Existuje hranice, kterou lidský život pravděpodobně nepřekročí, i kdyby medicína jednou dokázala odstranit všechny známé projevy stárnutí? Nová studie nabízí odpověď. Vědci poprvé spočítali, jak velkou roli v délce života hrají náhodné změny v DNA, které se v našich buňkách během života hromadí. Výsledky naznačují, že právě ony mohou představovat jeden z posledních limitů lidské dlouhověkosti.
Za tím, proč lidské tělo stárne, nestojí jediný mechanismus, ale celá řada vzájemně propojených biologických procesů. Vědci už desítky let zkoumají například vliv poškozených mitochondrií, zkracování telomer nebo změn v regulaci genů. Nová studie publikovaná v odborném časopise npj Aging se zaměřila na další důležitý mechanismus: takzvané somatické mutace.
Jde o náhodné změny DNA, které během života vznikají v buňkách lidského těla. Na rozdíl od dědičných mutací se nepřenášejí na potomky, ale postupně se hromadí v tkáních. Mohou narušovat funkci buněk a přispívat ke vzniku nemocí souvisejících se stárnutím.
Výzkumníci z ruského Skolkovského institutu vědy a technologií (Skoltech) společně s kolegy z výzkumného institutu AIRI se vůbec poprvé pokusili vyčíslit, jak výrazně tento proces omezuje maximální délku lidského života.
Vytvořili vícestupňový matematický model, který jim umožnil jednotlivé mechanismy stárnutí postupně „vypínat“. Simulovali tak hypotetickou situaci, v níž by se jednou podařilo odstranit všechny známé a potenciálně léčitelné projevy stárnutí a ponechat pouze somatické mutace. Ukázalo se, že právě změny v DNA by samy o sobě představovaly jeden z hlavních limitů lidské dlouhověkosti.
Život dlouhý 156 let?
„Klíčovým zjištěním studie jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými typy tkání,“ říká jeden z autorů studie Jevgenij Jefimov ze Skoltech Biomed Technologies Center a institutu AIRI.
Podle modelu představují největší slabinu neurony a buňky srdečního svalu. Na rozdíl od většiny ostatních buněk se téměř nedělí, organismus je proto nedokáže průběžně nahrazovat a mutace se v nich mohou hromadit po celý život.
Naopak tkáně s vysokou regenerační schopností vyšly z modelu výrazně lépe. Typickým příkladem jsou játra, jejichž buňky se neustále obnovují. Díky tomu se poškozené buňky průběžně nahrazují novými a negativní dopady mutací se výrazně zmírňují.
„Takové tkáně mohou díky neustálé obnově buněk udržet svou funkci po tisíce let. Průběžná obměna buněk totiž účinně eliminuje negativní dopady nahromaděných mutací,“ uvedl Jefimov.
Co je v silách člověka
Po propojení modelů čtyř klíčových orgánových systémů odhadli vědci medián maximální délky lidského života na 156 let, s pravděpodobným rozmezím 146 až 194 let. Výpočty zároveň ukázaly, že za určitých hypotetických podmínek by teoretická horní hranice lidského života mohla sahat k 210 až 557 letům. Pro srovnání: nejdéle ověřeně žijící člověk na světě se dožil 122 let a 164 dní.
Autoři zároveň zdůrazňují, že somatické mutace rozhodně nejsou jediným mechanismem, který stárnutí ovlivňuje. „Naše studie ukazuje, že somatické mutace ke stárnutí významně přispívají, samy o sobě ale nedokážou vysvětlit úmrtnost, kterou pozorujeme u lidí,“ uvedl spoluautor studie Dmitrij Krjukov.
Podle něj hrají podobně významnou roli i další známé mechanismy, například poruchy mitochondrií, zhoršující se schopnost buněk udržovat správnou strukturu bílkovin nebo epigenetické změny ovlivňující aktivitu genů.
Právě možnost jednotlivé procesy poprvé kvantitativně porovnat považují autoři za největší přínos studie. „Už nemusíme pouze říkat, že mutace jsou škodlivé. Dokážeme spočítat, o kolik konkrétně zkracují život, a porovnat jejich význam s ostatními mechanismy stárnutí,“ říká vedoucí autorka studie Jekatěrina Chramejevová.
V budoucnu chtějí vědci do modelu zahrnout i další známé znaky stárnutí, například zkracování telomer, poruchy mitochondrií nebo epigenetické změny. Pokud se to podaří, mohli by vůbec poprvé přesněji určit, které biologické procesy lidský život zkracují nejvíce a na které z nich má smysl zaměřit vývoj budoucích léčebných postupů.
VIDEO: Přírodní metody oddálí stáří jen na chvíli, plastiku to nenahradí, říká Měšťák
Zdroj: npj Aging, MedicalXpress, Times of India, Healthline
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ve věku 80 let dnes zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Band Richard Tesařík
Ve věku 80 let dnes zemřel zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom dnes informoval jeho syn Štěpán Tesařík. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později. Syn Richarda Tesaříka ČTK řekl, že jeho otec zemřel po nemoci.
"Děsivé." Expremiér Fiala komentuje výsledky německých voleb. To Okamura s Turkem jásají
Nestává se často, aby čeští politici komentovali kriticky výsledky voleb v zahraničí. A už vůbec ne tak moc kriticky a otevřeně jako to udělal v neděli večer český expremiér Petr Fiala v případě německých voleb. Nebyl přitom sám. Nelichotivě se o rozhodnutí voličů v Německu vyjádřil i předseda STAN Vít Rakušan. To šéf SPD Tomio Okamura a poslanec Motoristů Filip Turek reagovali zcela jinak.
Drama jako v Londýně. Nosková využila až šestý mečbol a je ve čtvrtfinále US Open
Linda Nosková postoupila poprvé do čtvrtfinále tenisového US Open. Wimbledonská šampionka a nasazená šestka porazila dnes v New Yorku Ukrajinku Martu Kosťukovou 7:5, 5:7, 6:4. Zápas ukončila při šestém mečbolu. V boji o semifinále vyzve na místním betonu světovou jedničku a obhájkyni titulu Bělorusku Arynu Sabalenkovou.
Třetího Docenta ničí křečovitá snaha o drama. Ale boduje vtipem a hereckými výkony
Údajně to mělo být do třetice naposled a ideálně všeho nejlepšího, nakonec je to spíš jen naposled. Třetí řada kriminální minisérie Docent, diváckého hitu předešlých let, má tentokrát co dělat, aby divákovu pozornost zvládla udržet až do finále. Režisér Jiří Strach měl ale šťastnou ruku na herce, které umí vést, a rozumí si i s disciplínou jménem humor.
Sparta v dalším průšvihu. Po Slavii prohrála i s Hradcem a v lize je až desátá
Fotbalisté Sparty prohráli v utkání 7. ligového kola v Hradci Králové 1:2 a v neúplné tabulce klesli na desátou příčku. Pražané si připsali již čtvrtou porážku v ročníku nejvyšší soutěže. Východočeši se posunuli o bod před letenský celek na osmé místo. V prvním poločase skórovali domácí Vladimír Darida a Mick van Buren, před přestávkou snížil Adam Karabec. Ve druhém dějství se už skóre nezměnilo.