reklama
 
 

Vyzkoušeli jsme špičkový gravel bike: na polní cestě sviští hladce jako po asfaltu

3. 11. 2016 10:30
Gravel bike vypadá jako silniční kolo s tlustšími pneumatikami a jeho obliba v poslední době velmi roste. Jaké je svezení na špičkovém zástupci tohoto druhu, kterým je Open Cycle UP? Bez přehánění – je to parádní jízda.

Recept, jak vytvořit gravel bike je v podstatě jednoduchý. Vezměte rám, který připomíná silniční kolo, ale má širší přední vidlici i zadní stavbu. Přidejte klasické berany, přimíchejte diskové brzdy. A okořeňte koly, jejichž tloušťka je někde mezi cyklokrosovým speciálem a horským kolem. To všechno proto, aby se na výsledném produktu skvěle jezdilo po silnici, po hodně rozbité cestě i v lehčím terénu.

Právě tak nějak vznikl řvavě oranžový gravel bike Open Cycle UP. Švýcarské kolo, které v poslední době sesbíralo několik ocenění, přidalo k základnímu receptu navíc ještě porci luxusu: špičkové řazení SRAM Force CX1 (1x11), používané u cyklokrosových kol, které má vpředu jen jeden převodník. Pružící karbonová řídítka 3T. A k tomu velmi zvláštně vypadající, ale docela funkční přední odpružená vidlice Lauf Grit, u které obstarávají pružení karbonové planžety.

Gravel bike? Silniční kolo s tlustými terénními pneumatikami

První dojem (když člověk na kolo nasedá) je trochu zvláštní. Opřete se o karbonová řídítka s plochou střední částí a ty pod rukama lehce propruží dolů. Přidá se ještě mírné zhoupnutí vidlice. Kolo vypadá skoro jako „silnička“ s trochu tlustšími plášti, takže to příliš nečekáte.

Druhý dojem (při šlápnutí do pedálů) se dá vyjádřit slovem lehkost. Není divu, karbonový rám je tuhý a moc neváží, takže kolo opravdu živě reaguje na každé šlápnutí.

Na asfaltu je pocit z jízdy docela podobný jako na pravém silničním kole. Říkám skoro stejný, protože hned po Open Cycle UP jsme testovali silniční speciál De Rosa, a ten byl na silnici přece jen mnohem více doma (pochopitelně).

Ale gravel znamená anglicky štěrk, takže jsme co nejrychleji zamířili na polní vyštěrkovanou cestu. A jestli to dosud bylo hezké svezení, tam to byla čirá radost z jízdy. Kolo úplně ožije, řídítka a vidlice odfiltrují všechny drobné nerovnosti a kamínky, máte pocit, že jedete na silničním kole po asfaltu. A jede to po té polňačce úžasně rychle!

Vidlice vypadá zvláštně, ale funguje

Vidlice Lauf Grit má jen třícentimetrový zdvih a chováním trochu připomíná začátky odpružení na horských kolech. Takhle nějak pružila moje první vidlice na biku, když jsem na něm v devadesátých letech jezdil závody. Na drobné nerovnosti je Lauf Grit fajn, ale na nakupené balvany, připravené pro testování horských kol, jsem se s tímhle strojem přece jen raději nepouštěl.

Kolega, který jel na Open Cycle UP bez odpružené vidlice, si při jízdě vzpomněl na legendárního amerického závodníka Johna Tomaca, který v pradávných dobách horských kol jezdil na biku bez odpružení se silničními berany. Ten dávný bikový pocit na Open Cycle opravdu trochu máte. Přispívají k němu i dvoupalcové pláště WTB. Právě tato šířka byla dříve u horských kol velmi oblíbená.

Ano, je tady jedno „ale“. Ta cena!

I v lehčích terénních vlnách a na stezkách s klopenými zatáčkami se kolo chovalo velice obratně a jízda byla navíc ohromně pohodlná. V celkovém dojmu z tohoto výjimečného stroje nelze dojít k jinému závěru, než k jakému dospěla řada světových cyklistických magazínů – je vynikající. Mimochodem, o tom svědčí i zlatá medaile z Eurobiku 2015 a prestižní ocenění za design a inovace Design & Innovation Gold Award 2016.

Řazení Sram má systém doubletap – delším stiskem páčky se řadí na lehčí převod a kratším na těžší. Pokud má člověk zažité dvoupáčkové campagnolo nebo na shimano, je to věc, se kterou se bude při prvních kilometrech trochu potýkat.

A teď horší zpráva. Za všechny ty skvělé vlastnosti se musí samozřejmě pořádně zaplatit. Samotný rám s neodpruženou vidlicí přijde na 2900 eur, což je v přepočtu skoro 80 tisíc korun. Odpružená vidlice Lauf Grit stojí zhruba dalších 20 tisíc. A to stále ještě chybí řazení, jehož cena se také pohybuje v řádech desetitisíců korun, brzdy, kola…

Jinými slovy, levné to není ani náhodou. Za skvělé svezení se prostě platí. Tak už to bohužel je. A nejenom u kol.

autor: Tomáš Vocelka | 3. 11. 2016 10:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama