Budapešťské bistro muselo kvůli viru zavřít. Teď pomáhá hladovějícím lidem bez práce

ČTK ČTK
18. 1. 2021 10:30
Norberta a jeho ženu Vivien pohled na rodiny hladovějící kvůli pandemii připravoval o spánek. Proto se manželé Bangovi rozhodli přeměnit své budapešťské bistro Kis Kulacs v útočiště solidarity.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Pandemie je přinutila zavřít podnik, ale přesto alespoň jednou do týdne rozehřejí trouby, aby bezplatně podávali potřebným teplé jídlo a rozdávali základní potraviny, píše agentura AFP.

Navzdory skutečnosti, že ekonomika upadla do recese, poskytlo Maďarsko podnikům jen omezenou podporu. Statisíce lidí zůstaly bez práce a fronty před bistrem Bangových Kis Kulacs (pojmenovaném po porcelánové placatce na destiláty, patřící k maďarskému folklóru) se prodlužovaly na stovky metrů.

"Jsme jedinou restaurací v centru Budapešti, která poskytuje jídlo zdarma," vysvětlila AFP pětatřicetiletá Vivien, zatímco nakládala kouřící ragú z pánve do misek s těstovinami, připravenými k zabalení.

"Letos jsme se o Vánocích zřekli dovolené u příbuzných. Nemohli jsme spát, protože jsme věděli, že lidé nemají co jíst," uvedla.

Mezi zákazníky je i samoživitelka, která přišla o práci

Manželský pár koupil podnik před dvěma lety, a než udeřil koronavirus, pořádal v něm také populární malé koncerty. Nyní místo lovu zákazníků a turistů změnili zaměření.

"Viděli jsme sem přicházet tak mnoho rodin s dětmi, že jsem slíbil, že jim budeme i nadále pomáhat. Za každou cenu," svěřil se 48letý Norbert.

V davu je hodně lidí, kteří říkají, že vinou pandemie přišli o práci, jako například Cecília Jakabová, 37letá svobodná matka tří dětí, která uklízela kanceláře, než ji i s 49 dalšími kolegy a kolegyněmi propustili. "Už nedokážeme platit účty, ale díky Norbimu a Vivi se alespoň moje děti mohou dosyta najíst," podotkla.

Podle oficiálních statistik počet nezaměstnaných vzrostl jen mírně. Míra nezaměstnanosti se v listopadu pohybovala okolo 4,5 procenta. Vláda ale poskytuje minimální podporu. Tato částka, omezena na 130 procent minimální mzdy, se pohybuje v přepočtu kolem 13 tisíc korun měsíčně. Ale po třech měsících vyplácení podpor končí, což je podle evropských standardů extrémně krátké období.

"Pomáhá nám jen soukromý sektor"

"Nic už nedostáváme, a tak proto tady končí tolik lidí," potvrzuje 47letý kuchař András Mezö, který trpělivě čeká před restaurací. Od března je na dlažbě.

"Premiér Viktor Orbán vychvaluje to, co nazývá společností založenou na práci, a staví se proti sociálnímu státu ve všech podobách. Je přesvědčen, že nikdo by neměl dostávat příjem, který není výsledkem práce, i když zaměstnanci platí příspěvky na sociální pojištění," vysvětluje ekonom Zoltán Pogátsa.

"Nakonec vláda vynaložila relativně skromnou částku (činící v přepočtu zhruba 3,7 miliardy korun) na záchranu pracovních míst. Mohla jich zachránit mnohem více, kdyby zavedla program podobný tomu, který funguje v sousedním Rakousku," zdůraznil poznatek z nedávného výzkumu ekonomického ústavu GKI.

S výjimkou několika dotací pro mzdy zaměstnanců v cestovním ruchu se vládní podpora omezila na zmrazení splátek úvěrů a daňových odvodů, jakož i na prestižní investice, jako je stavba nového atletického stadionu. Ty ale podle GKI "nemají nic společného s ochranou reálné ekonomiky".

"Pomáhá nám jen soukromý sektor, anebo jednotlivci," postěžoval si Norbert Bango. Od úřadů, ať státních či místních, nedostal žádnou pomoc. Přesto ve svém podniku v posledních měsících rozdal desítky tisíc jídel.

Místní radnice, z nichž mnohé v loňských volbách ovládla opozice, si stěžují, že jim stát odebral příjmy z daní, které jim dovolovaly podporovat sociální programy, jako je potravinová pomoc v nouzi.

Ani vláda, ani úřady ve čtvrti, kde se restaurace Bangových nachází, neodpověděly AFP na zaslané otázky. "Úřady nechtějí přiznat nouzi, která na místě panuje," roztrpčeně okomentoval situaci 44letý dobrovolník Zoltán Swanda pomáhající v bistru Kis Kulacs.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy