Děti, které zažily násilí nebo traumatický zážitek, stárnou rychleji, tvrdí vědci

Magazín Magazín
5. 8. 2020 13:00
Dřívější puberta a rychlejší stárnutí buněk hrozí dětem, které zažily traumatický zážitek nebo násilí. Přišli na to výzkumníci z Harvardské univerzity, kteří detailně prozkoumávali 54 různých studií dopadu strastiplných prožitků na vývoj puberty u dětí a chování jejich buněk.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Průzkum vědců z Harvardu ukázal, že děti, které v nízkém věku prožily trauma či prošly násilným zážitkem, rychleji stárnou, což může mít neblahý vliv na jejich zdraví v pozdějším věku.

Výzkumníci v čele s Katie McLaughlinovou analyzovali celkem 54 studií, které se věnovaly tématu stárnutí buněk a začátku dospívání u dětí, jež prožily traumatický zážitek, píše britský deník The Guardian. Vědci pro časopis Psychological Bulletin popsali, že těmto dětem stárnou buňky mnohem rychleji než těm, které za sebou žádné trauma nemají. 

Například dívky, které prožily nebo byly vystaveny násilnému zážitku, měly svou první menstruaci o sedm měsíců dříve než jejich vrstevnice. To, co na první pohled vypadá jako nepatrný efekt, může být podle vědeckého týmu velmi důležité, protože dřívější puberta je spojována s pozdějšími fyzickými i psychickými zdravotními potížemi. 

Tyto poznatky jsou dalším z důležitých příspěvků k tématu vývoje zdravotního stavu v pozdějším věku. Zkoumání toho, zda děti, u kterých dospívání propuklo rychleji, zažily strastiplný zážitek, pomáhá k časné identifikaci možného počátku fyzických či mentálních zdravotních potíží.

Děti mohou být buněčně starší, než je jejich skutečný věk

Stárnutí buněk, které se projevuje zkracováním telomerů (koncových částí chromozomů) a shlukováním methylových skupin na DNA, se u dětí projevuje tím, že mohou být buněčně starší, než jsou ve skutečnosti.

"Víme, že tyto údaje jsou během života velmi důležitými ukazateli zdraví, a dokonce i smrtelnosti," dodává McLaughlinová. Studie zabývající se stárnutím buněk u dospělých ukázaly, že biologický věk souvisí se zvýšeným rizikem výskytu kardiovaskulárních onemocnění i rakoviny.

Harvardští vědci zkoumali také studie zabývající se vlivem dětských strastí na ztenčování mozkové kůry, což je jeden z procesu stárnutí, který má vliv na efektivitu fungování i rozhodování člověka. Čím více stresu dítě prožívalo, tím rychleji jeho mozek zpracovával a vyhodnocoval situace, což může mít v dlouhodobém horizontu vliv na riziko psychických potíží.

Míra stárnutí buněk u dětí podle vědců také souvisí se závažností a délkou traumatického zážitku. Podle nich je navíc důležité, aby poznatky a jednotlivé ukazatele stárnutí byly dále podrobeny výzkumu, včetně vlivu dědičnost.

Podle Andrea Danese, který se na londýnské Kings College zabývá psychiatrií dětí a dospívajících, však dosud není dostatečně vysvětleno, proč strastiplné zážitky, jako je násilí, s rychlejším stárnutím souvisí. 

Bolest souvisí s psychikou, tvrdí fyzioterapeut:

Mysl ovlivňuje, jak tělo bude fungovat. Svalové napětí a dech je indikátor toho, jak moc jsme v psychickém napětí. Žádné zranění a bolest není jen tak | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 17 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy