Děsivá legenda z Bedburgu: Příběh muže, kterého středověk proměnil ve vlkodlaka

Magazín Magazín
22. 2. 2025 17:35
Příběh Petera Stumpfa, známého také jako vlkodlak z Bedburgu, patří k nejděsivějším legendám středověké Evropy. V roce 1589 byl obviněn ze série brutálních vražd, kanibalismu a praktikování černé magie. Jeho případ se stal ikonickým příkladem honu na čarodějnice a procesů s domnělými vlkodlaky.
Vlkodlak
Vlkodlak | Foto: Shutterstock

Peter Stumpf byl "obyčejný" německý rolník, žijící ve vesnici Bedburg poblíž Kolína nad Rýnem. Obyčejný, a i přesto jiný. Pro své okolí byl podivínem. Dnes bychom ho zařadili podle všech dostupných informací k duševně nemocným, nebo duševně zaostalým jedincům. V 16. století, ale nic takového nebylo známo, a tak žil Peter Stumpf jako tolerovaný místní blázen.

Ale v 80. letech 16. století začali v této oblasti mizet lidé, včetně dětí a těhotných žen. Mnozí byli nalezeni mrtví, s rozsápanými těly a stopami po kanibalismu. Mezi obyvateli se rychle rozšířila panika, říkalo se, že v okolí řádí vlkodlak.

V roce 1589 se do hledáčku úřadů dostal právě Peter Stumpf. Byl dopaden a podroben krutému středověkému mučení. Jen těžko si lze představit, že by i kdokoliv jiný pod útrpným právem odolal a nepřiznal se k čemukoliv. Peter Stumpf nebyl výjimkou. Vypověděl, že s pomocí kouzelného opasku, který mu údajně dal ďábel, se dokázal proměnit ve vlka. V této podobě měl vraždit, pít krev a požírat své oběti. Kromě toho byl obviněn z incestu s vlastní dcerou, vraždy syna a dalších zločinů.

Soud a krutá poprava

Peter Stumpf byl 31. října 1589 odsouzen k jedné z nejbrutálnějších poprav své doby. Železnými kleštěmi mu byly rozdrásány končetiny, usekli mu ruce a nohy a nakonec došlo na stětí hlavy a upálení. Tento postup byt zvolen údajně proto, aby se ani po smrti nemohl vrátit z hrobu. Dodnes zůstává poprava Petra Stumpfa jednou z nejkrutějších v historii. Spolu s ním byla popravena i jeho dcera a údajná milenka, které byly považovány za jeho spolupachatelky.

Tento případ vyvolal obrovský rozruch a stal se známým po celé Evropě. Stumpfův příběh se objevil na dobových letácích a stal se jedním z nejslavnějších případů procesů s vlkodlaky.

Vrah, nebo obětní beránek?

Dnes už nelze s jistotou říct, zda byl Stumpf skutečně pachatelem, nebo jen obětí honu na čarodějnice a náboženské hysterie. V tomto ohledu existuje několik teorií.

Duševní nemoc

Někteří historici spekulují, že mohl trpět schizofrenií nebo jinou psychickou poruchou, která mohla způsobovat halucinace či bludy. Jiní tvrdí, že mohl trpět klinickou lykantropií - vzácnou psychiatrickou poruchou, při níž si pacient myslí, že se opravdu mění ve vlka.

Falešné přiznání vynucené mučením

Je nepravděpodobné, že by jeho přiznání bylo pravdivé - tehdejší vyšetřovací metody zahrnovaly extrémní mučení, při kterém by se kdokoli přiznal k čemukoli. Stejně jako u čarodějnických procesů šlo pravděpodobně o předem daný rozsudek.

Politická a náboženská manipulace

16. století bylo obdobím náboženských válek mezi katolíky a protestanty. Církev často využívala podobné případy k šíření strachu a upevnění své moci. Stumpf mohl být obětním beránkem - stačilo, že byl jiný, nepohodlný nebo prostě jen v nesprávný čas na nesprávném místě.

Kulturní odkaz Petra Stumpfa

Podobně jako mnoho jiných krvavých příběhů historie, i život "vlkodlaka z Bedburgu" se stal inspirací pro mnoho děl v literatuře, filmu i hudbě. S odkazy na jeho život a smrt se setkáte například v těchto dílech:

  • "The Werewolf of Bedburg" (Richard Garnett, 1961) - historický román přímo založený na jeho příběhu
  • "The Werewolf of London" (1935) - první hororový film o vlkodlacích, čerpající z historických případů včetně Stumpfova
  • "The Real Wolfman" (History Channel, 2009) - dokumentární pořad o legendě vlkodlaka z Bedburgu
  • Macabre - "The Werewolf of Bedburg" (album Murder Metal, 2003) - death metalová skladba přímo inspirovaná Stumpfovým případem

Stumpf jako varování historie

Případ Petra Stumpfa zůstává jedním z nejznámějších příkladů honu na čarodějnice a vlkodlaky. Ať už byl skutečně vrahem, duševně nemocným člověkem, nebo jen obětí politických machinací, jeho příběh ukazuje, jak nebezpečná může být hysterie a strach z neznámého.

Z dnešního pohledu je téměř jisté, že jeho proces byl zmanipulovaný a přiznání vynucené. Nešlo o skutečného vlkodlaka, ale o člověka, který se stal obětí vlastní doby. Přesto jeho příběh žije dál - nejen jako historická lekce, ale také jako inspirace pro knihy, filmy a hudbu. Jeho jméno je dodnes synonymem pro středověké legendy o vlkodlacích a temné období inkvizice.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy