


Na schodišti je to obyčejný dům na pražské Florenci. Člověk vystoupá o patro výš a čeká dveře do divadla, možná foyer. Místo toho se ocitá v bažině. U mola se pohupuje loďka a za ní se otevírá prostor, kde nechybí obytné karavany nebo bar. Ještě před chvílí bylo za oknem centrum Prahy. Teď to vypadá, jako by cesta vedla někam daleko za město, na sraz lidí, kteří žijí záměrně stranou ostatních.
Inscenace Karavana pražského divadla Pomezí se odehrává právě na takovém každoročním setkání. Postavy se sjíždějí na odlehlé místo uprostřed bažin: některé si život mimo většinovou společnost zvolily, jiné k němu dotlačily okolnosti. Přijely si vyměnit zkušenosti, potkat další lidi a na chvíli narušit samotu. Divák na místo přichází jako další návštěvník. Nikdo mu nehlídá sedadlo ani neříká, kam se má vydat.
„Na začátku rešerší jsme se zabývali otázkami, proč se někteří lidé rozhodnou žít mimo společnost samotářským nebo nomádským způsobem života,“ vysvětluje dramaturgyně Barbora Smolíková. Tvůrci pak podle ní začali budovat vlastní mytologii místa, kde se všichni, herci i diváci, setkají.

„Pracujeme tak i se vztahem různých postav k mystice a magii. Na každém představení se pravděpodobně do popředí dostanou trochu jiné skutečnosti i témata. Záleží, do čeho se kdo rozhodne ponořit a na co se zeptat,“ přibližuje Smolíková.
Pokud se diváci na interakci necítí, nevadí. Stačí potichu vyrazit třeba jen za vůní. U jednoho z karavanů se totiž vaří guláš. Jedna z postav popíjí pivo a krájí cibuli. Za chvíli už držíte v jedné ruce vařečku a ve druhé chlazeného lahváče.
Herec v roli vás požádá, jestli byste guláš nemohli zamíchat, než si na chvilku odskočí. Jsou to drobné, skoro všední úkony, jenže právě při nich se hranice mezi návštěvou divadla a pobytem na cizím srazu začíná pomalu ztrácet.
Jinde zase můžete usednout k meditační seanci nebo zpívat s kytarou u ohně. Mezitím zaslechnete útržek sporu a začnete tušit, že společné posezení není tak bezstarostné, jak zprvu působilo. V bažině zůstává cosi nevysloveného. Můžete zůstat u ohně, anebo jít za hlasem, který vás zaujal. Část příběhu se mezitím odehraje bez vás.
Právě tady chtěl tým Pomezí svůj dosavadní způsob práce posunout. „V souvislosti s imerzivním divadlem se často mluví o roli diváků a o tom, že vstupují do děje či ovlivňují příběh. Přesto mají inscenace obvykle velmi pevnou strukturu a na samotný děj mají diváci ve skutečnosti jen malý vliv,“ říká režisér Lukáš Brychta. Tentokrát však postavy nemají projít každý večer stejnou posloupností scén. Kam se jejich vztahy a konflikty posunou, ovlivňují z velké části právě diváci.
„Chtěli jsme udělat inscenaci, která nebude nazkoušená v klasickém slova smyslu,“ vysvětluje Brychta. Nikdo z diváků tak nemá šanci na jednom představení vidět všechno. Každý si z bažiny odnese vlastní útržky příběhu.
Působivé je, kolik se toho vejde mezi stěny jediného patra. Scénografky Tereza Gsöllhoferová a Eva Justichová ve spolupráci s týmem Pomezí nevytvořily jen kulisu k prohlížení. Připravily místo, kde se dá chvíli pobýt: projít kolem vody, zastavit se u karavanu, přisednout k lidem, od kterých ještě nevíte, co čekat.

Vůně guláše a možnost vzít do ruky vařečku pak dělají pro uvěřitelnost celé scénografie stejně mnoho jako loď, při pohledu na niž se člověk neubrání otázce: „Jak ji sem, do druhého patra pavlačového domu, dostali?“
Při odchodu se schodiště vrátí na své místo. Je zvláštní sejít po něm zpátky do Prahy, když jste před několika minutami stáli uprostřed bažiny a přemýšleli, komu z těch lidí vlastně věřit. Karavana měla premiéru v září 2025 a Pomezí ji na Florenci dál uvádí.
Koncept a scénář: Vojtěch Bartoš, Lukáš Brychta, Jindřiška Dudziaková a Barbora Smolíková
Režie: Lukáš Brychta
Dramaturgie: Vojtěch Bartoš, Jindřiška Dudziaková, Barbora Smolíková
Scénografie: Tereza Gsöllhoferová, Eva Justichová
Kostýmy: Eva Justichová
Hudba: Jakub König
Hrají: Vojtěch Bartoš, Mariana Čížková, Anastázie Dobrodinská, Jindřiška Dudziaková, Richard Fiala, Petr Jeřábek, Jakub Müller a Milada Vyhnálková
Zdroj: autorský text




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.



Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters.






V ukrajinské Chersonské a Doněcké oblasti zahynuli po ruských útocích a ostřelování tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. Informovaly o tom v sobotu místní úřady. Dva mrtvé a pět zraněných oznámila vojenská správa v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Poškozeny tam byly tři výškové budovy, pět rodinných domů, pobočka pošty a sanitka, uvedl oblastní šéf Oleksandr Prokudin.



Americká softwarová společnost Microsoft po pátečním celodenním výpadku obnovila funkčnost všech svých služeb. Oznámila to v sobotu v příspěvku na sociální síti X. Výpadek zasáhl jak domácnosti, tak firmy a státní úřady, a to po celém světě včetně Česka. Microsoft už v pátek uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o kybernetický útok nebo počínání umělé inteligence (AI).



Semifinálovou soupeřkou Lindy Noskové na tenisovém Turnaji mistryň bude Elina Svitolinová. Ukrajinská hráčka porazila v přímém souboji o druhé postupové místo ve skupině 2 čtyřnásobnou grandslamovou šampionku Arynu Sabalenkovou z Běloruska 6:3, 3:6, 6:1.