Komentář Štěpána Straky: chvála domestiků aneb Kwiatkowského paradox

Štěpán Straka
1. 8. 2017 17:05
Slovo domestik, z francouzského "domestique", dala světu cyklistika. Poprvé bylo použito jako urážka Maurice Brocca, známého jako "Coco". Účastník hned šesti ročníků Tour de France mezi roky 1907 a 1914 sice nikdy závod nedokončil, ale svoje místo v pelotonu si našel jako pomocník Françoise Fabera, tehdejší cyklistické hvězdy.
Polák Michal Kwiatkowski (vlevo) patří sám mezi esa světové profesionální cyklistiky, na Tour de France však ukázal, co dokáže jako pomocník Chrise Frooma.
Polák Michal Kwiatkowski (vlevo) patří sám mezi esa světové profesionální cyklistiky, na Tour de France však ukázal, co dokáže jako pomocník Chrise Frooma. | Foto: ČTK

V roce 1911 měl Coco opět problémy v etapě do Chamonix. V horách ztratil spoustu času a neměl už šanci závod dokončit se solidním výsledkem. Druhý den se s podobnými problémy potýkal právě Faber, dokonce hrozilo, že se do cíle nedostane v časovém limitu.

Štěpán Straka
Autor fotografie: Štěpán Straka

Štěpán Straka

  • Sportovní komentátor (Eurosport TV)
  • Specializuje se na cyklistiku, běh na lyžích, veslování a atletiku.
  • Pravidelně přispívá do českých cyklistických časopisů.
  • Trojnásobný mistr republiky ve veslování.

Brocco se mu nabídl jako pomocník a dovezl ho v háku až do cíle. Tehdejší ředitel závodu Desgrange neměl páku na diskvalifikaci Brocca. Bál se zásahu Unie francouzských velocipedistů, a tak na Broccovu adresu jen naštvaně utrousil do novin památnou větu: "Není víc než domestik."

Dnes, o sto let později, je "domestik" ušlechtilá funkce, kterou na Tour de France dovedl k naprosté dokonalosti Michał Kwiatkowski. Polský mistr světa z roku 2014, letošní vítěz klasiky Milán - San Remo a závodník týmu Sky má velký podíl na vítězství Chrise Frooma.

Jeho stoprocentní spolehlivost v kopcích, rovinách, na větru, ale i zručnost při výměně Froomova zadního kola v etapě do Le Puy-en-Velay by skoro zasloužily vytvoření nové klasifikace pro nejužitečnějšího pomocníka, týmového hráče, sluhu, prostě domestika.

O jejím vítězi by letos nebylo pochyb! Tato Tour de France možná fanoušky trochu zklamala svou nezáživností. Nabídla zvláštní cyklistický paradox velmi vyrovnaného a zároveň nepříliš atraktivního souboje o celkové pořadí.

Na druhou stranu závod poskytl jedinečný pohled do taktiky, organizace a strategie jednotlivých týmů. Každý den se do průběhu etap promítaly jejich ambice a cíle v různých klasifikacích. Slavila tedy cyklistika jako týmový sport, kde vítězí jednotlivci. Není i tohle paradox? Řekl bych Kwiatkowského paradox.

 

Právě se děje

Další zprávy