reklama
 
 

Test: Canyon Spectral AL 7.0 EX – nebezpečně bezpečný pohodář

14. 6. 2017
V okolí šumavské Kvildy a Zadova jsme prověřili Canyon Spectral AL 7.0 EX, který se řadí do kategorie kol all-mountain. Po zhruba 300 km v terénu a pokoření asi 10 tisíc výškových metrů můžeme říci, že na tomto kole je opravdu zábava. Proč? Dozvíte se to v podrobném testu.
Doporučujeme

Nádhera, krása… Je to opravdu velmi příjemný pocit, vybalit si z krabice novotou vonící naleštěné kolo. Tím spíš, když vás hned při sestavování okouzlí svými detaily. Krásný a precizně zpracovaný rám… Ohromující dvanáctirychlostní kazeta s obrovským kolečkem čítajícím 50 zubů (ano, tolik má velký převodník u některých silničních kol)… Respekt vzbuzující 200mm kotouč přední brzdy… Teleskopická sedlovka s ovládáním ze řídítek… A ty široké pláště s opravdu drsným vzorkem… Vnitřní vedení lanka řazení… V příjemně hřejícím letním slunci obdivuji každou drobnost.

Tak ještě seřídit, udělat pár fotek a jde se testovat!

Komplexní stroj pro all-mountain, spojující univerzalitu, terénní schopnosti a ovladatelnost. Skvělý pro zábavu v terénu. To je popis základních vlastností kola slovy výrobce, který ve svých materiálech ještě doplňuje, že je určeno pro drsnější terén a občasné skoky do maximální výšky 60 cm. A také že díky vynikající efektivitě šlapání lze pokořit každý kopec i směrem nahoru.

No uvidíme…

Opravdu je možné, aby stroj se zdvihem vidlice 150 mm a zadní stavby 140 mm byl takto univerzální? Těžké tohle kolo není, celoodpruženka se zhruba 13 kg hmotnosti by opravdu do kopce mohla jet. Ale bude tedy tak dobrá i z kopce, když ji sám výrobce svým určením zařadil do kategorie 3, tedy stejné jako kola s pouze předním odpružením? S kapkou nedůvěry, ale zároveň s velkým očekáváním se pouštím do testování. A vybírám si trochu škodolibě na začátek rovnou výjezd lesní cestou po kořenech. Tak se ukaž!

Zklamání… Vždyť to nejede! A houpe se to se zavřeným pružením!

No tak nic, říkám si, s tou univerzálností to asi nebude zase tak horké. Nebo mám, jako jezdec zvyklý především na cross-country trasy, až příliš velké nároky? Zkusme to z kopce, mám blízko jeden oblíbený - kořeny, kameny, prostě zábava. Dám kolu příležitost se ukázat.

Co to? Dnes je ten sjezd nějak snadný?

Mnou sedlaný Canyon Spectral se na kořenech a kamenech dostává do svého živlu a žehlí každou nerovnost. Vůbec nemusím vybírat cestu, můžu klidně jet středem kámen nekámen, kořeny nepočítaje. Po pár dalších výjezdech a sjezdech, kdy se cestou nahoru snažím alespoň trochu přiblížit rychlosti, jakou jsem zvyklý zde vyjíždět, a dolů si říkám, že ani toto jsem nezvolil správně, že je to moc lehké, si utvářím závěr prvního dne: do kopce trochu trápení, z kopce pohodička, ale musím najít něco těžšího… Další dny testování probíhají v podobném duchu.

Až najednou - nečekaný zlom!

Teď snad ať kovaní bikeři chvíli ani nečtou. Unaven z několikadenní snahy o rychlé zdolávání kopců si ordinuji odpočinkovou odpolední vyjížďku se svým pětiletým synem. Pouštíme se na jeho oblíbenou, sice poměrně rovinatou, ale o to kořenitější, cestu lesem. Musím připustit, že žehlení nerovností, které již mám vyzkoušeno ze sjezdů, funguje exkluzivně i při této pomalé vyjížďce. Můžu celou dobu sedět v sedle - prostě pohoda, super zážitek. A jak tak cestou sleduji statečné kodrcání mého malého společníka na 20" dětském kole, napadá mě, že jsem na to šel asi celou dobu špatně… Tohle kolo není o překonávání rychlosti a vylepšování časů, o najíždění kilometrů, tohle musí být právě o téhle pohodě!

Jo!

Další (již opět samostatná) vyjížďka je skvělá. Úžasný pocit. Do kopce akceptuji tempo svého stroje, nesnažím se to hnát přes limit, z kopce mi to oplácí svou opět neskutečnou jistotou a skvělým vedením stopy. Zde se musím trochu zastavit - opravdu, široká řídítka, bezchybné pláště a odpružení a samozřejmě i stavba rámu samotného dávají mé jízdě neskutečné sebevědomí. Začínám chápat tvrzení výrobce o zábavě v terénu. A vlastně i o univerzálnosti. Jen ten drsnější terén stále nenacházím. Všechny sjezdy se zdají snadnější a vlastně ani ne tak moc prudké…

Nebezpečně bezpečný…?

Na vyjížďkách začínám mít pocit, že mě může zastavit snad jen zeď… I nějaký náhle v cestě vzrostlý strom či zbloudilého jelena bych jistojistě zvládl obkličkovat (obratnost a manévrovatelnost kola je příkladná). Až nenápadné připomenutí stále existujících fyzikálních zákonů mě vrací trochu do reality a začínám si uvědomovat, že pocit, jak je vše snadné, bezproblémové a bezpečné, je třeba brát s určitým odstupem. Je to trochu absurdní, že silné stránky tohoto kola, tedy výborné jízdní vlastnosti, jistota ovládání a perfektně fungující odpružení vlastně zároveň mohou být (samozřejmě vinou jezdcovy hlavy) jeho pomyslnou slabinou.

Přesto stále hledám další výzvy…

Kde už najít terén, který by vhodněji prověřil schopnosti mého dočasného svěřence? Šumavský Zadov, místo, které mám téměř za humny, by mohl být tím pravým. Místní technické tratě pro cross-country projíždím poměrně snadno. A i když je to opravdu výborná zábava a překvapivě dobře zdolávám i prudká krátká stoupání, přece jen, test je test, tak se pouštím k tratím pro enduro. Vybaven informací z webových stránek výrobce, že nesmím skákat z více jak 60cm skoků, se nejdříve rozjíždím v klopenkách, pak nějaká ta lávka, prudký sjezdík, průjezd těsně mezi zídkami… Super! Tak tohle je ono! Tady také konečně využívám teleskopickou sedlovku.

Jedno "ale" mi pořád zůstává…

Zvyk je zkrátka zvyk. I když vím, že tohle kolo prostě není raketa pro rychlé výjezdy do kopce, stejně neodolám vyzkoušet, co se ve výjezdech dá zvládnout. Sjíždím si po červené zadovské sjezdovce Kobyla. Skoro nuda, takhle po louce z kopce… No a teď se ukáže! U spodní stanice otáčím a hledím vstříc 900 metrů dlouhému, prudkému výjezdu. Navíc v trávě, kde by to nejelo ani po rovině. Že to není žádná sranda, vím už ze svých předchozích jízd - ale to bylo přece jen na jiném kole. Jedu… Fakt to není snadné… Pot odkapává a dech se krátí… Ale blíží se půlka a pořád jedu… V prudké střední pasáži musím trochu více pracovat s těžištěm, aby se mi nezvedala řídítka, ale jinak dobrý! Záběr plášťů je příkladný a v poslední třetině kopce jsem si už jistý, že to společně s Canyonem zvládneme. Jsme tam!

Takže to přece jen do kopce jde, a do jakého!

Ověřuji tak na vlastní kůži, že na tomhle kole lze opravdu vyjet každý kopec, byť to není úplně o překonávání rychlostních rekordů. S tímhle zjištěním se mi dostavuje výborný pocit, že jsem opravdu otestoval, co šlo, a že nyní, po absolvování zhruba 300 km v terénu a nastoupání (a samozřejmě i sjetí) asi 10 tisíc výškových metrů mohu kvalifikovaně říct, že na tomhle kole je fakt zábava. Je to kolo pro pohodáře, kteří si užívají jízdu v terénu a dokážou vychutnat skvělé jízdní vlastnosti.

Technické parametry? No, ano…

K testování patří samozřejmě i shrnutí technických parametrů, tak i když věřím, že podstatnější jsou pocity, rozhodně jsou na tomto kole věci, které stojí za bližší pozornost. Především řadící systém Sram Eagle 1×12 byl pro mě velmi příjemným překvapením. Díky obrovskému rozsahu kazety (10-50 zubů) téměř dokonale dorovnal rozsah převodů na systémech s více převodníky na klikách. Snad jen úplně těžký převod pro šlapání v rychlostech nad 40-45 km/h zde již nenajdete. Brzdy Sram Guide RS se také chovaly příkladně a velmi napomohly příjemnému dojmu z jízdy. Pružení, teleskopická sedlovka a výborné pláště již byly zmíněny. Každopádně detailní fotografie ve fotogalerii, spolu s některými dalšími postřehy, snad mohou být nápovědou při rozhodování či načerpání informací. A pokud se pro toto kolo rozhodnete, pak přeji příjemnou a pohodovou zábavu!

Technické údaje

Rám Canyon Spectral Al, materiál: hliník, zdvih zadní stavby 140 mm
Vidlice Rock Shox Pike RCT3, vzduchová, zdvih 150 mm, 15 mm pevná osa
Tlumič Rock Shox Monarch RT3, vzduchový
Hlav. složení Acros / Canyon
Brzdy Sram Guide RS, čtyřpístkové, přední kotouč 200 m, zadní 180 mm
Řazení Sram X01 Eagle, 1×12 převodů
Přehazovačka Sram X01 Eagle, 12 rychlostí
Kazeta Sram XG-1295 Eagle, 12ti kolečko 10-50 zubů
Kliky Sram X1 1400 Eagle, jednopřevodník 32 zubů
Řetěz Sram X01 Eagle
Střed. složení  Sram GXP Pressfit
Zapletená kola Mavic XA Elite, 27,5", ploché dráty, vnitřní šířka ráfku 25 mm
Pláště: Maxxis High Roller II 27,5×2,3" (přední), Maxxis Minion SS 27,5×2,3" (zadní)
Představec: Renthal Apex 35, délka 40 mm, úhel: +/- 6°
Řídítka: Renthal Fat Bar Lite, šířka 760 mm, anodizovaná
Gripy Ergon GE10 Slim, šroubovací
Sedlovka Rock Shox Reverb Stealth, teleskopická, zdvih 125 mm, ovládání ze řídítek
Sedlo SDG Circuit MTN, Cr-Mo vzpěry
Sedl. objímka Canyon Race Clamp
Pedály nejsou součástí
Hmotnost 12,7 kg (vel. M)
Cena 92 699 Kč

autor: Vojtěch Vocelka

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama