Pohled do zákulisí: Den závodníka na Tour de France? Spousta povinností, až večer chvilka volna

Lubor Tesař Lubor Tesař
11. 7. 2017 15:02
Jak prožívá závodník den na Tour de France? Co snídá a proč na vítěze etapy nečeká týmový autobus a jede do hotelu bez něj? Několikanásobný mistr republiky v cyklistice Lubor Tesař nabízí pohled do zákulisí etapového závodu. V dalších článcích popíše i úlohu masérů či sportovního ředitele.
Zákulisí Tour de France
Zákulisí Tour de France | Foto: Tomáš Vocelka

Ráno je u každého trochu jiné. Někdo nemůže dospat, proto jde na ranní kávičku a lehkou snídani s mechaniky a maséry. Ti musí vstávat brzo, aby stihli připravit vše potřebné pro závodní den. Naopak cyklisté, kteří si rádi pospí, většinou spojí snídani s obědem.

Většina týmů má na Tour i svého kuchaře, který chystá jídla pro závodníky a dohlíží na jejich přípravu. Na tak těžkém etapovém závodě, jako je Tour de France, je potřeba doplňovat energii od samého rána, proto se na snídani chystají většinou vajíčka v podobě různých omelet a na oběd těstoviny nebo rýže (nasladko i naslano).

Kuchař týmu Bora připravuje jídlo v kamionu, zařízeném jako kuchyně a jídelna.
Kuchař týmu Bora připravuje jídlo v kamionu, zařízeném jako kuchyně a jídelna. | Foto: Tomáš Vocelka

Pak už jezdce čeká rychlé balení věcí a cesta autobusem na start etapy. Někdy trvá i dvě hodiny a v jejím průběhu se vždy koná týmový mítink, kde se určuje taktika pro danou etapu a jednotlivé úkoly pro každého závodníka. Cyklisté také dostanou informace o klíčových a nebezpečných místech v etapě.

Po příjezdu ke startu je povinností každého závodníka se na pódiu před etapou podepsat (je to slavnostní forma prezence před startem). Cestou tam a zpět k autobusu jezdec samozřejmě zvládne i focení s fanoušky a autogramy. Pokud je horko, snaží se závodníci trávit co nejvíce času v klimatizovaném autobusu.

Po slavnostním startu jezdci vyrazí na ostrý start - je ještě chvilka času poklábosit s kamarády, kteří se za pár okamžiků stanou soupeři.

V průběhu etapy je důležité nezapomenout jíst a pít, aby nepřišla dehydratace nebo takzvaný "hlaďák". Ten je asi největším strašákem na etapových závodech. Je to pocit, kdy závodníkovi dojde během okamžiku energie a má problém se vůbec dostat do cíle. V takové situaci sportovec vyčerpává energetickou zálohu těla a nese si následky po několik dalších dní v závislosti na náročnosti nadcházejících etap.

Týmový autobus. Tady tráví cyklisté během etapového závodu hodně času.
Týmový autobus. Tady tráví cyklisté během etapového závodu hodně času. | Foto: Tomáš Vocelka

Po etapě je nutné se vyjet, to znamená uvolnit svalové napětí v nohách - a pak rychle do autobusu a na hotel. V autobusech mají závodníci k dispozici i vlastní sprchy, takže do hotelu už přijíždějí vymydlení. Pokud některý z jezdců dojede v etapě na prvních místech a účastní se vyhlášení vítězů, autobus na něj nečeká a odjíždí. S cyklistou zůstává jedno týmové auto, které ho pak do hotelu přiveze.

Po příjezdu na hotel přichází nezbytný relax v podobě masáží a následuje společná večeře. Týmy se snaží, aby na ní byli všichni pohromadě a udržovali tak týmového ducha. Po večeři je možnost strávit chvilku času u mechaniků nebo masérů a trochu se odreagovat od všudypřítomného stresu. Introvertnější typy volí odpočinek na pokoji, třeba sledováním nějakého filmu.

Spánek je další důležitou regenerační fází a mnohé týmy si s sebou vozí pro závodníky dokonce i speciální matrace pro zvýšení jeho kvality.

A pak přichází další den…

 

Právě se děje

před 45 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy