Demence není jen otázka stáří. WHO ukázala, které běžné návyky mohou riziko ovlivnit

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Demence nevzniká jen z jediné příčiny a lékaři stále neumějí přesně vysvětlit, proč u některých lidí propukne, zatímco u jiných ne. Probíhající výzkum ale stále přesněji ukazuje, že část rizika ovlivňuje životní styl, zdraví srdce, sluch nebo prostředí, v němž žijeme. WHO proto vydala nová doporučení, která mají pomoci nástup nemoci oddálit.

Demence zastřešuje několik degenerativních onemocnění, která nejčastěji přicházejí ve vyšším věku a postupně zhoršují paměť, úsudek i další kognitivní schopnosti. Přestože vědci stále neznají všechny mechanismy jejího vzniku, dokážou už poměrně dobře popsat faktory, které riziko zvyšují.

Velká analýza publikovaná v roce 2024 v časopise The Lancet označila 14 rizikových faktorů, které lze alespoň do určité míry ovlivnit. Na populační úrovni mohou podle autorů souviset až se 45 procenty případů demence. Neznamená to však, že každý jednotlivec může své osobní riziko snížit právě o 45 procent.

„Dnes víme o faktorech, které ovlivňují riziko demence, více než kdy dřív a tato doporučení převádějí naše znalosti do praxe,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Země nyní mají jasná doporučení založená na důkazech, která mohou okamžitě využít k ochraně kognitivního zdraví obyvatel.“

Řada doporučení přitom zní povědomě každému, kdo někdy řešil prevenci infarktu nebo mrtvice. WHO radí pravidelně se hýbat, udržovat sociální kontakty, nekouřit, nepít nadměrné množství alkoholu a dbát na zdravou stravu. Stejně důležitá zůstává kontrola krevního tlaku, cholesterolu, cukru v krvi a tělesné hmotnosti.

Na některé otázky věda zatím nemá odpověď

Právě zde se prevence demence výrazně potkává s prevencí srdečně-cévních onemocnění. Mozek závisí na kvalitním krevním zásobení a stav cévního systému proto ovlivňuje nejen riziko infarktu, ale i dlouhodobé zdraví mozku. Péče o srdce tak může současně chránit kognitivní funkce.

Méně samozřejmou roli hraje sluch. V posledních letech přibyly důkazy, které spojují ztrátu sluchu s vyšším rizikem kognitivního úpadku. Jedna velká klinická studie například ukázala, že používání naslouchátek v rámci sluchové intervence může u některých starších lidí s vyšším rizikem kognitivního úpadku zpomalit pokles kognitivních schopností téměř o polovinu.

Vědci stále přesně nevědí, proč a jak přesně zhoršený sluch s demencí souvisí. Jednou z možností je vyšší zátěž mozku při zpracování zvuků. Další roli může hrát sociální izolace, protože lidé s horším sluchem se někdy méně zapojují do rozhovorů a společenského života.

Ne všechny rizikové faktory však člověk dokáže ovlivnit. Lancet mezi ně zahrnul například nižší dosažené vzdělání v raném věku nebo dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší.

Podobně vypadá situace u spánku. Kvalitní spánek prospívá celkovému zdraví a špatný spánek se v observačních studiích s demencí pojí. Pro tvrzení, že cílená léčba poruch spánku skutečně sníží riziko demence, však dostatečně vědecky podložené důkazy zatím chybí.

WHO naopak některé populární preventivní strategie výslovně nedoporučuje. Lidé by podle organizace neměli užívat vitaminy B a E, omega-3 mastné kyseliny ani multivitaminové či minerální doplňky pouze proto, aby zabránili demenci, pokud u nich lékař nezjistil konkrétní nedostatek živin. Klinické studie totiž neprokázaly přesvědčivý ochranný efekt. Vyšší dávky těchto doplňků navíc nemusejí být zcela neškodné. Některé látky mohou ve velkém množství vyvolat nežádoucí účinky.

Jednoduchý trik, který by dokázal demenci spolehlivě odvrátit, tak zatím neexistuje. Současná doporučení naopak ukazují, že zdraví mozku úzce souvisí se zdravím celého těla: se stavem srdce a cév, smyslů, sociálních vazeb i prostředí.

„Rizikové faktory demence je třeba řešit komplexně, protože se často vyskytují současně a v průběhu života se hromadí,“ upozorňuje WHO.

Ani člověk, který dodržuje všechna doporučení, tím nezíská jistotu, že demenci nikdy nedostane. Pokud se však podaří alespoň část případů oddálit nebo jejich riziko snížit, může to mít vzhledem k desítkám milionů lidí žijících s demencí po celém světě významný dopad.