V roce 2014 příznaky těžké deprese přiznávalo asi sedm procent lidí, v loňském roce už to podle průzkumu bylo 9,9 procenta.
"Minimálně od poloviny minulého století se duševní zdraví lineárně zhoršuje i ve světě," řekl vedoucí výzkumného týmu profesor Radek Ptáček na tiskové konferenci a uvedl tak nová zjištění do širšího kontextu. Důležitým faktorem nepříznivého vývoje jsou společenské a technologické změny, zejména vznik sociálních sítí. "Zvyšují stres a izolaci mezi mladými lidmi," uvedl Ptáček.
Výzkumný tým sbíral data o duševním zdraví a životním stylu mladých dospělých v České republice od reprezentativního vzorku populace ve věku 18 až 30 let. "Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření," upozornil přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Anders.
Z analýzy vyplynulo, že muži, kteří mají vyšší vzdělání, trpí depresí méně často. Nicméně problémy se spánkem u nich potíže zhoršují. Špatný spánek stupňuje příznaky i u žen. Podobný vliv má i denní konzumace alkoholu. Výzkum také ukázal, že 40 procent mladých lidí nepovažuje svůj životní styl za zdravý.
Pandemie a duševní zdraví
K nárůstu obtíží docházelo postupně od roku 2017, s výjimkou období od března 2020, kdy se četnost symptomů deprese mezi mladými krátkodobě snížila. "Domníváme se, že to bylo způsobeno určitým pocitem soudružnosti, jenž v lidech převládl na začátku pandemie," řekl Anders.
V prosinci téhož roku však hodnoty opět výrazně narostly, pravděpodobně v důsledku dlouhodobého stresu a nejistoty. V následujících letech zůstávaly nadále vysoké, což ukazuje na trvalý dopad pandemie na duševní zdraví. Míra vyhoření se také celkově zvětšovala, i zde je patrný vliv pandemie a událostí jako válka na Ukrajině.
Ukazuje se tak vysoké zatížení a vypětí, kterému jsou mladí dospělí vystaveni, a to zejména v oblasti emočního zdraví. Prevencí je podle odborníků zdravý životní styl, tedy vyvážená strava a dostatek fyzické aktivity.
Zaměřit se na osvětu
Zástupci Psychiatrické kliniky zároveň upozornili na potřebu sledovat duševní zdraví mladých dospělých a identifikovat u nich rizikové faktory. Důležitá je podle odborníků osvěta a pozitivní motivace ke zlepšení životního stylu.
"V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávací kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví," dodal doktor Ivan Sebalo. Lékaři prostřednictvím tiskové konference vyzvali k akci politiky, ministerstva a zdravotní pojišťovny.
