali a kam jídlo putovalo.
Zdroj: zachranjidlo.cz
Dříve chudí lidé chodili nevyužité plodiny na pole či do sadů paběrkovat, mnohdy z pouhého paběrkování uživili celou početnou rodinu. Postupně se na tento zvyk zapomnělo.
Dnes na pole vyrážejí mladí dobrovolníci z iniciativy Zachraň jídlo, aby zachránili všechny ty kedlubny, ředkve, řepu, cibulky či brambory, které neprošly soutěží "miss zelenina" a věnovali je potravinovým bankám.
Na dotaz, jaké je pořízení se zemědělci, když je dobrovolníci kontaktují stran paběrkování, mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola odpovídá: "Zatím nás nikdo do háje neposlal. Naopak zemědělci jsou většinou nadšení, že jejich plodiny nepřijdou nazmar. Většinou nám ještě ukážou své hospodářství a přátelsky podebatují. Jsou rádi, že tuhle věc děláme."
Iniciativa Zachraň jídlo se po vzoru britské organizace Feedback rozhodlo, že pro tyto plodiny začne jezdit, sbírat je a darovat je takzvané potravinové bance, která dál přerozděluje jídlo potřebným lidem - nejen bezdomovcům, ale i nejrůznějším stacionářům a charitativním organizacím.
Díky svým aktivitám se dostali mezi pětici finalistů ceny Gratias Tibi v kategorii do třiceti let. Gratias Tibi oceňuje právě občanskou aktivitu mladých lidí a jejich snahu "udělat svět lepším".
Organizátoři o ceně Gratias Tibi
Cenu Gratias Tibi jsme poprvé vyhlásili v roce 2014 s cílem ocenit občanskou aktivitu, občanský postoj či počin mladých lidí pozitivně ovlivňující život v komunitě či celé společnosti. Chtěli jsme reagovat na fakt, že se v poslední době objevuje stále více nejrůznějších iniciativ mladých lidí. Jejich aktéři jistě prožívají radost a zadostiučinění z vlastní činnosti a my chceme tento zážitek obohatit o pocit uznání a vědomí, že se společnost zajímá o to, co dělají, a váží si toho.
Zdroj: gratiastibi.cz
"Přijde nám nesmyslné nechávat na poli tuny jídla, jejichž jediným problémem je to, že nesplňují kritéria svým tvarem, barvou nebo velikostí," říkají členové iniciativy a dodávají: "Neprojdou třeba i papriky s příliš dlouhým stonkem, což nám přijde absurdní. Popřípadě kvůli jedné naměklé okurce nebo zkažené mandarince se vyhodí celé bedničky naprosto nezávadných plodin."
Paběrkování sice komplexně neřeší problém plýtvání v zemědělství, ale daří se díky němu poukázat na problém plýtvání s jídlem. Také se díky němu vytváří komunita místních dobrovolníků, kteří se učí pocitu solidarity se sociálně znevýhodněnými skupinami obyvatel.
"Nic vám nevynahradí pocit, než když stojíte nad stovky kil zachráněné zeleniny a ovoce, které by se jinak vyhodily na kompost nebo zaoraly, a zároveň
víte, že tím někomu uděláte radost," pochvalují si účastníci.
Iniciativa Zachraň jídlo začala s projektem Paběrkování v roce 2015 a během osmnácti výjezdů se jí podařilo nasbírat skoro osm tun jídla. Do sběru se zapojila stovka dobrovolníků, která spolupracovala se sedmi zemědělci a dvěma potravinovými bankami.
"Potravinové banky bývají z čerstvých a nezávadných dodávek nadšené, protože to jejich klientům zpestří jídelníček, založený spíše na trvanlivých potravinách," vysvětluje Adam.
Jedním z vrcholů projektu byl happening Křivá polévka, který se konal 5. září 2015 na piazzetě Národního divadla. "Uvařili jsme zde 2 000 porcí polévky převážně ze zeleniny, kterou jsme nasbírali na poli, a rozdali ji kolemjdoucím. Tento happening měl za cíl poukázat, že i zelenina, která není vzhledově naprosto dokonalá, je skvělá k jídlu," vysvětlují organizátoři.
Jejich snahou nyní je rozšířit praxi paběrkování do všech regionů. Věří, že ve všech koutech republiky se najdou lidé, které osloví možnost zachraňovat tuny nezávadného jídla, a pomoci tak potřebným. A také se třeba seznámit s jedinci podobného smýšlení a zažít s nimi jedinečnou atmosféru těchto akcí. Sestavili proto Manuál pro paběrkování, v němž krok za krokem popisují, jak na to.
"Chtěli jsme tímto manuálem lidem dokázat, že to není nic složitého a inspirovat další dobrovolníky, aby do toho také šli. Na naši iniciativu zareagovali lidé z Brna, takže kromě okolí Prahy a Polabí už se úspěšně paběrkuje i v okolí Brna," uzavírá mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola.
