reklama
 
 

Tomski & Polanski: čeští ilustrátoři zaujali Eurosport, kreslili pro něj cyklistické Peklo severu

10. 5. 2017 9:47
Ilona Polanská a Lukáš Tomek, spíše známější jako ilustrátorské duo Tomski & Polanski, jsou nejen výbornými ilustrátory, ale i zapálenými cyklisty. Jsou známí díky svým ilustracím v novinách, časopisech i knihách a v jejich tvorbě se velmi často vyskytuje i jejich záliba – cyklistika. Nápadů mají tolik, že by jim to vystačilo na několik životů. Jejich práci mimo jiné ocenil i Eurosport, který si od nich objednal ilustrace k závodu Paříž–Roubaix.

Ve vaší ilustrátorské tvorbě je možné sledovat dlouhodobě různé cyklistické motivy. Jaký je váš vztah k cyklistice, věnujete se jí aktivně?

IP: Já myslím, že teď jsem možná o maličko aktivnější než Lukáš. Vlastně se mi to líbí vizuálně, kola, cyklistika. Silniční kola se mi líbí jako objekty. Tak trochu je to pro mě i takové vozítko po Praze, přesouvám se z bodu A do bodu B ve chvíli, kdy je hezké počasí. Na mě se to vlastně nabalilo samo. Můj přítel je spoluzakladatel Repete cycles. Teď ještě ve Vršovicích s kamarády založil cyklistický klub Tep.

LT: Já jsem jezdil hodně, když jsem byl malý. Nejvíc když jsem byl v pubertě - každý den 30 kilometrů. Teď už nejezdím skoro vůbec, teď už o tom jen kreslíme.

Vaše nejnovější ilustrace s cyklistickým námětem jsou ze série týkající se slavného silničního závodu Paříž-Roubaix. Naprosto skvěle vystihují atmosféru závodu zvaného "Peklo severu". Jak  to celé vzniklo?

LT: Jako první je třeba říci, že před Vánocemi jsme dělali sérii plakátů - jen tak pro naši zábavu. Byly to ty momenty z cyklistiky, které člověk nejvíc obdivuje, které si v sobě nosí. Samozřejmě Giro d’Italia, Tour de France a do třetice závod Paříž-Roubaix, ty nejfotogeničtější závody, které mají hlubokou a zajímavou historii. Plakáty měly pěkný ohlas. A mimo jiné se nám ozvali z Francie. Máme hodně sledujících na internetu a zahlédli to tam lidi z Eurosportu.

Ti vždy dělají k různým sportovním akcím takový dlouhý speciální a detailní článek, který vyjde v každé zemi, ve které má Eurosport webovou doménu. Když se blížil Paříž-Roubaix, rozhodli se, že udělají tenhle článek. Vždy k němu dávají ilustrace, a protože už jsme měli tento závod v portfoliu, chtěli něco podobného.

Měli jste nějaké zadání?

LT: Zadání bylo, aby se tam objevila historie závodu a to, co je pro něj typické: dlouhá rovinka u Arenbergu a pády. Z historie jsou tam horníci, protože tam byla důlní oblast. Jsou vyobrazeni, jak se dívají na současného závodníka (prolínání minulosti a současnosti). A protože je to "Peklo severu", lítají tam rozžhavené kostky a chlapi supí, kouří se z nich jako v pekle a jedou touhle nesjízdnou cestou.

Mluvil jste o Giru a Tour de France, byli jste se tam někdo podívat?

LT: Já jsem nebyl, vždycky jsem se díval jenom v televizi. Ale chtěl bych zažít tu atmosféru.

IP: Já taky.

Máte nějakého oblíbence, kterému fandíte?

LT: Mě baví Sagan, asi v současné době fandím jenom jemu. Pak Čechům, Štybar byl nedávno výborný. Kreuziger je také dobrý. I ten König, tomu vždycky taky fandím. Když se mu dařilo na Tour, bylo to krásné. Dřív jsem sledoval i cyklokros, to mě hrozně bavilo.

Byli jste se podívat na mistrovství světa horských kol, když tady bylo minulý rok?

LT: Já jsem z Nového Města na Moravě, kde se ten závod jel. Mám rád i Kulhavého. Mám to tam proježděné, ale na mistrovství jsme nebyli, byli jsme v zahraničí. V té oblasti je cyklistika hodně populární. Lidi tam vždycky měli rádi horská kola, v zimě to pak přezuli na běžky.

Takže kromě silnice fandíte i horským kolům?

LT: Určitě. Já jsem na horských kolech vyrostl. Mě fascinuje silniční cyklistika v tom, že je taková subtilní. Protože to, co já jsem jezdil, to byly vždycky těžké kopce, šílené svahy, hlína a bláto. Líbí se mi, jak jsou v té silniční cyklistice i ta kola úplně jiná.

IP: I ty gravely (pozn. gravel bike) jsou teď zajímavé.

LT: To je pěkné. Na tom bych si rád zajezdil.

Jaká máte kola?

LT: Mám tři skládačky, z toho dvě jsou pomalované. Moje srdcové kolo je skládačka. Už od mládí jsem montoval kola a pomalovával jsem je. Protože všichni ve městě vědí, že mám rád kola, tak mi pán ze šrotoviště donesl zlatou skládačku jako poklad. Je zatím vyfouklá, potřebuje vyčistit a vyměnit některé díly. Na tu se chystám. Pak mám ještě staré horské kolo, které mám hodně rád a není důvod ho měnit. A pak bych ještě chtěl gravel bike, to by se mi líbilo, už jsem se na něj párkrát díval.

IP: Já teď jezdím na silničce, protože je lehká. Ve chvíli, kdy jezdím po městě a někam to přenáším, tak to chci hodit na rameno a nepřemýšlet, jestli to unesu se svými padesáti kily.

V roce 2014 jste spolupracovali s firmou Festka na kole Festka Zero, které jste doplnili svým designem. Z čeho váš design čerpá, jaké náměty jste použili? A jaké máte na tuto spolupráci vzpomínky?

IP: Bylo to hrozně hezké, že?

LT: Bylo to hezké.

IP: Oni nás oslovili a my jsme si říkali, to je výzva. Jak to pokreslit… pokreslíme každý detail. Použili jsme větrné motivy, jsou tam ptáci, orli, vše, co je spojené s dynamickým pohybem kola.

LT: Jsou tam grafické prvky větru a ptačího peří, protože to kolo bylo hodně lehké.

IP: Karbonové.

LT: Zároveň jsme použili barvy, které máme rádi, jsou to české barvy - bílá, modrá, červená. To kolo mělo tenkrát jít na velký cyklistický veletrh do Ameriky. Pak z toho byli lidi úplně nadšení a vznikla spousta článků. Objevilo se to i na předních designových serverech. Pro nás to byl ohromný úspěch, co se týče povědomí ve světě. Od té doby si nás asi lidi s cyklistikou spojují.

Jak dlouho vám práce na kole trvala?

LT: Asi týden. Dělali jsme to akrylem, který se pak zalakoval lakem na rámy. Takže se nanášela první vrstva, ta musela zaschnout a pak se přes to malovalo ještě červenou linkou. Bylo to hodně náročné, ale krásný výsledek. A pak jsme ještě k tomu kolu navrhovali dresy. Jako celek pak tenhle projekt vypadal opravdu monumentálně.

Vaše tvorba je poměrně různorodá, minulý rok jste například ilustrovali knihu cestovatele Ladislava Zibury, Pěšky mezi buddhisty a komunisty, kde je počet ilustrací poměrně rozsáhlý. Baví vás více takovéto spolupráce, anebo třeba výše zmíněný design kola od Festky?

IP: Já myslím, že nás zkrátka baví kreslit. Téma je víceméně druhotné. Všechno se dá zpracovat.

LT: V podstatě všechno je pro nás zajímavé. Pokud tedy nejde o propagandu nějakých ideologií, se kterými nesouhlasíme.

IP: S čím nejsme morálně ztotožnění, do toho nejdeme.

LT: Naše silnější stránka je asi v jednorázových projektech, jsme takoví dynamičtí ilustrátoři.

Ilustrovali jste i obálku polského magazínu o cyklistice. Dělali jste něco takového i pro český časopis?

LT: Pro český jsme ještě nedělali.

IP: Určitě by nás to lákalo. Ale já myslím, že u nás se cyklistika tolik neilustruje jako v Polsku. Zrovna ten časopis Szosa si zakládá na kvalitních fotografiích a zajímavých ilustracích.

LT: Umělecký časopis o cyklistice. Ten časopis byl nádherný, poslali nám dvě čísla a to bylo umělecké dílo. Kdyby něco takového vycházelo u nás, určitě by to cyklistiku pozvedlo. Něco takového bychom dělali moc rádi.

Máte nějakou vysněnou cyklistickou ilustraci, kterou byste rádi realizovali? Nebo naopak máte už nějakou svou oblíbenou cyklisticky laděnou ilustraci hotovou?

LT: Všechny, které jsou hotové, jsou oblíbené. Teď si dáme asi trochu odpočinek, dělali jsme hodně cyklistiky, musíme prozkoumat ještě další témata. Nám se pořád hromadí nápady, je toho spousta, co bychom ještě chtěli dělat. A z nějakých cyklovýletů vznikne určitě další inspirace. Já bych chtěl jet na Lago di Garda. Z toho by se mi líbilo udělat deníček s plenérovými kresbami.

IP: Já bych chtěla jet do jižní Francie. Já jsem spíš takový cyklista požitkář.

Máte nějaký skicák nápadů?

LT: Na několik životů, jednoznačně. Několik životů do budoucna, asi se ještě budeme muset znovu narodit. Máme tolik nápadů, že to teď nejde realizovat.

autor: Alena Vocelková | 10. 5. 2017 9:47

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama