Různé krevní skupiny nejsou náhodným jevem. Jejich variabilita vznikla jako evoluční odpověď na měnící se podmínky prostředí, infekční nemoci a migrační vzorce lidstva.

Nejstarší krevní skupina: 0 jako základ přežití

Podle genetických studií je nejstarší krevní skupinou 0, která se objevila už před 4 až 5 miliony let u našich pradávných předků. Proč se právě tato skupina udržela po tak dlouhou dobu? Pravděpodobně proto, že poskytovala výhodu v odolnosti vůči určitým infekcím, například malárii.

Vznik krevní skupiny A: Přechod k zemědělství

S příchodem zemědělství a usedlého způsobu života (před 3 až 4 miliony let) se v některých populacích začala více prosazovat krevní skupina A. Ta mohla souviset s lepší imunitní reakcí na infekční choroby, které se šířily v hustě osídlených komunitách.

Vznik krevní skupiny B: Adaptace v Asii

Krevní skupina B se poprvé objevila přibližně před 3,5 milionu let a je nejčastější v Asii. Některé teorie naznačují, že její vývoj mohl souviset s konzumací mléčných výrobků u pasteveckých kultur a specifickou bakteriální mikroflórou střev.

Nejmladší krevní skupina AB: Setkání kultur

Krevní skupina AB je evolučně nejmladší - vznikla pravděpodobně před méně než tisíci lety jako důsledek míšení populací s krevními skupinami A a B. Je poměrně vzácná, ale zajímavé je, že její nositelé mají kombinované výhody i nevýhody obou skupin.

Proč mají různé krevní skupiny v populaci jiné zastoupení?

Rozložení krevních skupin ve světě není rovnoměrné - každý region má své typické procentuální zastoupení.

• Krevní skupina 0 je nejčastější v Latinské Americe a v Africe.
• Krevní skupina A dominuje v Evropě, ale častá je také v Austrálii. Krevní skupina B je nejvíce zastoupena v Asii a mezi původními obyvateli Indie.
• Krevní skupina AB je nejvzácnější a vyskytuje se hlavně ve východní Asii a u smíšených populací.

Tyto rozdíly vznikly jako odpověď na historické migrace a přizpůsobení se regionálním chorobám. Například v oblastech s vyšším výskytem moru a cholery se častěji vyskytovaly krevní skupiny A a B, které poskytovaly určitou imunitní výhodu.

Jste jako šimpanz nebo gorila?

Lidé nejsou jediným druhem s krevními skupinami - systém AB0 existuje i u některých druhů primátů.

• Šimpanzi mají krevní skupiny A a 0, ale ne B ani AB.
• Gorily mají pouze krevní skupinu B.
• Orangutani mají A, B i AB, podobně jako lidé.

Zajímavé je, že krevní skupina 0 se vyskytuje pouze u lidí a šimpanzů, což také potvrzuje, že je evolučně velmi stará. Naopak krevní skupina AB byla nalezena jen u lidí a orangutanů, což potvrzuje její novější vznik.

Tyto rozdíly ukazují, že se krevní skupiny vyvíjely nezávisle v různých liniích primátů, pravděpodobně jako obrana proti specifickým infekcím, které ovlivňovaly jednotlivé druhy.

Mýty a spekulace: Krevní skupiny, inteligence a osobnost

Krevní skupiny jsou někdy spojovány s různými vlastnostmi, ale většina těchto teorií nemá vědecký základ.

Krevní skupiny a inteligence?

Neexistuje žádný důkaz, že by krevní skupina ovlivňovala inteligenci. Některé starší studie se pokoušely najít souvislost, ale jejich výsledky nebyly opakovatelné. Inteligence je mnohem více ovlivněna genetikou, výchovou a prostředím než krevní skupinou.

Délka života a krevní skupiny

Některé studie naznačují, že lidé s krevní skupinou 0 mají nižší riziko kardiovaskulárních chorob a mohou se dožívat vyššího věku. Naopak krevní skupiny A, B a AB mají vyšší riziko krevních sraženin a některých typů rakoviny.

Japonská teorie o osobnosti podle krevní skupiny

V Japonsku je velmi populární teorie, že krevní skupina ovlivňuje osobnost, podobně jako znamení zvěrokruhu. Podle této teorie:

• A jsou perfekcionisté a spolehliví.
• B jsou kreativní a nezávislí.
• 0 jsou společenští a vůdčí.
• AB jsou racionální a tajemní.

Tato teorie je čistě kulturní konstrukce a nebyla nikdy vědecky potvrzena. Přesto je v Japonsku natolik populární, že se krevní skupina uvádí v životopisech, seznamkách a dokonce se podle ní vybírají sportovní týmy!

Krevní skupiny nejsou jen biologickou zajímavostí. Jsou živým důkazem evolučního přizpůsobení. Ačkoli se v populaci rozložily odlišně, všechny mají svůj význam v historii přežití.