Rio de Janeiro - Do řek v povodí Amazonky se má vrátit kapustňák. Chtějí se o to pokusit vědci z Brazílie. S odkazem na agenturu AFP to napsala ČTK.
Těmto chráněným velkým savcům, kterým se říká i ochechule nebo mořská kráva, nyní hrozí kvůli lovu vymření. Přitom jsou velmi důležití. Spolu se želvou a americkým hlodavcem kapybarou jsou totiž jediní, kdo dokáže změnit v hnojivo zelenou biomasu plovoucí v amazonských řekách, na níž závisí celý vodní reprodukční řetězec.
"Poprvé po čtyřiatřiceti letech jsme se konečně dohodli na tom, že vrátíme kapustňáka do jeho přirozeného prostředí," uvedla Vera da Silvová z Národního institutu pro výzkum Amazonie (INPA), která stála u zrodu projektu. "V únoru, až začne období dešťů a řeky stoupnou, budou do Rio Cuieiras, přítoku řeky Rio Negro, experimentálně vypuštěni dva dospělí samci s obojky, na nichž bude radiová vysílačka," vysvětlila.
Místní kapustňáka znají. Z talíře
Samci byli podle ní vybráni kvůli zvýšení reprodukce. Samička kapustňáka je totiž obvykle březí jen jednou za dva roky a většinou mívá jen jedno mládě. Samečkové však mohou oplodnit více samiček, a tak by se populace kapustňáků mohla rozrůst.
Kapustňák je teď v regionu stále vzácnější. Místní obyvatelé ho však přesto loví. Chytají mláďata, aby k nim přilákali jejich matky, které pak zabijí a snědí. Způsob lovu tohoto savce, který dokáže zůstat pod vodou bez nadechnutí až dvacet minut, je přitom obzvláště krutý. Zvíře je pod vodou stěží viditelné, ale velice zranitelné je ve chvíli, kdy vystrčí čenich nad hladinu, aby se nadechlo. Toho lovci využijí k tomu, že mu ucpou nozdry a udusí je.
A jakmile lovci matku chytí, ponechají malé kapustňáky osudu. Ty, které mají trochu štěstí, odchytí INPA a umístí do velkých nádrží. Nyní v zajetí chová šestatřicet kusů.
"Polovinu z nich chceme vypustit. Někteří jsou ještě mladí, jiní žijí v zajetí už 30 let a nebudou schopni se na svobodě zorientovat," uvedla Silvová.
Součástí projektu je i kampaň pro místní obyvatele. Jejím cílem je ukázat, jak moc je tento živočich pro životní prostředí důležitý. "Mnozí obyvatelé žijící u řek znají kapustňáka jen na talíři," stěžuje si vědkyně.
Lákají je elektrárny
Chov kapustňáků v zajetí není podle Silvové žádná levná záležitost. Třeba na potravu už letos INPA vynaložil pětadvacet tisíc dolarů (to je přes půl milionu korun). Každý z nich totiž denně zkonzumuje potravu o hmotnosti až deset procent vlastní váhy. Živí se zeleninou, ovocem a rostlinami. Dospělé zvíře přitom váží i 400 kilogramů, měří více než čtyři a půl metru. A podle odhadů žije 40 až 50 let.
Přirozené nepřátele kapustňák nemá. Kromě lovu ho však ohrožují i lodní šrouby motorových člunů, vlasce a provazy rybářských sítí. Ty mohou ucpat jejich trávící trakt a odsoudit zvíře k pomalé smrti.
Kapustňáci se často shromažďují v zimě v blízkosti elektráren, které vypouštějí ohřátou vodu. Dokonce kvůli tomu přestali migrovat do teplejších vod. V brzké době se budou některé z těchto elektráren zavírat a organizace U.S. Fish and Wildlife Service už vymýšlí, jak pro kapustňáky vodu ohřívat. Největší shromaždiště kapustňáků v blízkosti elektráren a v Severní Americe vůbec je na Floridě v Brevard County, kde jich přezimuje až 300.
