


Pravděpodobnost je jedna k několika milionům, přesto se to stalo. Zatímco Ann Elizabeth Fowlerová Hodgesová v listopadu 1954 podřimovala na pohovce, střechou jejího domu v Alabamě proletěl posel z hlubin vesmíru starý miliardy let. Ann se stala prvním prokazatelným člověkem v historii, kterého zasáhl meteorit. Jenže místo bohatství jí vesmírný pozdrav přinesl jen modřinu, soudní spory a trápení.

Tohle je příběh o neuvěřitelném štěstí, které se změnilo v životní tragédii. Když se 30. listopadu 1954 lidé v Alabamě ve Spojených státech podívali na polední nebe, spatřili úkaz, který v době studené války vyvolal paniku. Jasný záblesk a ohnivá čára připomínaly leteckou havárii nebo sovětský útok. Skutečnost však byla mnohem exotičtější.
Onen předmět byl fragment meteoritu, jehož stáří vědci později odhadli na 4,5 miliardy let – pamatoval tedy samotný vznik naší Sluneční soustavy. Kámen o velikosti grapefruitu a váze téměř čtyř kilogramů si to namířil přímo k obci Sylacauga, do obývacího pokoje Ann Hodgesové.
V tu chvíli si dvaatřicetiletá Ann zrovna hověla na pohovce přikrytá dekou a lehce podřimovala. Klidné odpoledne prořízl ohlušující třesk.
Padající kámen prorazil střechu, shodil z komody rádio a nakonec spadl přímo na spící Ann. Její vyděšený křik přiměl její matku, která se nacházela ve vedlejší místnosti, aby dceři přispěchala na pomoc. Ani jedna z nich ale v tu chvíli nebyla schopná pochopit, co se vlastně stalo.
Zvukové projevy nárazu meteoritu byly pochopitelně velmi hlasité, a tak se celé sousedství seběhlo na místo podívat. Když se o chvíli později vrátil z práce manžel zasažené ženy, zjistil, že se nemůže do domu prakticky dostat - celý pozemek byl totiž plný zvědavců.
Postupně si tak proklestil cestu až k domovním dveřím. Uvnitř našel svou ženu, sice ve viditelném šoku, ale živou a zdravou. Po úderu meteoritem jí na boku zůstala obrovská modřina, jinak se ale zdálo, že neutrpěla větší újmu. Přítomnost mnoha lidí jí ale nedělala psychicky dobře, a tak Eugene, její muž, pro jistotu zavolal sanitku.
Na místo přijela také policejní hlídka. Ta si nebyla úplně jistá, co je předmět, který Ann zranil, vlastně zač. Kvůli obavám z možného sovětského útoku policisté kámen raději předali armádě, která se ho rozhodla důkladně analyzovat. Teprve poté, co se podařilo prokázat, že jde skutečně o meteorit, byl opět navrácen zasažené ženě.
A právě toho se rozhodla využít Birdie Guyová, která Ann a jejímu manželovi pronajímala dům. Došla totiž k závěru, že by se celá záležitost dala dobře zpeněžit, a tak se odhodlala k neobvyklému kroku - po své nájemnici začala požadovat, aby jí meteorit předala.
Argumentovala tím, že přistál na jejím pozemku a tudíž dává dokonalý smysl, aby patřil jí. S tím se ale Ann odmítala smířit. Birdie proto začala oponovat, že meteorit je její, protože to byla právě ona, na čí život měl nesporný dopad. Bylo jasné, že se jen tak neshodnou. Hašteřily se mnoho dní a nakonec se rozhodly, že se obrátí na soud.
Celý proces trval mnoho měsíců a po celou dobu byl meteorit v úschově u americké armády, aby s ním žádná z žen nemohla provést nějakou nepředloženost. Právníci na případu pracovali mnoho desítek hodin, což nakonec přineslo své ovoce. Obě ženy spolu uzavřely dohodu, podle které Ann zaplatila Birdie částku 500 dolarů a předmět jejich sporu si mohla ponechat.
Druhý fragment meteoritu nalezl o něco později farmář Julius Kempis McKinney, když jel po poli se svým povozem taženým oslem. Následně se rozhodl nebeské těleso zpeněžit, což mu přineslo takový zisk, že si za utrženou částku mohl koupit dům a nové auto.
Vítězství v soudní síni ovšem Ann ke spokojenosti stačilo a samotný meteorit ji už tolik nezajímal. Proto ho věnovala přírodovědnému muzeu v Alabamě, kde je vystavený dodnes. I nadále si ale užívala pozornost, poskytla mnoho rozhovorů a dokonce se do novin nechala vyfotografovat.
Po čase ale začala na vlastní kůži pociťovat odvrácenou stranu slávy. Neustálý zájem veřejnosti ji začal obtěžovat a omezovat v každodenním životě. Stres, který jí způsobilo soudní řízení, se na jejím duševním zdraví taktéž podepsal velmi negativně. Postupně si změn její osobnosti začalo všímat také její okolí.
Meteorit také způsobil rozkol mezi Ann a jejím manželem. Zatímco ona už měla slávy po krk a chtěla se kamene především rychle zbavit, Eugene jej chtěl naopak prodat nebo na něm vydělávat jiným způsobem. To vedlo k hádkám, které v roce 1964 vyvrcholily rozvodem. Jak popisovali ženini přátelé, od té doby už nebyla nikdy taková, jako dřív. Stala se samotářskou a v roce 1972 zemřela v léčebně dlouhodobě nemocných na selhání ledvin. Bylo jí pouhých dvaapadesát let.
Zdroj: Bussinessinsider.com






Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) odstranil ze své kanceláře vlajku Evropské unie (EU). Vyplývá to z videa, které zveřejnil na síti X. Původně byly v kanceláři předsedy Sněmovny ve stojanu jedna vlajka České republiky a druhá EU. Okamura poznamenal, že tak to v kanceláři zůstalo po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).



V čele ODS nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda ODS Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu porazil Radima Ivana. Rovněž Piráti si dnes v Prachaticích zvolili nové vedení. Staronovým předsedou se stal Zdeněk Hřib.



„Chci, aby Piráti byli tvrdou, konstruktivní a sebevědomou silou," uvedl Zdeněk Hřib, který se dnes opět stal předsedou Pirátů. Strana si jej dnes zvolila na celostátním fóru v Prachaticích, kde porazil vyzyvatele Davida Witosze. Strana si rovněž zvolila čtyři místopředsedy.



Poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek vnímá svoji pozici zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal zejména jako funkci politickou, nikoli exekutivní. Bude vydávat doporučení a stanoviska, v první řadě se chce zaměřit na emisní povolenky, které jsou podle něj pro Česko nevýhodné, a zjednodušení emisních tarifů.



Aleš Loprais obsadil celkové druhé místo v Rallye Dakar v kategorii kamionů. Z premiérového triumfu se radoval Litevec Vaidotas Žala, který nakonec porazil Lopraise o 20:18 minuty. Vítěz předchozích dvou ročníků Martin Macík skončil čtvrtý.