„Uhlí ani cola nepomůžou.“ Cyril Děckař popisuje největší letní obtíže dětí a chyby rodičů

Zvracení, průjmy ze špatně umytého ovoce nebo úžeh. Letní repertoár dětských nemocí je neúprosný. Dětský lékař Cyril Matějka, kterého nejspíš znáte spíš jako Cyrila Děckaře, v rozhovoru boří největší mýty českých rodičů. Proč by z lékárničky vyhodil černé uhlí a kdy kvůli klíštěti hrozí ochrnutí obličeje?

Léto s dětmi má svůj vlastní repertoár nemocí – a málokdo ho zná tak dobře jako pediatr Cyril Matějka, známější jako Cyril Děckař.

„Zvracení, průjmy, sedmá nemoc, bodnutí hmyzem a klíšťata. A pak samozřejmě úrazy, ale ty řeší hlavně kolegové na chirurgii, a zapomenutá dýchadla u astmatiků,“ vypočítává, s čím se v ordinaci v létě potkává nejčastěji. A rovnou upozorňuje, že výčet by od dětského praktika zněl možná trochu jinak.

Nemocniční pediatr totiž vidí dítě v akutní chvíli a musí sáhnout po řešení, které rychle zabere, zatímco praktik dítě zná dlouhodobě a stará se i o prevenci. „Úměrně tomu bývají jiné i naše rady. Někdo mi vyčte, že jsem práškař a že na všechno doporučuju léky na předpis, z principu své práce ale mám právě tohle vyzkoušené, že funguje,“ vysvětluje občasné jiné úhly pohledu na stejnou situaci.

Zvracení je příznak, ne nemoc

Zásadní letní klasika je zvracení a u dětí má typický začátek. „Malé děti neřeknou, že je bolí hlava, rovnou začnou zvracet,“ konstatuje Cyril Matějka. Nejčastěji za ním stojí úžeh nebo úpal ze sluníčka, „tláskání“ dobrot přes sebe a střevní infekce, velmi často z táborů. Dobrá zpráva: většinou to rodiče zvládnou doma.

„Dítě vyzvrátí obsah žaludku, večer to zaspí a ráno je většinou ok,“ popisuje typický průběh. Po epizodě zvracení obvykle stačí nechat krátkou pauzu a pak po troškách podat sladké pití. „Na druhu čaje nezáleží, hlavně ať je to sladké a studené,“ vyvrací některé babské rady. „Dřív se dávala cola a chápu to, ale dnes už je to trochu přežitek. Cola obsahuje kyselinu fosforečnou a to je svinstvo, když to řeknu jasně,“ říká nekompromisně.

Eso v rukávu

Na pohotovosti lékaři sahají po léku, který zvracení přímo zastaví: Novetron, tedy účinné látce ondansetron. „Původně se používal u chemoterapie, dnes se běžně používá i u dětí s rotaviry nebo salmonelou. Pokud by moje dítě na zvracecí epizody trpělo, určitě bych ho chtěl mít v lékárničce. Ale je samozřejmě na předpis a je třeba dodržovat pravidla,“ říká Matějka.

Jeden trik rodiče často neznají: zvracení bývá doprovázené i mírně zvýšenou teplotou, a tu je dobré srazit, i když ještě není vysoká. Dítě, které nejí a nepije a k tomu se potí kvůli horečce, se totiž dehydratuje spíš pocením než samotným zvracením. Podání léku na horečku proto v tu chvíli považuje rozhodně za smysluplné.

Průjem je postrach každého doktora

„Na průjem nic nemáme,“ říká Matějka bez příkras. Smecta, uhlí atd. ho spolehlivě neutnou, dostat to do malých dětí je skoro nadlidský výkon a do žíly není nic. Jedinou obranou jsou tekutiny, v těžších případech infuze s minerály v nemocnici – proto průjem mnohdy končí hospitalizací. I proto Matějka doporučuje očkování proti rotavirům, které se podává jen na vypití, bez injekce. Háček je v tom, že se dává jen nejmenším dětem.

Z lékaře influencerem – Cyril Děckař se snaží šířit osvětu (nejen) mezi rodiče.

Na svojí alma mater, 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, je Cyril Matějka dodnes jako doma.

Kdo je Cyril Děckař? Doktor, kterej vám to řekne na rovinu.

Cyril „Děckař“ Matějka je hrdým absolventem 2. lékařské fakulty.

Zobrazit
7 fotografií

Jak poznat, že je čas jet na pohotovost? „Nejde ani tak o zvracení nebo průjem, ale o to, jestli kvůli nim hrozí dehydratace,“ vysvětluje Matějka. „Sanitka na to není téměř nikdy – ta je na křeče, bezvědomí, dušnost, když mám strach o život,“ dodává. Na dětskou pohotovost ovšem ano, pokud je dítě bezvládné, odevzdané a nezajímá se o nic kolem sebe, případně pokud příznaky trvají dlouho.

Nejjednodušší domácí ukazatel je obyčejné čůrání. „Když čůráte světle, vypadá to příznivě. Když dítě čtyřiadvacet hodin nečůralo, tak to bude průšvih,“ říká Matějka. Když dítě čůrá aspoň třikrát denně a moč je světlá, můžete být v klidu. Když má kojenec půl dne suchou plenu nebo se větší dítě ráno probudí a nečůrá, je něco špatně. A kojenec je vždycky rizikovější než puberťák.

Ani krev ve stolici nemusí být důvod k panice, protože nejčastější příčinou je střevní infekce. „Představte si to, jako když strhnete strup a pod ním to začne trošku krvácet, to se děje i ve střevech,“ popisuje lékař. „Teprve když se objeví opakovaně, je namístě jít k lékaři,“ doplňuje.

Letní lékárnička pro děti

Pravidlo Cyrila Matějky: patří do ní to, co byste museli řešit hned. „Rodič musí mít léky, které potřebuje použít během dvou hodin – tedy když vyskočí horečka, laryngitida, anafylaxe, alergie,“ vysvětluje.

léky na horečku – Paralen, Nurofen, forma podle věku
pinzeta na klíšťata a dezinfekce
odsávačka na nos – dokud dítě neumí smrkat
Nasivin – kapky do nosu na ucpaný nos i bolavé ucho. Kapky do ucha typu Otobacid nechte doma. „Plavecké ucho“ není akutní, do druhého dne pomůže Nurofen od bolesti a Nasivin od oteklé sliznice.

krční antiseptika – klasické pastilky
kortikoid jako SOS lék na laryngitidu – hlavně pro rodiny, které ji už zažily, protože se ráda vrací, pouze na předpis
antihistaminikum na alergickou reakci – bez receptu Fenistil, na recept pak účinnější např. Xyzal, Aerius či starší, ale spolehlivý Dithiaden

Bodnutí hmyzem: i velký otok je normální

Nejdůležitější je rozlišit dvě situace. Otok v místě bodnutí – byť velký jako rajče – sám o sobě nebezpečný není. „Nezapomínat, že se může druhý a třetí den zvětšit, je to přirozená opožděná reakce,“ varuje Matějka. Provázet je mohou i horečky. Pomáhají antihistaminika. Jiná situace je samozřejmě u bodnutí např. do krku nebo jinde kolem dýchacích cest.

Co je ale skutečně vážné, je jakákoliv celková reakce. „Vadí dušnost, porucha polykání a pískoty,“ vyjmenovává Matějka. „Když vás to bodne do nohy a začne se špatně dýchat, začnete slinit nebo se objeví vyrážka po celém těle, tak to je příznak anafylaxe a volejte sanitku,“ doporučuje.

Klíště? Rychle ven

Tady je Matějka stručný a jasný a podrobně se tomu věnuje nejen ve svých videích, ale i v knize: klíště je třeba co nejrychleji vytáhnout, bez kroucení, bez dušení mýdlem. Víc než klíšťová encefalitida, proti které lze očkovat, ho trápí borelióza, na kterou očkování není – a v nejhorším případě může způsobit i obrnu lícního nervu. Ránu po vytažení stačí vydezinfikovat.

Zdroj: autorský rozhovor, cyrildeckar.cz