


Olivový olej bývá symbolem zdravého jídelníčku a rybí tuk zase doporučovaným spojencem srdce i mozku. Nový výzkum ale naznačuje, že u jednoho z nejsmrtelnějších typů rakoviny může hrát roli něco jiného, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že různé druhy tuků mohou ovlivňovat vznik nádoru zcela opačným způsobem. Co přesně objevili a koho by výsledky měly zajímat?

Po desetiletí se předpokládalo, že vyšší příjem tuků obecně zvyšuje riziko některých nádorových onemocnění. Nová studie publikovaná v odborném časopise Cancer Discovery však naznačuje, že skutečnost může být podstatně složitější. Podle vědců nemusí být rozhodující množství tuků ve stravě, ale především jejich konkrétní typ.
„Důležitý je především druh tuku, který konzumujete, nikoli jen jeho celkové množství,“ uvedl Christian Felipe Ruiz z Yaleovy lékařské fakulty, hlavní autor studie. „V závislosti na typu tuku se mohou účinky ubírat zcela odlišným směrem. Zjistili jsme, že některé tuky rozvoj rakoviny podporují, zatímco jiné ho naopak výrazně potlačují.“
Výzkum se zaměřil na duktální adenokarcinom slinivky břišní (PDAC), nejčastější formu rakoviny pankreatu. Jde zároveň o jedno z nejagresivnějších nádorových onemocnění vůbec. Přibližně jen 13 procent pacientů přežívá pět let od stanovení diagnózy.
„Jen ve Spojených státech bude letos diagnostikováno více než 65 tisíc případů a přes 50 tisíc lidí na toto onemocnění zemře,“ upozornil Ruiz. „Možnosti účinné léčby jsou stále omezené, zejména v pokročilých stadiích. O to důležitější je hledání preventivních strategií.“
Aby vědci zjistili, jak jednotlivé druhy tuků ovlivňují rozvoj nádoru, připravili 12 různých vysokotučných diet. Všechny obsahovaly stejné množství kalorií, lišily se pouze zdrojem tuku. Cílem bylo co nejvěrněji napodobit běžné stravovací návyky současné populace.
Výsledky byly podle autorů překvapivé. U myší geneticky náchylných k rozvoji nádoru slinivky vedla strava bohatá na kyselinu olejovou k rychlejšímu rozvoji onemocnění. Právě kyselina olejová je přitom hlavní mastnou kyselinou obsaženou v olivovém oleji. Nachází se také například v arašídech, některých druzích slunečnicového a světlicového oleje nebo ve vepřovém sádle.
Právě tento výsledek výzkumníky zaskočil nejvíce. Kyselina olejová je totiž dlouhodobě spojována s příznivými účinky na kardiovaskulární zdraví. „Tradičně je považována za zdravý typ tuku z pohledu srdce a cév,“ připomněl Ruiz.
Naopak strava bohatá na polynenasycené mastné kyseliny přinesla opačný efekt. Nejvýraznější ochranný účinek zaznamenali vědci u omega-3 mastných kyselin, které se nacházejí například v rybím tuku. „Když jsme myším podávali stravu obohacenou o rybí tuk, zaznamenali jsme přibližně padesátiprocentní snížení rozsahu onemocnění ve srovnání se standardní vysokotučnou dietou,“ uvedl Ruiz.
Výzkumníci se následně snažili objasnit mechanismus, který za rozdílnými výsledky stojí. Zaměřili se na proces zvaný ferroptóza, tedy specifickou formu programované buněčné smrti vyvolanou oxidací tuků.
Ukázalo se, že polynenasycené mastné kyseliny jsou k oxidaci náchylnější. Nádorové buňky jsou proto zranitelnější a snáze podléhají zániku. Mononenasycené mastné kyseliny, mezi které patří i kyselina olejová, jsou naopak vůči oxidaci odolnější a mohou nádorovým buňkám poskytovat určitou ochranu.
„Mononenasycené tuky chrání nádorové buňky před oxidací lipidů. Proto je u nich menší pravděpodobnost, že projdou ferroptózou,“ vysvětlil Ruiz. Vědci navíc pozorovali přímou souvislost mezi složením stravy a závažností onemocnění. Čím vyšší byl poměr mononenasycených tuků vůči polynenasyceným, tím větší byla nádorová zátěž. Při opačném poměru se rozsah onemocnění snižoval.
Studie odhalila ještě jeden zajímavý detail. Negativní vliv kyseliny olejové se výrazně projevil především u samců myší. U samic byl tento efekt mnohem méně patrný. Ochranné působení polynenasycených mastných kyselin se naopak projevilo u obou pohlaví. Podle autorů jde o další důkaz, že biologické rozdíly mezi pohlavími mohou hrát významnou roli v procesech souvisejících se vznikem nádorů a zaslouží si další výzkum.
Samotní vědci zároveň upozorňují, že výsledky zatím pocházejí pouze ze studií na zvířatech. Nelze je proto automaticky vztahovat na lidskou populaci. Přesto mohou být důležité zejména pro lidi se zvýšeným rizikem rakoviny slinivky, například při chronickém zánětu pankreatu, obezitě, pozdě vzniklé cukrovce nebo při rodinné zátěži.
„Jednou z nejčastějších otázek, které lékaři dostávají, je: Co mohu změnit ve svém jídelníčku, abych snížil riziko rakoviny?“ řekl Ruiz. „V tuto chvíli na to nemáme jednoznačné odpovědi, ale tato studie začíná ukazovat směr, kterým bychom se mohli vydat.“
Další výzkum má nyní ověřit, zda by úprava složení tuků ve stravě mohla pomoci i pacientům, kteří už rakovinou slinivky trpí. Vědci chtějí rovněž zjistit, zda by poměr jednotlivých mastných kyselin v krvi mohl sloužit jako časný ukazatel zvýšeného rizika tohoto onemocnění.






Přibrala? Může přijít o peníze. Otěhotněla? O práci. Nizozemská házenkářská legenda popsala temnou stránku vrcholového sportu.



Fotbalisté Německa vstoupili do mistrovství světa suverénním vítězstvím 7:1 nad Curacaem. Dvěma góly se na kanonádě podílel útočník Arsenalu Kai Havertz. Na vedoucí branku Lukase Nmechy sice outsider a debutant na světovém šampionátu odpověděl překvapivým vyrovnáním z kopačky Livana Comenencii, ale pak už favorit dominoval.



Mezinárodní fotbalová federace FIFA musí na mistrovství světa obhajovat další kontroverzi. O úvodní branku Švýcarů na turnaji se postaral Breel Embolo z pokutového kopu, z opakovaných záběrů se ale zdálo, že faulovaný Remo Freuler se nacházel v ofsajdové pozici.



Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Druhý Čech v historii se vydá do vesmíru. Astronaut Aleš Svoboda má letět na mezinárodní vesmírnou stanici příští rok. Vynést by ho tam měla v lodi Dragon raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Cesta je součástí projektu Česká cesta do vesmíru. Na něm se podílí i pracovník pražského planetária a popularizátor kosmonautiky Jan Spratek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co českého astronauta čeká.