reklama
 
 

Češi znovu paběrkují na polích. Zachraňují zde tuny křivé zeleniny před likvidací

29. 5. 2016 9:00
Co je paběrkování? Jde o sbírání plodin, které by zůstaly po sklizni na poli či v sadu. Tyto plodiny většinou nevyhovují pouze z estetického hlediska. | Video: zachranjidlo.cz |  02:45
Mladí lidé z iniciativy Zachraň jídlo začali loni s pozapomenutým zvykem paběrkování na polích či v sadech. Zachrání tak tuny křivých, příliš malých či příliš velkých plodin, které by jinak zemědělci museli vyhodit či zaorat. "Zatím nás nikdo do háje neposlal. Naopak zemědělci jsou většinou nadšení, že jejich plodiny nepřijdou nazmar," říká pro Aktuálně.cz mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola. Ovoce a zelenina od nich putuje do potravinových bank a odtud do charitativních projektů. "Do projektu Paběrkování se může zapojit každý, je to fakt jednoduché, máme i manuál," láká Adam.

Příliš velké kedlubny, příliš malé kedlubny, příliš křivé mrkve, nevzhledné ředkvičky. Tak všechny tyhle plodiny mají smůlu a zůstanou na poli, protože supermarkety se řídí podivně striktními estetickými hledisky a od zemědělců by je nevykoupili. Buď se vyhodí, nebo zpátky zaorají.

Jak paběrkovat

Jak paběrkovat

  1. Zavoláme zemědělci, jestli má přebytky, pro které si lze přijet.
  2. Zavoláme potravinové bance, kdy bude mít čas jet s námi na pole.
  3. Potvrdíme výjezd zemědělci, dohodneme se na přesný čas.
  4. Seženeme dobrovolníky, třeba pomocí sociálních sítích. Domluvíme sraz, seženeme si vybavení (rukavice, nože, rýčky).
  5. U zemědělce se setkáme s dodávkou potravinové banky, která má sebou přepravky, do nichž budeme sbírat.
  6. Zemědělec nám ukáže přebytky a určí, na jakém prostoru se můžeme pohybovat. 
  7. Potravinová banka si zeleninu odveze do skladu a zváží. Později dostaneme zpětnou vazbu, kolik jsme toho nasbírali a kam jídlo putovalo.

Zdroj: zachranjidlo.cz

Dříve chudí lidé chodili nevyužité plodiny na pole či do sadů paběrkovat, mnohdy z pouhého paběrkování uživili celou početnou rodinu. Postupně se na tento zvyk zapomnělo.

Dnes na pole vyrážejí mladí dobrovolníci z iniciativy Zachraň jídlo, aby zachránili všechny ty kedlubny, ředkve, řepu, cibulky či brambory, které neprošly soutěží "miss zelenina" a věnovali je potravinovým bankám.

Na dotaz, jaké je pořízení se zemědělci, když je dobrovolníci kontaktují stran paběrkování, mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola odpovídá: "Zatím nás nikdo do háje neposlal. Naopak zemědělci jsou většinou nadšení, že jejich plodiny nepřijdou nazmar. Většinou nám ještě ukážou své hospodářství a přátelsky podebatují. Jsou rádi, že tuhle věc děláme."

Iniciativa Zachraň jídlo se po vzoru britské organizace Feedback rozhodlo, že pro tyto plodiny začne jezdit, sbírat je a darovat je takzvané potravinové bance, která dál přerozděluje jídlo potřebným lidem - nejen bezdomovcům, ale i nejrůznějším stacionářům a charitativním organizacím.

Díky svým aktivitám se dostali mezi pětici finalistů ceny Gratias Tibi v kategorii do třiceti let. Gratias Tibi oceňuje právě občanskou aktivitu mladých lidí a jejich snahu "udělat svět lepším".

Organizátoři o ceně Gratias Tibi

Organizátoři o ceně Gratias Tibi

Cenu Gratias Tibi jsme poprvé vyhlásili v roce 2014 s cílem ocenit občanskou aktivitu, občanský postoj či počin mladých lidí pozitivně ovlivňující život v komunitě či celé společnosti. Chtěli jsme reagovat na fakt, že se v poslední době objevuje stále více nejrůznějších iniciativ mladých lidí. Jejich aktéři jistě prožívají radost a zadostiučinění z vlastní činnosti a my chceme tento zážitek obohatit o pocit uznání a vědomí, že se společnost zajímá o to, co dělají, a váží si toho.

Zdroj: gratiastibi.cz

"Přijde nám nesmyslné nechávat na poli tuny jídla, jejichž jediným problémem je to, že nesplňují kritéria svým tvarem, barvou nebo velikostí," říkají členové iniciativy a dodávají: "Neprojdou třeba i papriky s příliš dlouhým stonkem, což nám přijde absurdní. Popřípadě kvůli jedné naměklé okurce nebo zkažené mandarince se vyhodí celé bedničky naprosto nezávadných plodin."

Paběrkování sice komplexně neřeší problém plýtvání v zemědělství, ale daří se díky němu poukázat na problém plýtvání s jídlem. Také se díky němu vytváří komunita místních dobrovolníků, kteří se učí pocitu solidarity se sociálně znevýhodněnými skupinami obyvatel.

"Nic vám nevynahradí pocit, než když stojíte nad stovky kil zachráněné zeleniny a ovoce, které by se jinak vyhodily na kompost nebo zaoraly, a zároveň
víte, že tím někomu uděláte radost," pochvalují si účastníci.

Iniciativa Zachraň jídlo začala s projektem Paběrkování v roce 2015 a během osmnácti výjezdů se jí podařilo nasbírat skoro osm tun jídla. Do sběru se zapojila stovka dobrovolníků, která spolupracovala se sedmi zemědělci a dvěma potravinovými bankami.

"Potravinové banky bývají z čerstvých a nezávadných dodávek nadšené, protože to jejich klientům zpestří jídelníček, založený spíše na trvanlivých potravinách," vysvětluje Adam.

Jedním z vrcholů projektu byl happening Křivá polévka, který se konal 5. září 2015 na piazzetě Národního divadla. "Uvařili jsme zde 2 000 porcí polévky převážně ze zeleniny, kterou jsme nasbírali na poli, a rozdali ji kolemjdoucím. Tento happening měl za cíl poukázat, že i zelenina, která není vzhledově naprosto dokonalá, je skvělá k jídlu," vysvětlují organizátoři.

Jejich snahou nyní je rozšířit praxi paběrkování do všech regionů. Věří, že ve všech koutech republiky se najdou lidé, které osloví možnost zachraňovat tuny nezávadného jídla, a pomoci tak potřebným. A také se třeba seznámit s jedinci podobného smýšlení a zažít s nimi jedinečnou atmosféru těchto akcí. Sestavili proto Manuál pro paběrkování, v němž krok za krokem popisují, jak na to.

"Chtěli jsme tímto manuálem lidem dokázat, že to není nic složitého a inspirovat další dobrovolníky, aby do toho také šli. Na naši iniciativu zareagovali lidé z Brna, takže kromě okolí Prahy a Polabí už se úspěšně paběrkuje i v okolí Brna," uzavírá mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola.

V Česku se jídlem plýtvá hlavně v domácnostech, ztrácíme k potravinám vztah, říká Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo. Podle něj bychom měli začít u sebe a myslet na to, co nakupujeme. | Video: Daniela Drtinová |  16:10

autor: Zuzana Hronová | 29. 5. 2016 9:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama