Momentálně je cítit velká nedůvěra profesionálního pelotonu v koutouče. Co profík, to jiný názor a jiný pohled na celou problematiku. Své si před jednorázovkou Strade Bianche, kde by kvůli častým změnám povrchu a počasí použití disků dávalo smysl, přisadil i Peter Sagan: "Nepovezu kotouče, ať je mají buď všichni, nebo nikdo", řekl novinářům před startem v San Gimignanu.

Obavy souvisí především s bezpečností závodníků. Při hromadném pádu se z disku může stát žhavá čepel, jak to na vlastní kůži pocítili borci zapletení do hromadného pádu na loňském Paříž - Roubaix. Po zbytek roku už pak nikdo kotouče při závodech vozit nemohl.

"Bezpečnost? O tu už se v cyklistice nikdo nezajímá," odpověděl Sagan s ironickým úšklebkem na další pokus redaktora zjistit důvod jeho averze vůči diskům.

Proč tedy UCI jakožto organizace zastřešující profesionální cyklistiku disky v závodech nadobro neodsoudí jako nebezpečné a nezakáže jejich používání? Odpověď není složitá - kvůli tlaku výrobců a sponzorů, kteří potřebují svět silniční cyklistiky oživit a sportovní jezdce, amatéry a rekreanty motivovat ke koupi nového materiálu.

Tak sportovní průmysl odjakživa funguje. "Hele, tuhle omotávku, sedlo, přilbu veze Sagan, chci to taky!" A tak i v této sezoně probíhá testování diskových brzd v profesionálním pelotonu.

Další argument proti kotoučům přidal Brit Owain Doull, jezdec týmu Sky, který po hromadném pádu na závodu Okolo Abú Dhabí poslal na sociální sítě fotky rozřezaného svršku tretry, kterou mu prý prořízl disk slavného spurtéra stáje Quickstep-Floors Marcela Kittela. Pak se ovšem rozvířila debata, zda mu tretru skutečně prořízl disk, nebo ji prosekl kontakt s bariérou u silnice.

Celá věc může dokonce dospět až k soudu. Legální cestou se hodlá bránit asociace profesionálních týmů (AIGCP), pokud bude UCI nadále dovolovat diskové brzdy v závodech.

Jenže ani samotní profesionálové nejsou jednotní. Tom Boonen, jedna z největších postav jarních klasik a cyklistiky poslední dekády, tvrdí, že v pohodě zastaví disk rukou při 60 km/h.

Naopak Adam Hansen, populární Australan žijící v České Republice a zástupce jezdců v asociaci profesionálů CPA, vidí za Boonenovými slovy opět jen zájem sponzorů: "Letos končí, co bude za rok, je mu jedno, ještě loni byl proti kotoučovkám."

O osudu rozpolceného pelotonu se rozhodne možná už velmi brzy. Právě jarní závody jsou totiž místem, kde používání diskových brzd dává smysl, a to kvůli častým změnám počasí a technické náročnosti tratí. 

V čem jsou vlastně výhody a nevýhody kotoučů?

A mají kotouče na silnici vůbec nějaký smysl? Kde jsou jejich pozitiva a proč měnit systém ráfkových brzd, který s modifikacemi funguje spolehlivě od dvacátých let minulého století?

Začít můžeme v jiných odvětvích cyklistiky. Na horském kole, kde jsou kotouče standardem, jezdec potřebuje rychle reagovat na změny terénu i povrchu trati, v krkolomných sjezdech citlivě a bez větší námahy dávkovat sílu do brzdových pák a očekává rychlý nástup brzdného účinku. To samé se dá říct o cyklokrosu, kde kotouče procházejí těžkým testem funkčnosti na vodě, v bahně i sněhu.

Diskové brzdy jsou na moderních silničních kolech vidět už velmi často, tento snímek je z veletrhu Eurobike. | Foto: Eurobike

Dohromady lze diskové brzdy pochválit především za vyšší efektivitu, za čímž stojí hlavně použití hydrauliky, spolehlivě a efektivitě brzdit jde za každého počasí a doslova jedním prstem.

"Naši klienti volí diskové brzdy hlavně kvůli šikovné variantě snadné přestavby klasické silničky na de facto univerzální kolo do každého terénu," říká Martin Vítek, majitel pražského LBS Sportu, který se specializuje na prodej prestižních značek Argon18 a BMC. Naznačuje tak další vlastnosti kol na kotoučích.

Myšlenka na jedno kolo použitelné na silnici, šotolině i lesních cestách zní skutečně lákavě. "Diskové brzdy umožňují použití širších vidlic, a tím pádem i širších galusek nebo plášťů se vzorkem, které pohodlně zvládnou i těžší terén," říká Vítek. V praxi to znamená ideálně vlastnit dva páry zapletených kol a podle použití jednoduše měnit ta silniční za krosová. Vzniká tak nová kategorie hybridních "gravel" nebo "x-road" kol a alternativa s lákavou chutí něčeho nového a netradičního.

Diskové brzdy umožňují použít dvě sady kol - ty s úzkými plášti na silnici a ty s širokými do terénu (viz snímek). | Foto: Tomáš Vocelka

V tomto světle už diskové brzdy vypadají úplně jinak a zejména nadšeným "hobíkům" začínají dávat smysl. Dokonce už ani v zemi největších cyklistických fintilů a voňavků - v Itálii, s tamními tradičními výrobci, jako je Colnago, se této variantě nebrání a disky neschází v portfoliu žádného výrobce rámů.