Reklama
Reklama

Co se to děje na obloze? Tajemný světelný kužel mohou Češi spatřit už jen pár dní

Kdo si v následujících dnech přivstane, může na ranní obloze spatřit vzácný světelný úkaz. Nad východním obzorem se totiž za příznivých podmínek objeví slabý mléčný kužel světla - takzvané zvířetníkové světlo. Šance ho zahlédnout bude až do 23. září, nahrává mu blížící se podzimní rovnodennost i tmavá ranní obloha.

Kdo si v následujících dnech přivstane, může na ranní obloze spatřit vzácný světelný úkaz.
Kdo si v následujících dnech přivstane, může na ranní obloze spatřit vzácný světelný úkaz.Foto: ESO
Reklama

Na první pohled ho můžete snadno přehlédnout. Při dobré viditelnosti se ale nad východním obzorem může objevit široký, mléčně zbarvený kužel, který se táhne vzhůru. „Stačí pohled očima, dalekohled k pozorování zvířetníkového světla nepotřebujete,“ říká tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan. 

Právě v polovině září přitom nastává období, kdy máme v Česku jednu z nejlepších příležitostí tento nenápadný úkaz spatřit.

Na pozorování si ale budete muset přivstat. Nejlepší čas přichází zhruba hodinu před východem Slunce. „Ideální čas je mezi 5:15 až 5:45 našeho času, tedy středoevropského letního,“ upřesňuje Suchan.

Tentokrát navíc hraje pozorovatelům do karet i Měsíc. Ten je po nedávném novu, takže na ranní obloze nebude rušit svým světlem. „Ale je potřeba si ráno přivstat!“ upozorňuje Suchan.

Reklama
Reklama

Vyrazte co nejdál od světel

Mnohem důležitější než jakékoli vybavení je místo, odkud budete pozorovat. Ve městě nebo v blízkosti osvětlených obcí se slabý úkaz snadno ztratí v okolním světle. Ideální je proto vyrazit někam, kde je co největší tma a zároveň nic nebrání výhledu směrem k východu.

Pozor také na zdánlivé maličkosti - stromy, budovy nebo kopce mohou zakrýt část obzoru, kde se světlo objeví. „Úplně nejdůležitější je tma. Tedy najít si místo s co nejmenším světelným znečištěním. Z města zvířetníkové světlo neuvidíme,“ zdůrazňuje Suchan.

Pomůže také jasná obloha a průzračný vzduch. Na místo je dobré dorazit alespoň čtvrt hodiny předem, aby si oči stihly zvyknout na tmu. Během té doby je přitom lepší nepoužívat žádné světlo, včetně displeje telefonu.

Za všechno může prach mezi planetami

Zvířetníkové světlo je ve skutečnosti světlo Slunce rozptýlené na prachových částicích mezi planetami. Sluneční soustava totiž není dokonale prázdná. „V prostoru mezi planetami se nachází obrovské množství velmi drobných prachových částic. Sluneční světlo se na těchto částečkách rozptyluje a odráží se směrem k Zemi,“ vysvětluje Suchan.

Reklama
Reklama

Zvířetníkové světlo tedy není žádný krátkodobý astronomický úkaz, který by se objevil pouze v září. Existuje po celý rok. Jen jeho poloha vůči obzoru se během roku mění, a tím se mění i šance, že ho ze Země zahlédneme. Klíčem je postavení ekliptiky, tedy pomyslné roviny, v níž se Země pohybuje kolem Slunce. 

„V září nastává v našich zeměpisných šířkách výhodná geometrie. Před svítáním a po západu Slunce je totiž ekliptika vůči východnímu obzoru velmi strmá. Prachový kužel se tak ‚postaví‘ vysoko nad obzor, místo aby ležel vodorovně,“ objasňuje Pavel Suchan.

VIDEO: Astronauti na ISS natočili polární záři nad Zemí.

Astronauti na ISS natočili polární záři nad Zemí. | Video: NASA

Zdroj: autorský text


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama