Apokalyptické požáry, tuny plastů i mizející druhy. Z oceánů se stávají odpadkové koše lidstva

Magdaléna Daňková Reuters Magdaléna Daňková, Reuters
8. 6. 2018 16:05
Světový den oceánů, který připadá na pátek 8. června, byl oficiálně uznán OSN teprve před 10 roky, ačkoliv jej kanadské organizace International Centre for Ocean Development a Ocean Institute of Canada navrhly již v roce 1992. Loni se celém světě pořádalo více než tisíc akcí ve 118 zemích světa s jasným cílem – upozornit na důležitost podmořského světa, jeho ekosystému a boj s odpadky. Každoročně skončí v oceánu více než osm milionů tun plastů, ty se pak ve formě mikroplastů dostávají do potravinového řetězce prostřednictvím těl mořských ptáků, savců a především ryb.
Two silhouetted people watch a powerfull wave as it hits a lighthouse at the entrance of Les Sables D'Olonne harbour.
Two silhouetted people watch a powerfull wave as it hits a lighthouse at the entrance of Les Sables D'Olonne harbour. | Foto: Reuters

Francie (Atlantský oceán)

Kromě globálního oteplování představuje největší problém oceánů znečištění odpadem. Plasty a mikroplasty se totiž dostávají do vody a následně i potravního řetězce. Nedávná studie italských, amerických a australských vědců zveřejněná v časopise Trends in Ecology and Evolution odhalila, že například plejtváci tmaví pohybující se ve Středozemním moři spolknou denně až dva tisíce částeček mikroplastů. Ve Francii zase byla objevena mrtvá velryba, která měla v těle 800 kilogramů plastů. 

Francie je jednou z mála evropských zemí, která již v roce 2016 prosadila zákon zakazující jednorázové plastové nádobí, příbory a kelímky. Úplný zákaz by měl začít platit od roku 2020. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Horská služba varuje v Krkonoších před ledovkou a náledím

Horská služba Krkonoše varuje před náledím a ledovkou. Hlavně na hřebenech hor komplikuje pohyb místy vyfoukaný zledovatělý terén, který se střídá s navátým novým sněhem. Na hřebenech Krkonoš je nejčastěji 40 až 110 centimetrů sněhu a nadále platí druhý mírný stupeň lavinového nebezpečí z pěti.

U hřebenové Luční boudy v nadmořské výšce 1415 metrů bylo ráno zataženo, 12 stupňů pod nulou. Ještě mrazivěji bylo na Sněžce, kde podle polské horské služby teplota ráno klesla na minus 13,8 stupně Celsia, pocitová teplota kvůli silnému větru byla téměř 22 stupňů pod nulou. Vítr dosahoval rychlosti přes 50 km/h. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy