Dobré elektrokolo můžete udělat i ze starého favorita. Stačí k tomu přestavbová sada

Foto: Tomáš Vocelka
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
14. 10. 2017 14:06
Je mnoho lidí, kteří si nad svým oblíbeným bicyklem postesknou - škoda, že se nedělají taková elektrokola. Řešení je jednodušší, než by si mohli myslet. "V podstatě každé kolo lze poměrně jednoduše přestavět na elektrické," vysvětluje Petr Vonka z firmy EVbike, která na trh dodává přestavbové sady.

Pro přestavby běžných kol na elektrická jsou k dostání sady s motory, které se zapletou do kol, i s takzvaným středovým pohonem (montuje se místo dosavadních klik s převodníky).

"Přestavba je výhodná v tom, že kolo je pořád neporušené a vždy se dá zase vrátit do původní podoby. Odmontujete motor a je z něj zase normální bicykl," říká Petr Vonka. 

Přestavbovou sadu je možné nakonfigurovat podle potřeby - vybrat si lze jak výkon motoru, tak i kapacitu baterie. "Pro přestavby platí trochu jiné předpisy než pro hotová elektrokola. Pokud je to přestavba, je možnost výkonu motoru až do 1000 W, zatímco u elektrokol je to omezeno na 250 W. Rychlost, při které ještě smí elektromotor pomáhat, je samozřejmě omezená u obou kategorií na 25 km/h," říká Vonka, jehož společnost EVbike je největší dodavatel přídavných elektrosad v Česku.

Když se například přestavuje kolo na tzv. středový pohon, jsou na výběr sady jak pro klasickou šířku osy (68-72mm), tak i pro 100 mm, což je rozměr typický třeba pro fatbiky.

Z kola se sundají kliky s převodníky, vymontuje se středová osa a místo ní se nasadí elektromotor s novými klikami a převodníkem (ty jsou součástí přestavbové sady). Pak se namontuje displej, baterie a natáhne kabeláž.  

Kromě středových existují i pohony, které se vplétají místo náboje kola. Ty se dají použít třeba i pro přestavby koloběžek.

"Hodně zákazníků jsou tělesně postižení, lze vymyslet řešení přestavby pro lehokola, na tandemy, v podstatě na všechno," vysvětluje Petr Vonka. 

Středový pohon má výhodu kvůli těžišti, víc se hodí pro horská kola do terénu. Přímý pohon zapletený do kol je levnější a dobře se hodí třeba pro městská kola.

Přestavba včetně baterie zvedne váhu kola o šest až sedm kilogramů (polovinu z toho představuje motor a polovinu baterie). Ceny sad začínají na 14 tisících korunách za nejlevnější pohon vpletený do kola a na 22 tisících korunách u středových pohonů.

Zajímavostí je, že lze volit baterie buď do rámu kola, nebo takzvané brašnové. Ty lze umístit do brašny na kole, ale klidně třeba i do batohu na zádech. 

Dojezd je podobný jako u současných elektrokol. Dokážou ujet na jedno nabití 50 až 140 kilometrů podle toho, jak moc necháte motor pomáhat a jakou kapacitu má baterie. Montáž lze svěřit servisu, ale dá se zvládnout i svépomocí.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Provozovatel Zásilkovny koupil komunitní službu Zavezu

Skupina Packeta, která vlastní logisticko-technologickou firmu Zásilkovna a další společnosti zajišťující služby výdejních míst a logistiky, získala 100procentní podíl v komunitní kurýrní službě Zavezu.cz. Cenu firma nesdělila.

Služba Zavezu.cz funguje od roku 2016 a loni měla tržby 346 milionů korun. Propojuje lidi, kteří někam jedou, s těmi, kteří potřebují něco převézt. Využívají ji desítky tisíc lidí. "Zavezu je etablovaná a úspěšná služba, která má obrovský potenciál. Mezi našimi byznysy existuje řada synergií, které nám pomohou k dalšímu růstu. Jsem moc ráda, že v týmu zůstává zakladatel Zavezu David Pertl, se kterým budeme projekt dále rozvíjet," uvedla spolumajitelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hrad prohrál část sporu o majetkové přiznání Mynáře. Musí říct, zda ho kancléř odevzdal

Organizace Právo ve veřejném zájmu částečně uspěla ve sporu s prezidentskou kanceláří, po které se 4,5 roku domáhala informací o majetkovém přiznání kancléře Vratislava Mynáře. Soud pravomocně rozhodl o tom, že kanceláří musí organizaci poskytnout potvrzení o tom, kdy Mynář oznámení za rok 2013 odevzdal. Kancelář to odmítala s tím, že kancléř předal přiznání řediteli kanceláře jako soukromé osobě, nikoliv jako úředníkovi.

Organizace Právo ve veřejném zájmu podala správní žalobu poté, co od prezidentské kanceláře nezískala požadované údaje na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Domáhala se samotného majetkového přiznání a také sdělení, zda a kdy ho Mynář podal. Tuto informaci prezidentská kancelář podle soudu spolku poskytnout měla. Soudy však dříve daly zapravdu Hradu v tom, že prezidentská kancelář neměla povinnost přiznání zveřejňovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy